Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Válečné drama i milostný příběh o přátelství, hrdinství a obětech i láskách českých stíhačů ve službách RAF za 2. světové války. Divácky nejúspěšnější film roku 2001 oceněný čtyřmi Českými lvy  Film Jana Svěráka je komorním lidským dramatem, odehrávajícím se na napínavém historickém pozadí. Příběhu o statečnosti, hrdinství a nevděku historie, ale také příběhu o velké lásce, přátelství a chlapské cti vévodí Ondřej Vetchý v hlavní roli Františka Slámy, pilota, který po okupaci Československa v roce 1939 odešel k Britskému královskému letectvu bojovat proti Němcům. Do každodenního boje o život, ve kterém má přátelství cenu zlata, zasáhne osudové setkání s Angličankou Susan. Příběh připomíná odvahu těch, které historie zradila a na jejichž skutky by ani příští generace neměly zapomenout. Divácky nejúspěšnější film roku 2001 byl oceněn čtyřmi Českými lvy (režie, kamera, hudba a střih), Cenou filmových kritiků, hlavní cenou na festivalu ve Varně a dalšími. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (725)

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Vzhledem k tomu, že ten film už znám v podstatě nazpaměť, tak mě teď při novém zhlédnutí po letech překvapivě už moc nebavil. A i když si (nejen) o těch dojemných scénách se psem můžeme myslet své (Svěrák se toho prostě nebojí, dát tam vědomě ty velké emoce), tak nelze popřít, že ten film má prostě srdce a vzniknul ze záslužných pohnutek, a už proto mi asi vždy přišlo tak nějak nemístné se v něm nějak přehnaně rejpat a ostentativně se vůči němu vymezovat. (Nejen) na české poměry je to velmi kvalitní filmařina, to obsazení tam mě maximálně baví, má to dokonalou kameru, a vzniklo to relativně za málo peněz, ve srovnání s podobnou hollywoodskou produkcí, takže je tady podle mě prostě spousta dobrých důvodů, proč si toho filmu považovat. ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Svěrák je mezi svojí generací spolu s Michálkem a Hvižděm (škoda ho) výjimkou, netočící stále dokola pseudovýpovědi svého opiem oblaženého nitra či kázání o malosti české povahy, kterou mohou zachránit jen dobrotu v cizině načerpavší navrátilci. To nutno ocenit. Točit film o válečných hrdinech je v našem současném kulturním klimatu natolik výjimečným jevem, že jsem dlouho přivíral oči nad několika scénáristickými zářezy Svěráka seniora, jako třeba že takhle se chovat jako blb kvuli jedný ženský prostě nebylo možné (ostatně na ženský nezájem si piloti nikdy nestěžovali). Ale od premiéry uplynul už dost značný čas, dost na objektivnější přístup. Rámování příběhu vyprávěním SS doktorovi na mě působí trochu politicky korektně (asi úlitba německému investorovi). Technicky celkem zručné, i když některé scény (nouzové přistání) na mě nepůsobily tak dramaticky, jak by asi měly. Výhradu mám taky k obsazení - Kryštof Hádek sice není špatný herec, ale válečného letce nepřipomíná ani z rychlíku. Největší potíž mám s tím, že filmu chybí to ovzduší přátelství kombinované se syrovou válečnou realitou, jaký člověk cítí, když čte knihy od Bufky nebo Šišky a který se povedlo bez výjimky dostat do Nebezkých jezdců. ()

Reklama

dO_od 

všetky recenzie používateľa

// Chápu tu hořkosladkou režii, někde se ta ironie, nechuť, zloba, ostuda, frustrovanost a další věci odrazit musely ale nemůžu si pomoct, ten film by mohl být o tolik lepší, kdyby se nebál projevit trochu emocí. Ty nejzásadnější momenty pokaždé naprosto vyšumí, jako by se nic nedělo. A naopak momenty, které film nikam neposouvají Svěrák servíruje bravurně, takže to určitě nebude tím, že by to neuměl. Nejspíš jenom nechtěl, dobrá, já ale v tom případě nemůžu jinak, než film označit za lehce nadprůměrný co se české produkce týče ale snadno zaměnitelný v té světové a to je prosím z mého pohledu hrozná škoda. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více.   Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato.   Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě.   Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie.   Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět.   Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (menej) (viac)

tron 

všetky recenzie používateľa

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 ()

Galéria (55)

Zaujímavosti (103)

  • Scénu náletu na vlak, která se měla natáčet ve Francii, si vyvzdoroval autor scénáře Zdeněk Svěrák. Režisér Jan Svěrák mu ustoupil, a když byla scéna hotová, zavolal mu se slovy: "Tu Francii máš natočenou a stála jako film Kolja.“ (sator)
  • Shánění zahraničního koproducenta nebyla právě procházka růžovou zahradou. Jan Svěrák to komentoval: "Nejdřív jsme oslovili Američany a Angličany. Přečetli si scénář a řekli, že do takového projektu nemusejí investovat, protože si ho pak mohou - když se povede - klidně koupit. Což byla z jejich hlediska čistá pravda. Jediní, kdo byli ochotní do Tmavomodrého světa vstoupit, byli Němci. Pouze naše bývalé protivníky film o Češích v Anglii doopravdy zajímal. Možná je zaujala i figura esesáckého doktora v mírovské věznici, kterou chtěli Angličané vyškrtnout." (NIRO)
  • Určité nebezpečí hrozilo i při relativně poklidných scénách, například při té, v níž v záběru jedou obě stíhačky za tou v popředí. Ta byla tažený laminátový model, v němž seděl Ondřej Vetchý (František Sláma). Jan Svěrák: "Z kabiny Spitfiru nevidí pilot přes motor vůbec dopředu. Při jízdě na zemi musí dělat takové malé obloučky, aby se podíval, kam vlastně jede. Jenže Spitfire, co si to po ranveji takhle šněruje, vypadá jako opilá užovka. Oba anglické piloty jsem proto poprosil, aby to střihli rovně. Udělali to, přestože museli jet jen podle našich pokynů do vysílaček, čili vlastně naslepo. Navigovali jsme je pak velmi pozorně, protože kdyby do sebe nebo do Ondřeje ťukli, dopadlo by to špatně." (NIRO)

Súvisiace novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (viac)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (viac)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (viac)

Reklama

Reklama