Vrať se do hrobu!

Název jak od starýho Romera, pozadí uklízečky Haliny přes celou úhlopříčku a sebedestruktivní projekt sociologa Víti, na jehož hlavě by šlo naštípat šest hektarů lesa a on by vám přitom ještě teskně zapěl "O Tannenbaum".. Krutě pravdivá pouť po kouzelných scenériích bezstarostné existence až po song Nikdy se nevrátí pohádka mládí, přičemž výsledek výzkumu nepřinesl (jako tradičně v téhle branži) nic objevného a já jdu vynést odpadky. Šteindler, hlavně v prvních dvaceti minutách, evidentně odkoukal grimasy bezradného trouby od nejslavnější postavy Rowana Atkinsona.. (13.10.2011)

Skvělá komedie o vztazích s vážnějším přesahem. Film nastiňuje otázky týkající se zodpovědnosti, ztráty ideálů, ponoření se do stereotypů a šedi, revolty, svobody. Je mi jednadvacet, ale Víťův dialog s Janou v restauraci na mě docela silně zapůsobil. Kam směřuje jednání dospělých lidí? Co vlastně člověku dospělost dává? A co mu bere? Představa, že jednou nebudu tím bezstarostným študákem, vychutnávajícím si krásy všednodenního života, nebudu moct "blbnout" s ostatními a můj život se stane řetězem plnění (byť krásných) povinností, mě docela děsí. Asi půjdu vylézt na nějaký strom, dokud mám čas a můžu se těšit ze svého mládí. Protože ona pohádka se bohužel opravdu nikdy nevrátí. (364.) (10.05.2008)

"Víťo cpi se ,ať nám starý lidi nezasednou místa"...Nej filmový počin Víti Jakoubka (Steindlera), který vešel do historie kultovním scénářem, valnou většinou maturující mládeže, zrzounem Polívkou, úvodními/závěrečnými titulky, klečící H.Pawlowskou pronášející jedinou otázku a naprosto skvělým příběhem 31 (nebo 32?)letého Víti, který se na chvíli nechá poblouznit ztraceným mládím a nově objevenou láskou..."nikdy se nevrátííí, poháádka mlááádííí... (12.10.2011)

A 1000X omletá fráze, že člověk je tak starý, jak se cítí.. Ráno jsem při cestě do práce stařec. Když je volno a venku hezky, tak jsem puberták. Děkuji, že žiju tady a ženský nemusí chodit zahalený. Když píšu a vymýšlím si tak jsem dítě. Po tréninku ve fitku se cítím lehce, jako mladík. Jsem všechno jen né dospělý. To chce po mě okolí abych se choval "vážně a dospěle" a řešil každodenní stejný sračky, vždyť času na hraní jsem měl dost... Ale já si chci hrát dál.. Nebaví mě se tvářit důležitě a rozumně. Film Vrat se do hrobu to vystihuje dost přesně, smetí ven děti do školky a drtivá síla stereotypu. Udělala jsi něco jen tak? Třeba vylezla na strom? .. V 20. dobrej nápad, ve 30. už se cítíme pohoršeni a není to vhodné, ach ano o nikoli vhodné.. Já seru na to, že to není cool a klidně na ten strom, když nebude moc vysokej vylezu a nemusím být hned nalitej..Protože chci a hned se budu cítit, jako uličník. Dospělost a vážnost si schovám až mi nic jinýho nezbyde... (18.09.2017)

Asi nejlepsi Steindleruv film, ale stejne to na 5* nebude. Je dobre, ze nesehnal nejakyho herce do hlavni role a obsadil proto sam sebe, protoze je naprosto dokonalej. Postava Jakoubka je vyborne napsana a kdyz k tomu prida Steindler nejakej znicenej vyraz v obliceji tak to nema chybu. Ostatni herci jsou hezky prirozeny, takze jim klidne verite, ze to sou skolaci, kolegove atd. S tim souvisi to, ze film vypada dost realisticky, i kdyz misty skoro az amatersky. Kdyby Steindler vyhazel nekolik zbytecnejch minut, vyhazel nektery strasny pisnicky a pridal par vtipnejch scenek, bylo by to na 5*, ale takle jen pekny 4*. (06.04.2006)