Můj brácha má prima bráchu

Můj brácha má rozhodně príma sestru, jestli má někde nějakého bráchu, tak to netuším. To by museli vědět naši rodiče. Film o obyčejných věcech obyčejných lidí, který nenudí. Prcek byl pěkné číslo, ale v dobrém. Škoda, že takhle nepřemýšlí někteří dospělí. Josef Bláha a Vladimír Menšík v rolích tatínků jsou nezapomenutelní, no, a jejich ženy také. Tady se opět sešla velká plejáda dobrých herců. Poznala jsem pár míst z Prahy 4. (19.03.2009)

Nechápu tak nízké hodnocení. Dnes už jde o televizní klasiku s vynikajícím obsazením v podobě pánů Bláhy, Menšíka, paní Budínové, Šafránkové a spol. Zejména dvojice Bláha - Budínová a jejich rodinné dohady stojí za to: Otec: "Kdyby přišel a řekl: Maminko, byl jsem s tou a tou... Matka: A dělali jsme to a to a moc se nám to líbilo..." Nebo scéna, kdy jde prcel s otcem vyřizovat bráchovi svatbu k rodičům Zuzany a pan Vrána zrovna tapetuje: " Držte to rovně pane Vrána. Martine nekoukej... " No zkrátka si myslím, že v rámci možností film pobaví díky univerzální nadčasové zápletce o vztahu mezi dvěma ( s prckem třemi ) dospívajícími lidmi a plejádě výborných hereckých osobností... (23.03.2014)

„Nebe jako cín, stroje už se ženou. Startér, spojka, plyn, sem s tou velkou cenou.“ No jo. Klasický produkt z prachem zavátého socialismu. Nemůže tu chybět bodrý ministr vnitra se srdcem na dlani, nějaké ty budovatelské kecy a důraz kladený na posvátnost manželského svazku. Zkrátka „velké“ události na pozadí veskrze obyčejného života. Můžu tu sice prskat sebevíc, ale co nadělám, když film z rukávu vytáhne duo Bláha/Menšík. Dvě hvězdy za tyhle borce s výborným komediálním timingem a tu třetí za příběh, který ničím nepřekvapí, ale nenudí a příjemně utíká. Z filmu si odnáším především to, že ztráta panenství byla za socialismu pěkná fuška. Ta milostná scéna s chlupatou popelkou měla snad deset minut (!) „Nasedni a jeď, přímo hlavní branou. Nebo zbourej zeď, hlavně neseď stranou.“ (21.11.2023)

Klasický film z řady podobných snímků 70. a 80. let 20. století u nás. Ničím moc nezaujme, ale také neurazí. Při dlouhých večerech, kdy v programu není nic dalšího na výběr, sahám obrazně s klidem po tomto filmu. Už jen díky Vladimíru Menšíkovi a Josefu Bláhovi. Jan Hrušínský je zde mimořádně otravný a Libušku Šafránkovou lituji, s jakým je pitomcem. Ale v mé filmotéce byste tento film hledali marně. (06.02.2011)

Po prvním shlédnutí během dětství jsem z toho byl doslova u vytržení, když to vidím dnes, spíš si všímám míst, jež se shodou okolností nacházejí nedaleko míst, kde jsem jako dítě bydlel a které už dnes vypadají jinak a ztratila svůj význam (například v té době pulsující přestupní uzel na konečné tramvají v Bráníku, po prodloužení tramvajové tratě do Modřan v polovině devadesátých let velmi rychle upadající do bezvýznamnosti), nebo na významu naopak velmi silně nabyla (sídliště Novodvorská, dnes bezprostředně sousedící s velkým obchodním centrem). Závěr s "hodným" panem ministrem vše trochu hází do obyčejné propagandy a filmu to z dnešního pohledu neobyčejně škodí. (13.01.2013)