Salvador

V tomhle byl O. Stone vždy nejlepší a nedostižný. Zachycení lidské zrůdnosti a sobeckosti, která nezná hranic. Jeden všeříkající (film.) obrázek vydá za tuny popsaných papírů či hodiny plamenných proslovů. Stone citově nevydírá, on pouze SYROVĚ (pomocí všudypřítomné kamery, resp. zde si pomáhá objektivem válečného fotografa, do kterého navíc otiskl hodně ze své osoby, neboť je veřejným tajemstvím, že Stone je levičák (viz např. zdejší vyobrazení republikánů jako opálených blonďáků, nezašpinivších si ruce, s napasovaným tričkem a svetrem uvázaným kolem krku), ale o tom to v prvé řadě není, neboť jak říká ve filmu samotný Boyle: „neplést si komouše s levicově orientovaným člověkem“) POPISUJE skutečné události z roku 1980 v maličké středoamerické zemičce jménem El Salvador, zmítající se uprostřed občanské války a kdy postupně válečný novinář (fotograf) R. Boyle zjišťuje „okřídlené, ale pravdivé“, že je jedno, který diktátor (systém) je právě u moci, postupně (s časem) se to (za tichého přihlížení OSN, pokud z toho nekoukají petrodolary) vrací do starých (popř. ještě horších) zajetých kolejí a doplácí na to vždy v prvé řadě obyčejní lidé, nemající jiného východiska než zůstat a snažit se „v tom“ (pře)žít. Salvador, to je lehce pozapomenutelný, neprávem opomíjený, nadčasový, (proti)válečný snímek, navíc odkrývající (resp. nakouknuvší) pod pokličku netradičního zaměstnání (poslaní?) jménem válečný fotoreportér. („Jde o to, zachytit vznešenost lidského utrpení, moment (příčinu) smrti“). Podobné typy snímků: Hotel Rwanda, Shake hands with the devil Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ Gilmour93 p.s. dovolte mi zakončit komentář pozn. z malinko jiného ranku. (slečny prominou?) Úvodní rozhovor (v autě) mezi J. Belushim a J. Woodsem na téma ŽENY mě upřímně pobavil. Byť já osobně nezatracuju ani ty se sluchátky v uších a potící se na běžeckých pásech, pokud tedy splňují „druhou podmnínku“ :-) (27.11.2011)

Divna komedia, ktora postupne zvaznie a obcas sa snazi poukazat na nejake tie vojnove svinstva, ale robi rovnako grobianskym spôsobom ako su jeho dve hlavne postavy. Obcas to je vdaka hercom celkom sranda, ale prilis tento grobiansky humor k vaznej teme nefunguje. Mozno keby to bolo komicke nonstop, ale vo filme sa neustale striedaju vazne sceny s humornymi a vysledok je divny mismas a pre mna aj jedna velka nuda. 4/10. (27.03.2016)

Další drsný a provokativní film Olivera Stonea. Snímek je bohužel trochu ve stínu slavnějších režisérových děl jako "Četa" nebo "Narozen 4. července", což je docela škoda, protože se jim kvalitou vyrovná a v některých chvílích dokonce i předčí. Na jeden z prvních Stoneových filmů, překvapivě kvalitní a odvážná podívaná. (16.01.2011)

První půlka filmu by si zasloužila tak 2*, protože až na pár dobrých záběrů nenabízí nic, co by stálo za řeč. Druhá půlka by však mohla mít 4-5* díky svému napětí, skvělým válečným záběrům, syrovosti a zvratům v ději. S celkovým hodnocením tedy zůstanu uprostřed a dám 3*, lepší 3*, neboť díky závěru snímku mám dojmy spíše kladné. Z oné lepší půlky filmu bych ještě pochválil hudbu a samozřejmě herecké výkony (ty jsou dobré sice od začátku, ale teprve zde jsem si na ně navykl a postavy pomalu získaly mé sympatie). (18.12.2012)

V podstate som bol rád, keď film skončil. Tých vychválených drastických scén som v posledných dvoch týždňoch videl niekoľko, a to v rôznych filmoch a z rôznych zemí. Bolo to ako cez kopirák. Nečudo, že opakovaním strácajú pôvodný účinok i zmysel. Jamesa Woodsa mám rád, i keď postava, ktorú stvárňoval je mi pre svoj parazitizmus, priblblý optimizmus (to zvládnu) a výroky hodné absolventa Moskovského inštitútu medzinárodných vzťahov, bola odporná. (05.08.2009)