Dobrý vojak Švejk

"Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande." S tím musím souhlasit, protože kdybych byl někdy povolán k ochraně našeho krásně zkorumpovaného státu, tak bych, po neúspěšném pokusu o simulaci plochých nohou, statečně nabral kurs jižní kraje a šel se koupat. Naštěstí se v české kotlině najde odvážně dementní voják, který dokáže zachránit naše ctihodné ústavní činitele, i kdyby se kvůli tomu měl měl přiznat k podvratné činnosti, ukrást psa a naučit se ukládat ožralého faráře. Takže jeden klystýr na cestu a hurá na Bělehrad. (02.05.2014)

Švejk je kultová postavička českej histórie a vlastne teoreticky československej, pekne vtipne zachytáva situáciu v Rakúsko-Uhorsku v 1. svetovej vojne a má veľa nezabudnuteľných hlášok a film veľa heftov, ale žeby bol dej nejak zvláštny to vôbec, je nudný. Ostatné postavy sú podľa mňa nevýrazné. Natiahnutie sa tomu dá pre rok vytvorenia 1956 odpustiť, je to klasika, ale nadšenie z neho necítim. (10.06.2012)

Tohle není zápis o filmu, ale o Haškovi. Film vychází hodně z Ladových ilustrací, které Hašek neměl rád a je naprosto zřejmé proč: Ladovy ilustrace byly příliš interpretujcí, zatímco Hašek nechtěl, aby byl Švejk jednoduše uchopitelný. Což se, bohužel nevyhnutelně i díky - fakt skvělému filmu - stalo. Ale je to jen jeden pohled na věc. ---- A Hašek, tak děsivě zprofanovaný autor, si to nezaslouží. A Švejk taky ne. Je to román, který burcuje dodnes tak silně, že dostal nálepku humoristického, opileckého dílka, takové literární kurizitky, kde hraje větší roli pověst, než opravdová znalost románu. Protože skutečné dílo je příliš zneklidňující, příliš bořící mýty. Kdo ho fakt četl? ------ Nedočte se tam mnoho o hrdinství v době, kdy se láme čas, i když popravdě, legračních, dadaistických historek je tam hodně. Nejsou ale středem románu, jen ho vypichují. Švejk je o našich legračně marných, ubohých životech, které si žijeme naprosto stejně nesmyslně dnes, jako v době, která je svou zlomovostí zdánlivě překračuje - jako byla Světová válka. A přito je to stejně trapné pinožení.------ Švejk při prvním setkání s reálným bojem vyběhne ze zákopů a křičí: Proboha, nestřílejte, jsou tady lidi! Bez ohledu na to, jak Švejk - podle Lady vypadal, bez ohledu na to, jaký balast si s sebou Haškův román nese - tohle je nejslinější prohlášení tváří tvář střelbě. Nic silnějšího nejde napsat. V Haškově případě i prožít. (16.01.2012)

Klystýr pro paní baronku?! O vánočních svátcích, v zakouřené hospůdce a s partou přátel okolo - má Švejk neskutečné kouzlo. Zatímco v Poslušně hlásím exceluje fantastický Jaroslav Marvan, první díl si pro sebe (krom výborného Hrušínského) uzmul fenomenální Miloš Kopecký, coby feldkurát Katz. Chtěl jsem k jednomu z nejoblíbenějších a podle mého soukromého názoru i nejlepších československých filmů (i k jeho skvělému pokračování), napsat obsáhlejší komentář. Ale proč? Vše již vystihl ve svém příspěvku uživatel sud. Podejte mi husí brk, kalamář a razítko. Díky. (30.09.2017)

Nedomnívám se, že by se jednalo o věrohodné přenesení geniální knihy na filmové plátno. Film je sledem humorných historek. Tak lze pochopitelně pojmout i Haškovu knihu, ale mezi řádky se nacházejí trefné charakteristiky doby i mentality, které se na filmové plátno prostě přenést nedají. To nic nemění na tom, že co se filmového přepisu týče, bylo dosaženo maximálních možností. Charisma Rudolfa Hrušínského pochopitelně dominuje, stejně jako svérázný feldkurát Miloše Kopeckého i přesně důstojnická poloha Svatopluka Beneše. Škoda, že Bohoušek Bretschneider a hostinský Palivec (Filipovský, Hlinomaz) zůstávají na hranici hrubé karikatury. Švejk je filmem, který stojí na hercích a přiměřeném režijním vedení Karla Steklého, stejném jako kdysi propůjčoval svým filmům Martin Frič. A metody MUDr. Grünsteina jsou opravdu jen pro silné povahy. (06.12.2003)