Bez okolků

Poslední vteřiny života bojovníka, ve kterých přichází vyrovnání se životem. V Asii častý námět bojových wuxia filmů, na západě spíše výjimka (z poslední doby snad jen Bessonova Lucy, ve které umírá v akčně-mystickém stylu drogová dealerka). Boormanovi se podařilo udržet snovou složku filmu v pevných mezích, k čemuž mu prý hodně pomáhal Marvin. Pro něho to bylo určité vyrovnání se s válečnými zážitky. Rozhodně je Point Blank sevřenější a údernější než většina wuxia, které jsem na toto téma viděl. A mimochodem: scéna rvačky v klubu je takový dávný předchůdce Johna Wicka (kulisami i atmosférou). (20.07.2019)

Teprve někde v polovině mi došlo, že koukám na film, jehož téměř doslovnou kopií je moje oblíbená Odplata: totožný děj s podobně silnou atmosférou, stejně malebné zacházení s architekturou – oproti šedomodrému futurismu o třicet let mladší gibsonovky ovšem z původní verze zůstávají v hlavě funkcionalistické linie, bílé stěny, rafinované kombinace jásavých barviček na šatech i v interiérech (a proti nim jako kontrast chátrající prostory bývalé alcatrazské věznice) –, stejně charismatický týpek v hlavní roli, stejně skvěle volená hudba (u Boormana pozoruhodně poletující mezi vážnými a populárními žánry), stejně nápaditá, ne-li ještě nápaditější práce s ruchy (viz třeba tahle ikonická scéna), stejný cynický škleb na povrchu a těžko definovatelná lidskost uvnitř. Co má originál jinak? Víc psychedelie, míň suchého humoru (ale je tam, ne že ne), a ovšem vizionářský styl (kdyby mi po sobě bez varování promítli tohle a takového Frajera Luka, nebudu věřit, že jsou to filmy ze stejného roku, co roku, desetiletí). Vlastně bych vůbec neměl váhat s plným počtem, když jsem ho nadělil Helgelandovi a Myhremu, ale přece jenom počkám, jestli ve mně k Point Blanku s odstupem uzrají podobné osobní sympatie. (28.02.2017)

Tento snímok ide bez okolkov rovno k veci. Z môjho pohľadu sa jedná o jeden z najdrsnejších thrillerov rokov 60. a aj keď sa predsa len tou krvou a násilím trochu šetrí, v rámci svojej dekády to bolo terno. Pozitíva som vychytal. Ale aj napriek tomu ( a pre mňa oslnivému vizuálnemu prístupu k látke ), ide o nudný a paradoxne vzhľadom k minutáži aj rozvláčny snímok, ktorý som neveril, že ma bude viac nudiť, ako priťahovať. (03.10.2018)

No vida předtím jsem neměl ani potuchy, že tohle je film kterým se vlastně inspirovala Odplata s Gibsonem a to do jisté míry až tolik, že by se skoro dala označit za přímý remake který se teda povedl o třídu výš. Každopádně ani tenhle originál není úplně špatný, ale rozumím, že někdo může mít problém s tím, že to je taková typická nikam nespěchající navíc divácky dost odtažitá sedmdesátková záležitost. Nicméně charismatický Marvin je držák a tak i když tady už se moje hodnocení na čtvrtou hvězdu nevytáhne, tak jsem rád, že jsem se o existenci tohohle filmu dozvěděl a doplnil jsem si ho. V rámci porovnání s Odplatou ne úplně marná záležitost.65% (18.02.2024)

Mám rád takéto temné kriminálky s drsným týpkom v hlavnej úlohe, keď navyše drsnú a temnú atmosféru odľahčia občas scénky, ako brutálna pecka do gulí v psychedelickom klube, ktorý sám o sebe je spolu s černošským kvartetom dosť psycho, alebo Walker v akcii so žltým ďalekohladom. Alebo sa mi to zdá a takéto chujoviny si všímam iba ja?! (08.02.2015)