Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrajú:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Vilma Cibulková, Jiří Pecha, Lukáš Baborský, Nikola Pešková, Matěj Nechvátal, Jan Drozda, Pavel Liška (viac)Obsahy(2)
Chcete vedieť čosi viac o tradičnom obraze života v socialistickom Československu? Režisér Jan Hřebejk (Pelíšky, Musíme si pomáhat) nás tentoraz zavedie do šedivých osemdesiatych rokov, kedy život plynul pomalšie, ako v nehybných vodách maďarského Balatonu. Boli to spriatelené rodiny. Akademický sochár Bedŕich Mára musel pred rokmi z politických dôvodov opustiť výtvarnú Akadémiu, kde viedol ateliér a žije v zabudnutí mimo štátnych lukratívnych zákaziek. Dokonca nemá ani preukaz zväzu socialistických umelcov, čo znamená v praxi to, že je umelcom iba pre okruh najbližších priateľov. Jeho manželka Alena je keramička a zdá sa, že so situáciou sa už zmierila. Ale iba do chvíle, kedy k nim nepríde na návštevu Míla Břečka s ambicióznou manželkou Magdou. Míla je pravým opakom Bedřicha. Politický oportunista Míla je riaditeľom základnej školy a na svoju kolaboráciu má logický argument: „Niekto musí plávať s nimi, aby situáciu uľahčil.“ Ich dospievajúce deti so o tom myslia svoje a politiku radšej neriešia. V podstate pokojný život však naruší kunsthistorik Alois Fábera a zdá sa, že Bedřich bude mať grandióznu zákazku... (RTVS)
(viac)Recenzie (631)
Proč odpad? Film jsem vypnul po dvaceti minutách. Hercům nebylo vůbec rozumět (hlavně Polívkovi) a titulky tam nebyly, vůbec jsem nechápal o co tam jde, a ani jsem se neznažil tomu rozmět při tak mizené kvalitě zvuku a obrazu a celkově prostě nuda. ()
Mára je sochař, který však nemůže svobodně tvořit. Je to logické, jsou osmdesátá léta. Navíc to vypadá, že byl zachycen v jedné z mnoha vln komunistických zátahů na umělce a trochu to schytal. Ale kdo tenkrát ne, že? Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré a pro Máru se persekuce stala účinnou výmluvou pro to, aby nechodil do práce a trávil veškerý svůj čas v leže na kanapi, v sedě v hospodě nebo zašitý ve svém malém ateliéru na břehu Vltavy. Tím přivádí svou rodinu do tristní finanční situace. Vandrácky oblečení sedí o hladu v zatuchlém sklepním bytě. I takový člověk má však přátele. Ti dobře znají Márovu finanční situaci a navzdory vědomí jeho odporu k práci, vymyslí pro něj způsob, jak vydělat peníze a současně zůstat "charakterním" umělcem. Mára se však místo vděčnosti, která by se zdála být na místě, nechá přemlouvat a nakonec až blahosklonně svolí. A tak dále, a tak dále, skončí to špatně. Víte, takový charakter je prostě na zblití, i když ve filmu je to kladný ubohý hrdina. Asi proto film nemám rád. Jinak je profesionálně natočený a angažované hvězdy odvádějí výbornou práci. V některých scénách se ale neubráním pocitu absence scénáře. Prostě to vypadá jako skeč z Ruské rulety. Ale to nevadí, ke koukání mi stačí, když není na scéně Mára. Jeho přístup mi vlastně připomněl ještě jednu věc. Jednou jsem viděl v televizi rozhovor s panem režisérem Krejčíkem, který to při nějaké té čistce také schytal. V kostce říkal, že všichni režiséři, kteří točili v sedmdesátých a osmdesátých, jsou komouši a dštil na ně oheň a síru. Že on, ubožátko, nemohl dělat svoje věci a přesto se nesnížil k točení (těch naprosto sqělých) schválených filmů (které máme všichni rádi), ale místo toho na protest trpěl ve sklepě. Co říci závěrem? Jsem rád, že za socialismu existovali i umělci, kteří nemuseli bojovat za každou cenu a poskytli nám sqělé filmy, ve kterých se sice lidé oslovují "soudruhu", ale my na ně stejně rádi koukáme pořád dokola... ()
Nadějný sochař Mára žije se svojí rodinou v ústraní od komunistického režimu a vyhlíží lepší zítřky. Na druhé straně rodina druhá rodina, jeho přítele Míly, ředitele školy, který veřejně podporuje komunistický režim, ale zády si myslí své. Pan Hřebejk vztahy a příběhy těchto rodin rozvinul do krásné komedie, která si osobně myslím, že je v českém prostředí velmi nedoceněna. Největším nábojem je bezpochyby pan Polívka a Dušek. Jejich rozhovor na školní chodbě u mozaiky je doslova nesmrtelný. V pozadí nezůstávají ani jejich chotě, Vilma Cibulková a Eva Holubová. Scénář perfektní, humor lidový i intelektuální, hudba doprovázející film nádherná. Není nic, co bych tomuto komediálnímu dramatu vyčetl. Za mě jasných 5*. ()