Spútaj ma!

,,JSEM SI JISTÝ, ŽE SE DO MĚ ZAMILUJEŠ. TAK JAKO JÁ DO TEBE. POKUSÍM SE TI BÝT DOBRÝM MANŽELEM. A DOBRÝM OTCEM TVÝCH DĚTÍ.“...... /// Je mu 23 let, má 50 tisíc peset, je na světě sám a je zamilovanej. Navíc NEBEZPEČNĚ! … Film o vztahu plným provazů a náplasti, kterej zestárnul. Chápu totiž, že příběh je dost zajímavej, je zde sex, násilí (trochu), ale kromě toho ,,Stockholmskýho syndromu“ (ty vole, to je LÁSKA!), mě to nemá čím voddělat. Asi to chápe i Pedrouš, páč proč by jinak dřel Kůži. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Všichni se ptají, kam asi zmizela Iveta Bartošová? 2.) Jsem na starý. Filmy (a bejvalý pornoherečky). 3.) Thx za titule ,,Mela“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.02.2013)

Láska! Kto jej vlastne rozumie? Živel bez zákonov a hraníc. Ako to vhodne popísať? Bizarné? Rozhodne áno, miestami surové, tiež plné emócií a zvláštnych zvratov, to všetko však bez zbytočného pozlátka a sentimentu. Máličko sladký sa môže zdať koniec, ale pozornému divákovi neujde zvláštny výraz na tvári unesenej, pri poslednej scéne v aute.Napadlo ma, že by štokholmský syndróm? Almodóvar ma neustále znova prekvapuje tým, ako dokáže čítať v ženskej duši.Pre mňa lahôdka:) (04.06.2013)

"Je mi 23 let, mám 50 000 peset a jsem sám na světě. Pokusím se ti být dobrým manželem a dobrým otcem tvých dětí." Jediné, za co jsem svému učiteli španělštiny vděčný (bože jak já ho nenáviděl), je fakt, že mě seznámil s Almodovarovou tvorbou. Do dnes sice nechápu proč se mi jeho filmy tak líbí, ale to vem čert. Pravděpodobně za to může ta bizarnost, která je Španělům tak vlastní, nebo možná ty ženy, kdo ví? Právě v Átame se vyskytuje hodně toho, kvůli čemu mám filmy z Pyrenejského poloostrova tak rád, ale bližnímu svému bych tento kousek nedoporučil. Přeci jenom to není nic extra, pokud tedy nemáte pro španělskou kinematografii v čele s Almodovarem slabost. P.S.: Banderas chrápající s otevřenýma očima - geniální. (16.02.2013)

Když do něčeho vložíš srdce a ptáka, je to vždycky osobní. Jeden z nepovedenějších Almodóvarových filmů [o filmu]. Obligátně nepůvabná Victoria Abril, ibersky nevzhledná sestra Scarlett Johanson, čelí poněkud nevybíravým námluvám "šílence" Antonia Banderase. Španělský telenovelař s dobrým vkusem provede diváka příběhem od klasického úvodu, prolnutého s natáčením thrillerového spin-offu, k vyvrcholením, která v kinematografii nemají obdoby. Almodóvar, po všech stránkách na vrcholu (ty nápady! ty barvy! ta kamera!), spojil tentokrát síly s bratrem kýči Ennio Morriconem. Těžko si představit někoho, kdo by stejně jako on dokázal v jediném motivu přirozeněji sloučit atributy thrilleru a melodramatu. Dokonalém zmatení žánrů umocňují zázračně nerušící komediální scény, jako když Banderasův únosce nakupuje v lékárně lepící pásku a přímo před drogistou zkouší, která bude komfortnější na ústech; když drogoví dealeři řeší volby nebo když náhle sledujeme vložený reklamní spot, zobrazující německé důchodce, kteří v mládí (= v nacistických uniformách) sjednávají penzijní připojištění. Nepamatuji se, že bych se u nějaké Almodóvarovy ne-komedie smál nahlas. Skvělý film. (28.06.2020)

Slabší Almodóvar, u něhož tentokráte šílená zápletka pohlcuje emoce a ztotožnění s postavami, zbývá jen barvitá a osobitá hříčka, nad níž občas nezbývá než kroutit hlavou, například co se týče obscénní posedlostí nahotou a vyměšováním. Tím, kdo by potřeboval spoutat je zde Almodóvar, v jeho dalších filmech k tomu došlo a hned je to o něčem jiném. (14.08.2010)