Tmavomodrý svět

Vzhledem k tomu, že ten film už znám v podstatě nazpaměť, tak mě teď při novém zhlédnutí po letech překvapivě už moc nebavil. A i když si (nejen) o těch dojemných scénách se psem můžeme myslet své (Svěrák se toho prostě nebojí, dát tam vědomě ty velké emoce), tak nelze popřít, že ten film má prostě srdce a vzniknul ze záslužných pohnutek, a už proto mi asi vždy přišlo tak nějak nemístné se v něm nějak přehnaně rejpat a ostentativně se vůči němu vymezovat. (Nejen) na české poměry je to velmi kvalitní filmařina, to obsazení tam mě maximálně baví, má to dokonalou kameru, a vzniklo to relativně za málo peněz, ve srovnání s podobnou hollywoodskou produkcí, takže je tady podle mě prostě spousta dobrých důvodů, proč si toho filmu považovat. (09.03.2021)

Svěrák je mezi svojí generací spolu s Michálkem a Hvižděm (škoda ho) výjimkou, netočící stále dokola pseudovýpovědi svého opiem oblaženého nitra či kázání o malosti české povahy, kterou mohou zachránit jen dobrotu v cizině načerpavší navrátilci. To nutno ocenit. Točit film o válečných hrdinech je v našem současném kulturním klimatu natolik výjimečným jevem, že jsem dlouho přivíral oči nad několika scénáristickými zářezy Svěráka seniora, jako třeba že takhle se chovat jako blb kvuli jedný ženský prostě nebylo možné (ostatně na ženský nezájem si piloti nikdy nestěžovali). Ale od premiéry uplynul už dost značný čas, dost na objektivnější přístup. Rámování příběhu vyprávěním SS doktorovi na mě působí trochu politicky korektně (asi úlitba německému investorovi). Technicky celkem zručné, i když některé scény (nouzové přistání) na mě nepůsobily tak dramaticky, jak by asi měly. Výhradu mám taky k obsazení - Kryštof Hádek sice není špatný herec, ale válečného letce nepřipomíná ani z rychlíku. Největší potíž mám s tím, že filmu chybí to ovzduší přátelství kombinované se syrovou válečnou realitou, jaký člověk cítí, když čte knihy od Bufky nebo Šišky a který se povedlo bez výjimky dostat do Nebezkých jezdců. (09.08.2006)

// Chápu tu hořkosladkou režii, někde se ta ironie, nechuť, zloba, ostuda, frustrovanost a další věci odrazit musely ale nemůžu si pomoct, ten film by mohl být o tolik lepší, kdyby se nebál projevit trochu emocí. Ty nejzásadnější momenty pokaždé naprosto vyšumí, jako by se nic nedělo. A naopak momenty, které film nikam neposouvají Svěrák servíruje bravurně, takže to určitě nebude tím, že by to neuměl. Nejspíš jenom nechtěl, dobrá, já ale v tom případě nemůžu jinak, než film označit za lehce nadprůměrný co se české produkce týče ale snadno zaměnitelný v té světové a to je prosím z mého pohledu hrozná škoda. (14.04.2013)

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)