Poslušne hlásim

"Dýchněte na mě..rum, kontušovka, čert..jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková!" Musím se přiznat, že Švejk mě nikdy nelákal. Jednoho zimního večera jsem se ale překonal a podíval se na Dobrého vojáka Švejka Karla Steklého. Byl jsem nadšen a už jsem se těšil na Poslušně hlásím..a dostalo se mi stejné porce peprného a suchého humoru, který v padesátých letech chtě nechtě musel být tak trochu nepřijatelný. Anabáze do Budějovic je sled neštěstí, která na sebe Švejk přivolává..a následně z nich těží. Rudolf Hrušínský je výborný a když zařve "Co blázníte?! Dyť jsou tady lidi!", nejde mu nevěřit, že to myslí vážně. (15.06.2007)

Zatímco první díl ještě chvílemi relativně úspěšně pobavil v satiře a nadhledu a ztrácel body hlavně tím, že "chytrost" hlavního hrdiny byla často spíše vyčůraností, druhý už se v humoru zmůže jen na ty nejnižší útoky. Kdo má být vtipný, ten huláká na celé kolo, vypije litry alkoholu, sežere na co přijde - nebo tyto činnosti rozličně kombinuje. Jazyk Jaroslava Haška je příjemný, ale v téhle humpolácké formě nemám daleko k tomu ho zatracovat. (20.01.2021)

Na pokracovani DOBREHO VOJAKA SVEJKA (1956) sa nic nezmenilo, humor je stale rovnaky. Svejk je proste taky sympaticky imbecil, ze je vlastne genius a jeho privadzanie do zurivosti svojich nadriadenych ma dokaze vzdy rozosmiat :-) ... 24.05.2010 _______ Rudolf Hrušínský - (Švejk) +++ Svatopluk Beneš - (Nadporučík Lukáš) +++ Jaroslav Marvan - (Strážmistr Flanderka) +++ Miloš Nedbal - (Generálmajor von Schwarzburg) +++ Fanda Mrázek - (Závodčí) +++ František Filipovský - (Dub) +++ Vlastimil Brodský - (Maďarský infanterista) +++ Hudba: Jan Seidel +++ (24.05.2010)

Mé hodnocení obou dílů Steklého "Švejka" (první díl pod názvem "Dobrý voják Švejk" byl natočen v r. 1956) a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".) (17.08.2018)

Druhá část osudů Dobrého vojáka Švejka vybírá z bohaté zásobnice historek a episod, jež Hašek ve svém románu sebral, několik nejcharakterističtějších, zejména Švejkovu budějovickou anabasi a závěrečnou historii, kterak Švejk upadl do rakouského zajetí. V této druhé části se snad ještě více než v první projevuje nedostatek jednotné dramatické linie, kterou se vyznačuje sama literární předloha. Je jisté, že úloha zdramatisovat nebo zfilmovat „Osudy dobrého vojáka Švejka" je nesmírně těžká. Nelze říci, že by se tvůrcům tohoto filmu podařilo všechny obtíže překonat. Film musí sahat k velkému zkracováni a deformování literární předlohy, což je u díla tak známého a populárního jakým je „Švejk", vždy na pováženou. Tak se stává, že charaktery hlavních osob (na př. lajtnanta Duba a kadeta Bieglera) v této zkratce zůstávají ploché a neprokreslené. Mnoho nesmírně populárních a filmově jistě vděčných postaviček bylo vypuštěno a to také čtenáře Haškova románu na filmu dost nepříjemně zarazí (jednoroční dobrovolník Marek!). A tak nezbývá než konstatovat, že ani tentokrát nedokázali filmaři převést Haškův román do filmové podoby způsobem, který by se dal nazvat kongeniálním. Filmový přehled 52/1957 (25.11.2007)