Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jiří SvobodaHrajú:
Jan Tříska, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Irena Pavlásková, Ondřej Vetchý, Daniela Kolářová, Eva Holubová, Rudolf Hrušínský ml. (viac)Obsahy(1)
Je krátko po vojne a jednu zo škôl na predmestí Prahy navštevuje aj desaťročný Eda Souček so svojim kamarátom Tondom. Chlapci ignorujú pokusy rezignovanej učiteľky Maxovej (Daniela Kolářová) o výuku a viac než o učivo sa zaujímajú o farbu jej nohavičiek. Ani niet divu, že sa jedného dňa učiteľka zblázni a na jej miesto nastúpi nový učiteľ. Volá sa Igor Hnízdo (Jan Tříska) a vymyká sa všetkým učiteľom, ktorých chlapci doposiaľ poznali. Chodí vo vojenskej uniforme, na opasku má naozajstnú pištoľ a v triede okamžite zavedie tvrdý režim. Jeho súčasťou je aj veľmi svižný bičík a pútavé rozprávania o vojnových zážitkoch, ktorými učiteľ pretkáva preberanú učebnú látku. Napriek tomu, že jeho metódy sú prekvapivo účinné, nad prísnym učiteľom sa začnú čoskoro zaťahovať mraky. Okrem toho, že niektorí poslucháči celkom neveria jeho hrdinským historkám, začne sa u neho prejavovať i slabosť pre nežné pohlavie. Nešťastná milenka, ktorú Hnízdo opustil kvôli koketným dvojčatám Fabiánovým, napíše na neho udanie a učiteľovi hrozí trest za mravný delikt. Napriek tomu sa všetci žiaci postavia za svojho obľúbenca. Edo si začína uvedomovať, že tým pravým vzorom pre neho nie je obdivovaný učiteľ, ale jeho puntičkársky otecko Fanouš Souček (Zdeněk Svěrák) so svojím nenápadným, ale napriek tomu skutočným hrdinstvom... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (754)
Nádherný Svěrákův film s neuvěřitelnou vnitřní silou a navrátilcem Janem Třískou. Ačkoli jsem v době, kdy se tento snímek odehrává nežil, cítil jsem příjemné až nostalgické pocity z toho, jak skvěle se Svěrákovi podařilo načrtnout dobovou atmosféru. Příjemný příběh z počátku těží hlavně z příjemných hlavních postav, jejichž charaktery nejsou černobílé, ba naopak kříčí do světa svou barevnost. Každičká postava má co nabídnout a dokáže diváka zaujmout. Když přestanou bavit životní osudy jednoho hrdiny, ihned je vám podstrčen druhý a stejné je to i z dějem. Široká škála témat pohybujících se od obyčejných klukovin, které rozveselí každého muže při vzpomínce na mladá léta, přes problémy v rodině středního věku, až do melancholického stáří plného vzpomínek. Každá životní etapa je tu reprezentována určitým vzorkem obyvatelstva a typem herců. Obrovským kladem je fakt, že tvůrci nekoncipovali snímek jako dobové svědectví, ale používají historii jen jako kulisu, ve které rozehrávají příjemné drama, které pohladí po duši. Ani nemohu uvěřit, že tenhle snímek byl stvořen již před více jak patnácti lety, narozdíl od jiných tuzemských děl vůbec není omšelý a překvapuje svou 100% funkčností. Jednotlivé složky nejsou vyčpělé a dokonce i ten Svěrák starší je tu snesitelný. Úchvatná komedie a nejspíš i nejlepší - či jeden z nejlepších -film od začátku 90. let. [TOP 19/15 88%] ()
Kdo by neznal legendárního učitele Igora Hnízdo, jemuž se díky jeho svérázným výchovným metodám podařilo zkrotit i ty nejdivočejší nezbedníky široko daleko. Obecná škola je moc dobře napsaný a především zahraný film, jehož atraktivnost tkví dost možná i v tom, že je založený na osobních zkušenostech Zdeňka Svěráka. Na jednu stranu to celé trochu působí jako mozaika (ne)všedních situací a (bizarních) postaviček, na druhou stranu je v tom však cítit vypravěčská uvěřitelnost a upřímnost. Čím je člověk jakožto divák starší, tím více si všímá toho, jak je postava, již tak skvělým způsobem ztvárnil Jan Tříska, nejednoznačná a o to více zajímavá. Skrze postavy Edy a Tondy se v příběhu krásně mísilo naivní dětství s jakousi "dospělou" uvědomělostí. Rovněž se mi líbilo zobrazení jistého vývoje ve vztahu mezi Edou a jeho otcem. Vskutku kvalitní filmový zážitek, k němuž se člověk rád čas od času vrací. ()
Vzpomínky Zdeňka Svěráka z jeho klukovských let převedeny na plátno musí už sami o sobě být veselé. V režiji Jana se skvostným hereckým obsazením byl úspěch této komedie zaručen. Nic tu nedře, humor je lidský, milý vtipný a nenucený. Stejně jako Zděněk Svěrák. A jakou známku si film zaslouží? Pětku ! * * * * * ()
Nakoľko som včera v kine mal možnosť vidieť najnovší film Jana Svěráka - "Po Strništi Bos", tak som si po dopozeraní zmyslel, že si následne opätovne pozriem "Obecnú Školu. Sčasti preto, aby som sa uistil, že ju mám stále ešte čerstvú v pamäti a nezabudol som na nič, a súčasne preto, aby som videl pokračovanie príbehu rodiny Součkovcov. A nebudem klamať, všetci si bez debaty vieme určiť, ktorý film je lepší a silnejší. "Obecná Škola" nám predstavuje Součkovcov prvýkrát a myslím si, že vynikajúco vie vyformovať postavy, ich vzťahy, ich problémy, ich myšlienky a súčasne aj detstvo chlapcov po vojne v rokoch 1945 - 1946. Jan Ťříska je tu asi vo svojej najslávnejšej role učiteľa Igora Hnízda. A jednoznačne je to vynikajúci výkon. Tvrdý, silný, no súčasne keď na to dôjde, tak vidíme, že pod maskou jeho tvrdosti sa ukrýva človek, ktorý má v skutočnosti strach. Ale súčasne chce, aby chlapci mali príklad a nemali strach oni. A súčasne tým našiel spôsob, ako ich niečo naučiť a získať si ich rešpekt. Funguje tam vynikajúco. Zdeněk Svěrák je rovnako skvelý a myslím si, že nikto nikdy nezabudne na jeho pamätnú vetu: "Kde jsou moje blatníky?" Ak je veta, na ktorú neviem zabudnúť, tak je to táto. Komédia filmu je skvelá a pôsobí na mňa oveľa uvoľnenejšie a živšie, než "Po Strništi Bos." Súvisí to s tým, že oba filmy majú úplne inú tému, no súčasne mám pocit, že tento film bol spracovaný oveľa lepšie. Okrem toho ako som už spomenul v komentári nového filmu, tak scénka, kedy Eda zistí, že jeho otec nie je mŕtvy je podľa mňa vynikajúca. Je to úžasná momentka v záverečnej časti filmu. A keď už bola reč o komédií, tak priznajme si, že jazda na Žižkov vlakom je vynikajúca. Nie je tu jediný moment, ktorý by bol nudný. Nie je tu moment, kde by som mal pocit, že ho bolo možné z filmu vystrihnúť a o nič by sme neprišli. Myslím si, že "Obecná Škola funguje vo všetkých aspektoch. Je to silný, skvelý film, ku ktorému sa ľudia po rokoch vždy vrátia. Môžem ho vidieť miliónkrát a nikdy ho nebudem mať dosť. Je to absolútna česká filmová klasika, ktorú musím náležite oceniť. Hodnotenie: A+ ()
Jeden z nejlepších porevolučních filmů a parádní režijní debut. Krásně napsaný, zahraný i natočený, dokonale vystižená atmosféra dětství i poválečných let (z té hezčí strany, žádné divoké odsuny), kultovní postava Igora Hnízda, učitele, který si dokáže své žáky natolik získat, že se od něj klidně nechají fyzicky trestat, skvělý motiv vystřízlivění dětského hrdiny z falešného idolu v podobě charizmatického učitele a objevení hrdiny ve vlastním "nudném" otci. Vynikající je scéna večeře Součkových a Igora Hnízda, kdy je tatínkova politická krátkozrakost ilustrována tím, že mu uniká, jak Igor před jeho očima svádí maminku. ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (89)
- Skutečným představitelům postav filmu je věnováno speciální vydání TV pořadu Z metropole (od r. 2006), konkrétně epizoda Slatiny (2015). Pojednává o dělnické kolonii u Prahy, v níž žili scenárista Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, ale i pravý Rosenheim, a kde učil spisovatel Václav Mejstřík, předobraz Igora Hnízda. (Přemek)
- V čase premiéry filmu režisér Jan Svěrák odpověděl na otázku, zda necítili potřebu naznačit blížící se nástup komunistické totality: "Zdálo se mi to velice podbízívé a hlavně - ono je to teď všude, skoro v každém českém filmu z tohoto pobdobí. Samozřejmě tohle téma nabízelo nepřebernou škálu možností a způsobů vysmát se komunistům, ale já si myslím, že už je po boji, že už to nemá cenu. Snažili jsme se s otcem vytvořit spíše něco, co by bylo založené především na té neopakovatelné poválečné atmosféře. Chtěli jsme vystihnout ono poválečné nadšení, kdy si lidé řekli: 'Tak, už je všechno špatné za námi a teď ukážeme světu, co dokáže malý, pracovitý národ, když mu do jeho osudu nikdo nezasahuje.' Myslím, že tehdejší atmosféra se výrazně podobala polistopadové euforii. Když otec psal tento scénář, uvědomil si, že vlastně za celých 55 let svého života poznal pouze tři roky svobody. Narodil se totiž v roce 1936, když začal vnímat, byl už protektorát, potom přišlo ono krátké tříleté mezidobí plné nadějí a pak už následoval únor, padesátá léta... Snad ještě zažil malý okamžik svobody v roce 1968. Ale to je všechno. A taky si uvědomte, že poválečná léta prožival jako deseti až dvanáctiletý kluk, tedy v období, kdy člověk všechno, co se děje kolem, vnímá velice zjitřeně. Obecná škola - to je spíše taková vzpomínka na to, co bylo tehdy krásné, nežli úvaha o tom, čím toto období posléze skončilo." (NIRO)
- Ve filmu si vedle Jana Třísky (Igor Hnízdo) zahrála i jeho žena Karla Chadimová, se kterou po pádu železné opony přijeli zpět do země z amerického Los Angeles. Chadimová ztvárnila poštovní úřednici, hlas jí pak propůjčila Zlata Adamovská. (M.B)
Reklama