O statočnom kováčovi

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

Jedna z rozhodně nejzajímavějších českých pohádek, kterou mohu hltat každé Vánoce a troufnu konstatovat, že mě ještě dlouhá léta neomrzí. Pavel Kříž ve své (pro mě prozatím nejlepší) roli po boku pěkně nechutných a zásluhou toho dokonalých nástrah při záchraně té své vysněné, jak už to v pohádkách bývá. V málo kterých mě to ale dokáže tak bavit, jako právě ve Statečném kováři. (20.10.2018)

Další z vánoční porce pohádek ;o) Pohádka vcelku ucházející, záporáci záporní a klaďasové kladní, v podstatě nekomplikovaná a proto pro děti dobře pochopitelná, ovšem závěr s princeznou v chalupě a králem, který už všechny zákony vydal, to je, s prominutím, totální hovadnost a zcela zbytečná úlitba komunistické moci... (03.01.2007)

Poněkud depresivní, přesto pěkná pohádka. SPOILER---- Když mají být Matěj a Ondra o hlavu kratší a Mikeš řekne: "Věděl bych o lepším trestu," tak jsem si vždycky jako malý pomyslel: to vůbec není lepší trest! Teď, po dvanáctihodinových směnách přes víkendy se vždycky u této scény pousměju: ano! To JE větší trest:) (25.01.2008)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek s pořádně hustou atmosférou (má nejoblíbenější je scéna, kdy Kroner a Knot najdou na cestě své nejtoužebnější sny (peníze a pořádný žvanec) a pak se tyhle sny změní v krysy a hady), i obsazení je dost dobré (Pavel Kříž sice nebyl úplně to pravé ořechové, ale Kroner s Knotem byli jako proradní kamarádi dobrým okořeněním pohádky, záporák v podání pana Čepka měl slušné charisma a Ladislav Trojan jako králův rádce se svým neustálým "Já to hned říkal." byl hodně vtipnej). Jedna z těch posledních dobrých pohádek, kterých tady kdysi vznikali mraky. Oproti tomu dneska je většina pohádek silně nepovedených (světlých výjimek typu Anděl páně je zoufale málo). K pohádkám jako kovář je radost se vracet na rozdíl od většiny těch dnešních... (15.01.2011)