Pán přílivu
The Prince of Tides
Réžia:
Barbra StreisandKamera:
Stephen GoldblattHudba:
James Newton HowardHrajú:
Nick Nolte, Barbra Streisand, Blythe Danner, Kate Nelligan, Jeroen Krabbé, Melinda Dillon, George Carlin, Jason Gould, Brad Sullivan, Nancy Moore Atchison (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Tom Wingo je nezamestnaný a prechádza krízou stredného veku. Má pocit, že prestáva milovať svoju manželku, keď dostane dopis od psychiatričky, ktorá sa snaží vyliečiť jeho sestru Savannah a správne tuší, že jej depresie majú korene niekde v hlbokej minulosti. Tom odcestuje do New Yorku a spočiatku neochotne začína spolupracovať s doktorkou Lowensteinovou. Postupne sa medzi nimi rodí hlboký cit, o ktorom však obaja vedia, že nemôže trvať navždy... (RTVS)
(viac)Recenzie (86)
Je to na mě moc sladký. Prostě si v romantických filmech moc vybírám a tohle na mě nezapůsobilo... ()
Hodně smutný příběh o dětství, které definitivně skončilo jedné noci. Na tomhle filmu mám ráda jeho konec....."Ale je to záhada života, která mě teď zajímá. A hledím k severu a znovu si přeju, aby byly každýmu muži a každý ženě dány dva životy. Na konci každýho dne projíždím Charlestonem a když vyjíždím na most, kterej mě dovede domů, cítím jak se ve mě tvoří slova, nedokážu je umlčet nebo vám prozdradit proč je říkám, ale když jsem uprostřed mostu, ta slova se mi derou na rty a já šeptám jako motlitbu, jako politování, jako chválu, šeptám....Lowensteinová...Lowensteinová..." ()
Působivé psychologické drama nejenom o tajemstvích/vzpomínkách uvnitř nás. Barbra Streisand tentokráte na dvou židlích herecké i režisérské a obě zvládla na výbornou (třetí židli pěveckou, ve které je možná úplně nejlepší, si pro tentokrát nechala na příště). Působivý příběh, výtečná hudba Jamese Newtona Howarda a k tomu famózní Nick Nolte v roli Toma, přiměřené množství romantiky i humoru, co více si můžete přát :-? Spousta dalších působivých hereckých výkonů, nad nimiž ale vyčnívá ústřední příběh dvou lidí, kteří se navzájem zachraňovali a "zachránili". ()
Krááááááááása. :-) ()
Dávnejšie som sa pokúšal film sledovať, ale nešlo to, takže zostal bez hodnotenia. Ani teraz som nebol dokonale spokojný, hlavne pre tú dĺžku, ale tak to v psychologickej praxi chodí, že výsledky neprídu len tak odrazu. Táto psychiatrička sa tomu oddala ešte viac, až mi tie výjavy z minulosti boli dosť nepríjemné. ()
Jestli se vám líbil film, určitě sáhněte po knize. Byla jsem zvědavá, jak se tak obsáhlé věci někdo zhostí. Musím říct, že jsem byla mile překvapena, že to šlo i s velkým škrtáním. Ve srovnání s 99% knihou má u mě film tak 70%, ale líbilo se moc. Navíc Barbru já můžu v podstatě kdykoliv a kdekoliv. ()
Film pro zeny. Takovy to pitvani nitra a vzpominek a stourani v rane porad dokola a do toho nova laska a pak zase trauma z detstvi. Je to pekne natoceny, ale tak od desate minuty je zrejme jak to cele skonci a kde je ten pes vlastne zakopany. Neni to v zadnem pripade Woodyho styl, spis bych to prirovnal k Irvingovym romanum. ()
Pekne napísaný a dobre zahraný film s peknou hudbou od JAMESA NEWTONA HOWARDA, ktorý v rámci žánru psychologická dráma patrí medzi to najlepšie a ktorý priaznivcov žánru nemôže sklamať. Ja k nim síce nepatrím, ale to nemení nič na fakte, že PÁN PRÍLIVU je rozhodne dobrý film. ()
Trojkové filmy jsou čirý průměr. Pětkové čirý nadprůměr. Co ale ty čtverkové? Silnější než průměr, ale ne dost na to, aby dosáhly nadprůměru? Možná. Možná filmy, které vás zamrzí i naserou zároveň, právě proto, že měly navíc, ale cosi jim k tomu prostě schází. Nevíte přesně co, ale prostě to tak je. Chybí jim to něco, co vás dokáže rozechvět, rozčísnout vejpůl, zlomit v pase, rozdrtit na kousky a pak znovu poskládat jako kostičky z Lega. Pán přílivu je bohužel přesně ten typ čtverkového filmu, kterému fandíte a rádi byste, aby na vás zapůsobil silněji než může...ale přitom cítíte, že na to nemá. Přesto, že tyto ambice zjevně měl, ale nějak to prostě dře. Na druhou stranu třeba Dvě tváře lásky je tak neambiciozní film, že si ho skoro ani nevšimnete a přitam tam to všechno je. A je to tam s takovou lehkostí a těm dvěma to věříte, jakoby to žili. Možná to jen problém Pána přílivu - je trochu moc snaživý a trochu moc ambiciozní. A proto to úplně nefunguje. Ani chemie hlavních představitelů, ani trochu překonstruovaný příběh. A je to škoda. ()
Tohle že je pod režijním dohledem Streisandové? Nechápu. Hudba perfektní, Nolte docela přesvědčivý a hlavně dramatický příběh, ze kterého mi šel mráz po zádech. 75% ()
Romantika až na půdu. Pro romanticky založené duše je to film, u kterého platí, že se u něj píše "nutné vidět". ()
Dojemný a krásný film s velmi skvělými hereckými výkony. Barbra Streissand podala skvělý výkon na obou koncích kamery ()
bezbřeze sentimentální slátanina jakoby vypadlá z diáře psychiatra vystupujícího v jednom z románů červené knihovny ()
Jednoznačně srdcová záležitost, Prostě jede na mojí vlně, vztahy, láska...život ()
...Barbra nikdy nepatřila k mým hereckým oblíbenkyním i když uznávám že herečka je skvělá...to co ale dokáže na druhé straně kamery jen dokazuje že když to v sobě člověk má ukáže to tak jako tak...herečka mi přijde poněkud "přetažená" jako režisérka má v sobě dostatek pokory a citlivou ruku...a říkám to nerada ale hurá...není to muzikál!!! ()
Velmi silná sonda do nitra lidské duše, skvělé herecké výkony a precizní filmařina. ()
Působivé a krásné. Pokud na mě něco skutečně zapůsobilo, tak to byl závěrečný monolog Toma. Posloucháte a pouze tiše souhlasíte a rozumíte. Doporučuji v originálním znění, dabing na celkovém dojmu ubírá. Jak už to tak bývá. ()
Miluju filmy, které dokážou vzbudit opravdové emoce... a že jich je čím dál míň. Ovšem tenhle příběh, ať už v dramatické nebo romantické rovině, vás jimi zaplaví. Barbra jako vždy před kamerou skvostná a i na režisérském štokrli sedí jako velká dáma. Nick Nolte si nejcennější filmovou sošku převzal zcela zaslouženě, luxusní výkon. A prostě luxusní biják! ()
Barbra Streusand. To je jasne.Ona to tam kazi. ()
Přeslazené okamžiky a dialogy? Nejspíš jo. A co jiného je život než nejpokleslejší brak, nejnevkusnější kýč a nepřetržitá řada oslími můstky spojených nejneuvěřitelnějších náhod, za jaké by obecenstvo vypískalo i scénáristu venezuelského seriálu? Jediný rozdíl mezi Pánem přílivu a realitou vidím v tom, že na chlapy jako Nick Nolte narazíte vzácněji než na garnáta v kanále a na lásku jak trám jakbysmet. Tak si jich važme a litujme každého, kdo nikdy v životě nevyslovil ty přeslazené, kýčovité a patetické věty a nemyslel je smrtelně vážně. ()