Bez okolků

American badass No. 1, Lee Marvin, v nejlepší formě. Boormanův průkopnický, kreativní vrchol, který už pak nikdy nepřekonal. San Francisco. Alcatraz. Krásná stylizace obrazu a střih (hrající si hodně s flashbacky a zvukovou paletou), jenž předběhl dobu. Americká klasika. Jasná předloha filmů jako PAYBACK (nepřiznaný remake) nebo LIMEY. Kontrast brutality a melodramatu. POINT BLANK lze sice vnímat jako přímočarý příběh o zradě, pomstě a chamtivosti, ale film má tak surrealistickou dezorientující snovou atmosféru, že každý, kdo umí číst filmovým jazykem, pozná, že Point Blank je třeba interpretovat jako sen umírajícího muže. Point Blank je ale především o Lee Marvinovi. Mezi brutalitou Marvinových traumat z 2. světové války v Japonsku a způsobem, jakým se vyjadřuje násilím na plátně, lze najít souvislost. Boorman poukazuje na to, že Marvin se vždy snažil získat zpět lidskost, kterou ztratil během války. (25.09.2009)

Čarovné je, že ako to natočil Boorman, ten chlapík v skutočnosti nechcel peniaze. To bola len mimikra. On chcel späť to dievča, hlavne teda všetko, čo s jej zradou odišlo, ju konkrétne už asi nie. Keďže nevedel ako inak to získať, ako zoceliť tú ranu a vyplniť tú dieru, zabil všetkých, ktorí s touto jeho stratou akokoľvek súviseli. Hm, že vraj nie je nič horšie, ako ohrdnutá a oklamaná ženská. Je - Lee Marvin! (ďalšiu možnú rovinu tohto filmu odhaľuje tento komentár) (10.04.2010)

Přímost, drsnost a cyničnost Dirty Harryho, kafkovskost Rozhovoru od Coppoly ( nebo taky Domina od Stanley Kramera ), asociační střihy ve stylu Angličana od Stevena Soderbergha ( ten se sám přiznal, že z tohoto filmu vykrádal ), psychedeličnost let šedesátých, výborná vizuální stránka ( typické syté barvy + jejich sladění, využívání velkých otevřených prostor nebo naopak sixties "kubistického" strohého interiérového designu ), rychlé tempo. Ukrytá perla. John Boorman měl na začátku kariéry výbornou formu, škoda že tyhle filmy u nás vůbec neběží a málokdo je ( a režiséra ) zná... -- A Lee Marvin byl asi největší "cool motherfucker" let šedesátých -- "You´ll ask him for the money, he´ll say no, and you kill him" - "Yeah, Something like that" -- A napodruhé jdu na 5*. Film, která mý ukrytý podprahový rozměr ( nutí k dalším shlédnutím ) a jeho feeling vám z hlavy jen tak nevymizí, stejně jako obrazy z něj (23.08.2006)

Za najlepsi film rezisera Johna Boormana povazujem kultovy strasidelny hixploitation Deliverance, ale holt, kazdy nejako zacina. Tuna sa reziser dohodol s Lee Marvinom /Man Who shoot Liberty Valance/ aby natocili nesurodu a zmysel velmi nedavajucu dramu, o ktorej divak nevie, co si ma mysliet. Pribeh tu aj nejaky je, ale Marvin sam film nestaci utiahnut. Tempo divaka nudi, dialogy blbe, len miestami dobre, celkovo nemam rad tento film a jeho popularitu na tejto databaze som doteraz nepochopil. 30 % (10.03.2015)

O pár desetiletí starší bratříček Helgelandovy Odplaty má svůj specifický půvab a styl,chápu proč je v USA považován za velký kult,ale je tak neodmyslitelně spjatý s dobou svého vzniku,že už dnes zkrátka a dobře tak úplně nefunguje.Jeho líné tempo v kombinaci s přebarveným vizuálem způsobuje,že jsem občas vůbec nesledoval film,ale jen tak bloumal očima po pokoji.Bez okolků obsahuje bezpočet skvělých režijních nápadů,podle střihové skladby by se dalo vyučovat na filmových školách a Lee Marvin definoval slova "cool drsňák" čtyři roky před Clintem Eastwoodem,ale co na plat,dnes už film prostě nemá moc co nabídnout. 65 % (09.08.2011)