C'mon C'mon

Hele, tohle je vážná látka, pojďme ji natočit černobíle, jako by nám tvůrci chtěli naznačit… Respektovat a být respektován. Kompromisy a sebeovládání. O křehkém a komplikovaném vztahu mezi dítětem a dospělým bychom se mohli bavit hodiny. Láska je to furt pevná a nepodmíněná, ač potomek udělá první krůček nebo dá před společnou rodinnou aktivitou přednost kamarádům. Ovšem vztahy a to, jak dospělého potomek vnímá, se mění. (Znovu skvělý) Joaquin Phoenix je vlastně pro svého synovce cizím člověkem. Vztah jeho matky se svým bratrem, unaveným samotářským rozhlasovým novinářem, za poslední dobu ochladl, jenže ona teď přispěchá s prosbou, zda by se nemohl o kluka na nějakou dobu postarat, protože chce podpořit v léčbě svého manžela trpícího těžkými psychickými problémy. Zvídavý hoch samozřejmě brzy zbourá Phoenixovu pečlivě vybudovanou komfortní zónu. Vlastně se nic důležitého neodehraje, mnohé se děje mezi řádky, což ocení vnímavější divák. Ostatní budou asi trochu naštvaní, nicméně určitě ocení bezprostřednost a autenticitu. Mile obyčejné. I když občas na úkor zábavnosti. (08.04.2022)

C'mon C'mon nevypráví příběh, který bychom neviděli už dříve v jiném filmu, nicméně díky chytrému scénáři a hlavně díky uvěřitelným hereckým výkonům si mě tento na první pohled nenápadný film získal. Černobílý obraz jako by byl v rozporu s tím, že život rozhodně není černobílý, nýbrž komplikovaný a vrstevnatý - plný barev, těch veselých, ale i těch smutných. Konstelaci "dospělý-dítě", kde je (rutinní) život onoho dospělého najednou narušen dítětem, s nímž to není úplně vždy jednoduché, jsme tu sice už měli, avšak tento námět je ozvláštněn rozhovory s dětmi a jejich názory na budoucnost, které sice místy působí moc dospěle, přesto však uvěřitelně a upřímně. Na jedné straně všední téma, které je však na straně druhé podáno nevšedním způsobem. (08.02.2022)

Pomerně nudná variace na něco jako  třeba starší věci Jima Jarmusche, ovšem ne tak hravé a zábavné ani zdaleka. S otravným dětským hrdinou, který téměř poloatuisticky komunikuje s okolím a minimem postav co za něco stojí. Joaquin Phoenix je jediná světlá a zábavná věc, jinak nezaujalo výrazněji asi nic a téma vnímání zvuků okolí, které se vine celým filmem, postupem času dost nudí. Citace z filmu " zvuky a pocity tě ze všech stran oblévají" naprosto přesně vystihuje, co mě na filmu právě vadilo. Jestli nejsem schopen ocenit roztomilost nebo bezprostřednost dětského hrdiny, případně zřejmě autentické zpovědi dětí na mikrofon, nemůžu asi  dostatečně posoudit. Festivalovka jak řemen, ovšem na můj vkus asi moc. (22.04.2022)

Matka devítiletého syna se musí dočasně postarat o jeho otce, se kterým se rozvedla a který má bipolární poruchu, tak poprosí bratra (Joaquin Phoenix) o hlídání. Ten ho s sebou vezme do New Yorku a New Orleans, kde nahrává rozhovory s mládeží na téma "jak si představujete budoucnost?", během čehož se začnou navzájem sbližovat. Civilní uvěřitelný herecký výkony, decentní ambientní soundtrack, krásná černobílá kamera tomu dodává starosvětskej nádech a atmosféru. Křehký, smířený, citlivý, dojemný, obyčejně výjimečný, prostě život. A24 opět nezklamali, jeden z letošních nejlepších. (23.12.2021)

C'mon C'mon je takové příjemné černobílé pohlazení, kde hraje prim Joaquin Phoenix a pěkně mu sekunduje malý Woody Norman jako jeho synovec. Všechno pak stojí a padá na jejich interakci. Já se do podobných věcí bohužel nedokážu dostatečně vcítit a tak to jde ve finále trošku mimo mě. Bohužel nevidím na C'mon C'mon nic výrazně zajímavého a trošku se nedivím, že tento  film nezabodoval na nějakých filmových cenách. Normálně se tam něco podobného roku od  roku objevuje. Nicméně doslova šeď a nuda. (05.04.2022)