Ropáci

Ano, je to rozhodne zaujímavý počin dnes už všeobecne známeho a vysoko nadpriemerného režiséra Jana Svěráka. Človeka, ktorý má na konte nejeden výborný snímok a množstvo prestižných filmových cien. Ale prosím uvedomte si, že sa stále jedná len o krátky absolventský film, v ktorom vystupujú samí neherci. Čo je do oči bijúce. Ten starý pán, v úlohe sprievodcu členov vedeckého teamu, je otrasný. Je nefér voči iným dielam hodnotiť tento mini film tak vysoko ako sa mu tu dostalo. Ja dávam "Ropákom" len dve hviezdičky. ** (21.06.2008)

Podle Honzy Svěráka by mohla i slavná BBC točit dokumenty o divokých zvířatech :-) ! Neskutečná záležitost natáčená v neskutečném prostředí. Sám jsem se jeden čas v oblasti Libkovic (těžaři zbouraná vesnice stojící na ložisku uhlí) pracovně nějakou dobu pohyboval. To prostředí zatopených jam, odkalovacích páchnoucích lagun, šachet, větracích průduchů i rekultivovaných ploch... Moc bych za to nedal, kdyby tam Ropáky skutečně jednou někdo objevil. * * * * * (17.04.2012)

Paráda, zvlášť tady u nás kde se to točilo víme "vo čom to je" dnes a denně je potkáváme.. :-)Kdo vlastně vytvořil Ropáka ? Výtvarnice Barbora Šalamounová. Jan Svěrák když byl pozván do USA k převzetí studentského Oskara, byl v prezenční vojenské službě, už to byl velký problém který v součinnosti řešili různá ministerstva, zda je do kapitalistické ciziny pustit. A když přišlo překvapivé ano, přišel rozkaz dostavit s k veliteli pro věci politické.Tam byl proškolen stran špionáže, že nesmí sdělovat nikomu tajné informace o armádě.Když režisér odpověděl že ale žádné nemá,dostal tedy rozkaz aby jim řekl co ví, ale po návratu do vlasti musí všechno nahlásit. Ekologie v té době v socialistickém Československu, kde bylo všechno v pořádku, byla tabu. Jan Svěrák si proto nastudoval závěry posledního sjezdu KSČ kde našel větu" o ekologii by se mělo hovořit".To udělal proto že kdyby snímek chtěli zakázat, mohl argumentovat: "ale v závěrech strany je, že je o ní třeba o ní hovořit". (29.12.2010)

"Po večeři jsme začali s pitvou." Zdravím Vás, lidičky. Jsem Petroleus mostensis, alias Ropák bahnomilný. Narodil jsem se v severních Čechách, můj tatínek s dědečkem natáčí filmy a moje maminka je dcerou ilustrátora Maxipsa Fíka. Přebývám na samotném dně povrchového dolu, kde řvu jako Vilém Čok, ale plavat chodím do nedalekého odkaliště. Mezi mé koníčky patří lelkování, ježdění po dopravníkovém pásu kolesového velkorypadla, nebo návštěvy rekultivace ve které okusuji umělohmotné zábaly kolem stromků, protože mi chutná polyetylen. Nejraději mám však dvaadevadesáti oktanový benzín, jenže většinou seženu jen běžný motorový olej. Taky bych rád navštívil Prahu, koncertuje tam totiž má oblíbená skladatelka Vendula Kašpárková ze skupiny "Stromboli", ovšem pořád nemohu nasát ten správný ozón, takže jestli mě máte rádi, nejezděte elektromobily, nepoužívejte solární panely, netřiďte odpady, nesázejte stromy, nevolte zelené. To by bylo ode mne asi tak všechno. Buďte zdrávi, hodně štěstí! P. S.: Milý pane Nedbale, přijměte mou omluvu za ty vaše holínky, ale byly dobrý. (06.12.2016)

Aneb jak z něčeho tak podivného může vzniknout něco tak zajímavého... Jan Svěrák je už léta jeden z nejlepších českých režisérů což dokázal už u svého debutu. Svěrák za málo peněz zvládl natočit dobrý kraťas který má výborné tempo, výborně vymyšlený druh ropáků, výborně si hraje s češtinou (což je zvykem u Svěrákova otce Zdeňka Svěráka) a především má sympatický humor. Na 20 minut dost dobrá práce ve které šlape dokumentární nádech i hudba. Otázka jak by to fungovalo v celovečerním formátu PS: Postava Nedbala je komediální zlato. (28.11.2017)