Narodený 4. júla

Největší slabinou snímku je, že tvůrci přesně nevěděli, na co se chtějí soustředit. Počáteční mladická nerozvážnost a nadšené hopsnutí do války by mohlo naznačovat, že se dočkáme nějaké velké bitvy. Stone nám však naservíruje jen několik málo záběrů z Vietnamu a obratným střihem se dostaneme do nemocnice. Jenže pokud nemáte základ pro pochopení a soucítění s hrdinou, co ve válce prožil, ve zbytku filmu to nelze dohnat. Takže ty části, které mají tlačit na city, se pak snaží vynahradit (mnohdy úspěšně) Williamsova hudba. Zde prostě ta „ztracená generace“ (a kontrast mezi prvotní rozjařeností a následným prozřením a skepsí z války, politiky, postoje občanů k veteránům) není tak dobře vykreslená jako v Lovci jelenů. Stone se též neubránil stát mimo děj a svůj film pojal spíše jako protiválečnou agitku. Zaujaly mě ty známé výkřiky (zfanatizovaných) jedinců do davu o tom, jak je válka špatná. To, co se zde bere naprosto vážně, perfektně vystihuje Forrest Gump, a o to víc je snímek úsměvný. Ale to je tak vše, co se dá 4. červenci vytknout. Má to atmosféru, kvalitní kameru a hlavně toho geniálního Cruise!! (27.06.2006)

U Stoneových filmů si člověk musí zvyknout na režisérovo (scénáristovo) kontroverzní pojetí. Nedrží se nijaké "zlaté střední cesty", politická témata (Vietnam, Kennedy, Nixon) nám zobrazuje zásadně ze svého úhlu pohledu, nabídku na diskusi nepřijímá. Když je váš názor o něco jiný, můžete mít s jeho filmy celkem problém. Pro mě je takovým malým problémem právě tenhle film, který mě přece jen kvůli tomu odlišnému úhlu pohledu na některé věci sebral o něco méně než jiné Stonovy filmy. I tak ale musím přiznat, že mě Born on the Fourth of July v některých okamžicích, zvlášť asi díky Cruisovu naprosto přesvědčivému projevu invalidního veterána, doslova ohromilo. (01.09.2007)

Můj nejsilnější pocit z Narozen 4. července - "Takže ono je vlastně dobře že spojené státy pořád vedou nějakou válku. Aspoň se skrze ni zbaví spousty podřadných polointeligentních maloměšťáků a jejich obdobně polointeligentního potomstva, neb oni to tupé potomstvo zpracují tak aby se do ní s hrdou slzou v oku přihlásilo a pak tam promptně pošlo." Přejme jim to, ale za to že se mi pokusil přiblížit jejich mentalitu bych Stoneovým směrem moc díků neposílal. Většina jeho filmů je silně schematická (čest vyjímkám) a tenhle není vyjímkou, nicméně většina jeho ostatních starších filmů je alespoň při své stopáži zábavná (například ta ikonická Četa) - tenhle není. Tedy pokud nepočítám svůj cynický úsklebek při souboji vrchních kriplkáristů... což je z pohledu "sdělení" filmu vlastně docela smutné. 6/10 (06.09.2011)

Bezmocnost jedince a pocity viny aneb Oliver Stone přesouvá „frontu“ do Spojených států. Trojnásobný držitel Oscara (právě za Narozen 4. července, Četu a za scénář k vězeňskému dramatu Půlnoční expres) se pustil do svého dalšího, klíčového a léta odkládaného projektu – portrétu naivního mladíka a zapřisáhlého vlastence, který se s nadšením něco pro svou zemi udělat dychtivě přihlásil do války ve Vietnamu (stejně jako samotný režisér, který patnáct měsíců služby ve Vietnamu strávil), aby nakonec, paralyzovaný od prsou dolů a hluboce rozčarovaný postoji ve Státech, čelil změnám ve své domovině. Trvalo to, ale nakonec vystřízlivěl z naprosté nenávisti i sebelítosti a stal se předním protiválečným aktivistou. Stone (stejně jako u předešlé Čety) dokresluje a dotváří pohled tápajících Američanů na vietnamský konflikt, neuhýbá pohledy do stran a natáčí v mých očích nejemocionálnější a nejucelenější drama z pomyslné trilogie. Jen ta délka! Tom Cruise zde zažívá jeden ze svých hereckých vrcholů, dokonale si osvojil tíhu kolečkového křesla a je velmi nepravděpodobné, že byste seznámení s jeho Ronem Kovicem litovali. Kameraman Robert Richardson a Spielbergův dvorní komponista John Williams opět nezklamali, ba naopak. 80% (18.03.2009)

Oliver Stone znovu poukazuje na peklo Vietnamskej vojny skrz vidiny vlastných osobných zážitkov a tým filmu dodáva väčšiu autenticitu. Tom Cruise znovu dokázal, že nie je len značkovým panáčikom v hollywoodskom priemysle a svoju úlohu traumou postihnutého vojaka zvládol dokonale. V podstate nemám čo vytknúť, hoci kratšia stopáž by neuškodila a nepoložilo ma to na lopatky až tak ako niektorých tu prítomných. Okrem toho, slabšie hodnotený film Obeti války so Seanom Pennom ma nadchol trochu viac. (22.06.2010)