Jízda

V době kdy jsem Jízdu viděl poprvé, znal jsem tak maximálně Bezstarostnou jízdu Dennise Hoppera a kategorie "road movie" tudíž začínala a končila tímhle filmem. Dneska už jsem těch "silničních filmů" viděl přecejen víc a Jízda už mi nepřipadá tak moc bezvadná jako tehdy, především proto, že ta bezstarostnost se mi místy zdá být poněkud chtěnou. Přiznávám, že mi nepřijde nic až tak zajímavého například na hořící stodole a teorie o "mnišském zápachu" mi připadají nekonečně naivní. Co mě ale dostává pořád znova, to je kromě skvělé hudby a takového toho základního svobodného pocitu bezstarostné jízdy mírně zvlněnou letní krajinou, který by se nejlépe vešel do prvních cca deseti minut, je samotný závěr filmu (který mimochodem dost souvisí s onou scénou, v níž "naši tři cestovatelé" skončí v poli). Bezstarostnost má občas ke smrti až nebezpečně blízko... Jen tak na okraj poznamenávám, že v případě Jízdy je spojler možná užitečná věc, protože pak člověk jinak vnímá i tu předchozí bezstarostnost... Samozřejmě bez ohledu na místy poněkud lutový, i když vcelku nikoli hloupý scénář, je nutné zmínit především výbornou kameru F. A. Brabce a velmi přirozeně působící herecké výkony. Škoda takových věcí, jako je noční hovor v hotelu, při němž byl dialog doplněn až později a "hovoří" tudíž hlavy na záběru zjevně mlčící... Ještě malou poznámku k celkové charakteristice filmu: V době jeho natočení se tvrdilo, že jej Svěrák natočil především kvůli propagaci nové desky kapely Buty. Nevím co je na tom pravdy, ale jisté je, že až po Jízdě se deska "Ppoommaalluu" stala hitem a Buty všeobecně známou kapelou. Obecně je Jízda rozhodně nejzajímavější český nízkonákladový celovečerák za hodně dlouhou dobu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Subjektiv (30.01.2012)

Dokonalá atmosféra, soundtrack (TOP song Tramtáryje!), obsazení a kamera, prostě skvělej film, kterej mě strašně baví. Vidět to tehdy v kině, mohl z toho být možná zážitek na celý život. Jediné, co mi na Jízdě možná trochu vadí, je to použití Gottova songu "Mistrál". Slyšel jsem dokonce kdysi, že to bylo tehdy Svěrákovi zazlíváno, že do filmu ze současnosti použil píseň od bývalého prominentního normalizačního zpěváka, Svěrák se ale údajně hájil tím, že má na ni nostalgické vzpomínky, a proto ji chtěl použít, ať si říká kdo chce co chce. Proti čemuž nemůže podle mě nikdo nic říct. UPDATE 24.3.2021 - Když jsem dostal po letech chuť vidět to znovu, opět se mi to moc líbilo. Cival to dokonale vystihl, Jízda je prostě skvělá esence devadesátek a tvůrčí svobody, a osobně mě strašně baví, s jak skromnými prostředky se zde povedlo natočit úžasně nadčasový a čistý příběh, který s lety zraje jako víno - a pro mě osobně je to v první řadě obrovská nostalgie, protože mi ten film připomíná éru mého dětství, podobně jako třeba jiné skvělé filmy z té doby typu Co chytneš v žitě nebo Indiánské léto. A potom taky - a možná to někomu může připadat zvláštní - jsem u toho nově zažíval příjemný pocit hrdosti, že je fajn být Čech a žít zrovna v tomhle koutu země, protože ty filmové lokace zde jsou jedna velká letní idylka a velká radost se po nich vozit v autě bez střechy, prostě krása (maestro Brabec holt umí). Myslím, že to natáčení tehdy muselo muselo být strašně fajn, o čemž svědčí i kouzelné poděkování tvůrců v závěrečných titulcích všem zúčastněným - dýchá z toho neuvěřitelná pohoda a přátelskost. (14.05.2012)

Jak málo někomu stačí ke štěstí. Když máte omlacený kabriolet a tři lidi k tomu, pak máte téměř jasně vyhráno. Bohužel tohle na mě neplatí. Z filmu byla cítit pohodička, ale to je asi tak všechno. Měla jsem pocit, že postava, kterou hrála Aňa Geislerová, utekla z blázince. Neumím si jinak vysvětlit její chování. To měl být jako výraz touhy po svobodě? Několikrát jsem při sledování sahala po ovládači, abych to přepla na něco jiného. Nakonec jsem to ze zvědavosti dokoukala. Ale stálo mě to hodně sil. (18.04.2012)

"Mám tu libový francouzský značky." Nikdy mě nikdo neobvinil z toho, že mám dobrodružnou povahu, ale po prvním kontaktu s Jízdou jsem měl myšlenky jen na to, jak si s kamarádem zpojízdníme kabriolet nejistýho původu, osadíme jej francouzskými espézetkami (nejlépe 995 JZD 75) a vyrazíme třeba na sever nebo na jih. To je jedno. Nikdy k tomu nedošlo, ale určitě by mě hodně bavilo nahánět auto po louce, kutálet se v duši z kopce, kochat se Temelínem, užívat si s praštěnou stopařkou a poslouchat přitom Buty ve vrcholný formě. Pro mě se tady zkrátka zrodil kult, kterej na mě dýchne úžasnou atmosférou, kdykoli se k němu přiblížím na vzdálenost jedný dlouhý ruky. (14.02.2017)

Jan Svěrák sa pokusil natočiť road movie na český spôsob. A či sa mu to podarilo? Ja tvrdím, že ani moc nie. Na filme je cítiť jeho nízky rozpočet; ale tam by som nevidel najväčšiu chybu. Za tú považujem herecké obsadenie tohto snímku. Aňa Geislerová podala tradične nadpriemerný výkon, ale to čo tam predvádza Radek Pastrňák nemá s herectvom nič spoločné. A tiež Filip Renč je omnoho užitočnejší ako režisér než ako herec. "Jazda" je asi najslabším Svěrákovým filmom. ** (06.02.2008)