Poslední dopis od milence

Mladá neústupná novinářka se zakousne do okolností nalezených milostných dopisů a chce zjistit, jak v druhé polovině 60. let dopadla láska dvou lidí, kterým nebyl osud zrovna nakloněný. Zatímco jeho vlak pomalu mizí v dáli, k ní se dostáváme v době, kdy se vrací domů k manželovi z nemocnice: po dopravní nehodě, se ztrátou paměti, s jizvou na srdci. Neříkám, že padám na zadek, ale obě časové linie jsou samostatně docela zajímavé a působivé, i když je málo pravděpodobné, že vykouzlí nějaké hlubší emoce nebo dokonce slzy. Úplně totiž nerozkvete ani vztah z minulosti, ani ten lehce nucený ze současného Londýna. Ta pravá romantika tak nějak zůstává pouze na papíře. Svéhlavá a okouzlující Felicity Jones nicméně znovu baví. (19.09.2021)

2,5 * Těšila jsem se, Jojo mě nadchla knihou Než jsem tě poznala (i jejím závěrem) a ani film nebyl špatný. Ale tohle bylo, bohužel zklamání (knihu možná zkusím, abych mohla porovnat). Tak do poloviny je to naprosto klišoidní a bez emocí (jen románek vdané paničky). Za polovinou se konečně něco děje a emoce jsou hlubší. Ale první půlka byla velké zklamání, vztahy jen ploché (jak se k hrdince chová manžel skoro nevíme, protože se tam vyskytuje dost sporadicky), současná linka ve stylu, dlouho tě přehlížím a pak SPOILER bum, máš narozky? Tak to hurá do baru a ještě se s tebou vyspím - tak to mi prostě nesedlo... (16.11.2021)

„Klasický“ romantický príbeh (nič prekvapivého pod svetlom) pre obidve časové línie (minulosť a súčasnosť). Ich spojenie je na priemernej úrovni a štýl „prepínania“ medzi časovými líniami je akceptovateľný. Z hereckej stránky tu spíš vedú Shailene Woodley a Felicity Jones, a z nich práve Felicity pracuje lepšie so svojim charakterom. U Shailene je občas cítiť akési brzdenie. Vyvrcholenie „príbehu z  minulosti“ je fajn, ale „trochu“ vypočítateľný. P.S.: Pekné romantické listy. Osobné hodnotenie: 72% (***) (28.07.2021)

Když tady vidím to hodnocení (recenzní i hvězdičkové), zase se jednou nestačím divit, jak stejná věc dokáže na různé lidi zapůsobit naprosto odlišně. Spousta uživatelů tu píše, jaká to byla moc velká červená knihovna, nedostavily se emoce, nefungovala chemie mezi hlavními představiteli atp. atp. Já mohu za sebe říci, že jsem dlouho neviděla takto krásný a dobře zpracovaný romantický příběh (a to podotýkám, že nejsem typ člověka, co ho dostane každá love story). Shailene Woodley považuji za jednu z nejzajímavějších mladých hereček, takže mě nepřekvapilo, že mi tady od začátku připadala ve své roli dobrá i do ní vhodně vybraná. Chvíli jsem měla pochyby o výběru představitele Boota, ale opravdu to byl jen okamžik. Jakmile spolu s SW vešli do bližších interakcí, zjistila jsem, že se mi k sobě velice dobře hodí, chemii mezi nimi jsem osobně cítila velmi a jak film postupoval, měla jsem čím dál větší pocit, že s nimi jejich vášeň, lásku i utrpení prožívám skoro až fyzicky. Možná by se mi více líbilo, kdyby nebyly přítomné dvě časové linky, na druhou stranu mě ani ta novodobá s energickou novinářkou nerušila, naopak se mi vlastně nakonec líbil i její osobní příběh. S panem archivářem byli roztomilí a to, jak svým přičiněním trochu pomohli osudu dvou dávných milenců sice, uznávám, bylo lehce neskutečné, pořád to za mě ale bylo v nějakých akceptovatelných mezích (stejně jako některé dějové zvraty v druhé časové linii, které také někdy už působily trochu uměle, stále ale ne tak, aby to rušilo celkový dojem). Také mě bavily určité více či méně skryté paralely v chování a prožívání Elie a Jennifer (i když vlastně nevím, jestli to byl záměr tvůrců nebo ne..?). K tomu všemu jsem byla nadšená ze soundtracku i dobových kostýmů, výpravy. Jednoduše povedený film po všech stránkách a ode mě určitě za takových 85 %. (25.10.2021)

Hned dvě vztahové roviny, pátrání po příběhu ukrytém za záhadnými dopisy, osudová láska, všechno tu je, jenže co je to platno, když nic z toho nespustí tu správnou chemickou reakci. Zkrátka to nefunguje a v podstatě ani jedné z postav jsem vzplanutí ani hloubku citů příliš nevěřil a neměl potřebu některé z postav držet palce. Dramatická scéna (ne)setkání nemá ani špetku emocionální drtičky z Madisonských mostů, pátrání po příběhu z dopisů zdaleka není tak strhující jako Posedlost, ani tak zábavné jako Dopisy pro Julii, a závěrečné vyznání Ellie zdaleka nemá takovou sílu jako když totéž vybalila Julia Roberts na Hugha Granta v Notting Hillu. Navíc v rovině Ellie a archviáře Roryho, která má pouze rámovat příběh velké osudové lásky, to jiskřilo mnohem víc, což asi není úplně optimální výsledek. Takže nakonec jen taková romantická jednohubka, která neurazí, ale na první ligu nemá. (11.09.2021)