C'mon C'mon

No ty krávo, tedy pardon, ale tohle pro mě, jako převážně mainstreamového diváka, byla absolutně neúnosná podívaná, na kterou mě přivedlo jen jméno Joaquina Phoenixe, jenž tu tedy podává řekněme zkušený výkon, ale jinak je to fakt nepředstavitelný hard core, kdy mi v podstatě vrtá v hlavě jediné, a to co měla tato podívaná vlastně za význam. Já tu totiž naprosto žádný nenašel a pro mě se tak jednalo v podstatě jen o neskutečně užvaněné vztahové nefunkční drama mezi podivínským, nezajímavým a naprosto nesympatickým dospělým jedincem a snad nejotravnějším přechytralým parchantem v dějinách filmu, já bych toho fakana musel mlátit od rána do večera, a právě z toho jsem kvet snad nejvíc, když se řešilo, jak by se měl ten hodný strýček vlastně k tomu kloučkovi chovat, aby ho to hlavně neranilo, chudáčka malého. Pak se nemůžeme nikdo divit, kam s takovou výchovou ten svět spěje. Místo aby dostal kluk na prdel a pamatoval si, že prostě určité věci nesmí, tak tady se mu ještě omlouvají, že po něm vlastně něco chtějí, no strašná soda. A do toho všeho pak ještě ty názory dětí přistěhovalců na budoucnost světa, to je další nátěr, kdy jsem měl chuť ten film opravdu pokaždé, když se tam někdo z těch primitivních harantů, mluvících jako by spali dva roky v knihovně, vypnout, fakt nechápu, čeho těmi nepřesvědčivými rozhovory chtěli tvůrci dosáhnout, na mě každopádně působili extrémně nevěrohodně, naivně a hlavně jako proč vlastně? Jinak nějakou zásadnější zápletku to prakticky nemá, prostě strýc se synovcem se tu jen ukrutně nezáživně 100 minut sbližují, ovšem zcela bez emocí a bez dramatických situací, celé se to navíc odehrává naprosto bez jakéhokoliv spádu, černobílé zpracování mi pak též nepřišlo jakkoliv opodstatněné, takže zkrátka ať si tuto podívanou intelektuální publiku užívá na maximum, pro mě se ovšem jedná o nekompromisní Odpad!, jehož obsah jsem doslova a do písmena protrpěl. (15.10.2022)

Hele, tohle je vážná látka, pojďme ji natočit černobíle, jako by nám tvůrci chtěli naznačit… Respektovat a být respektován. Kompromisy a sebeovládání. O křehkém a komplikovaném vztahu mezi dítětem a dospělým bychom se mohli bavit hodiny. Láska je to furt pevná a nepodmíněná, ač potomek udělá první krůček nebo dá před společnou rodinnou aktivitou přednost kamarádům. Ovšem vztahy a to, jak dospělého potomek vnímá, se mění. (Znovu skvělý) Joaquin Phoenix je vlastně pro svého synovce cizím člověkem. Vztah jeho matky se svým bratrem, unaveným samotářským rozhlasovým novinářem, za poslední dobu ochladl, jenže ona teď přispěchá s prosbou, zda by se nemohl o kluka na nějakou dobu postarat, protože chce podpořit v léčbě svého manžela trpícího těžkými psychickými problémy. Zvídavý hoch samozřejmě brzy zbourá Phoenixovu pečlivě vybudovanou komfortní zónu. Vlastně se nic důležitého neodehraje, mnohé se děje mezi řádky, což ocení vnímavější divák. Ostatní budou asi trochu naštvaní, nicméně určitě ocení bezprostřednost a autenticitu. Mile obyčejné. I když občas na úkor zábavnosti. (08.04.2022)

Tenhle film je úžasnej takovým dost předvídatelným způsobem, prostě hned jak jsem se o něm doslechl, věděl jsem co od toho čekat, a věděl jsem, že to budu milovat. Ale nečekal jsem, že na mě největší dojem udělá Gaby Hoffmann (protože jsem ji vůbec neznal). Byla fantastická. Toť z mé strany asi vše. 9/10 (18.01.2022)

Malý jednoduchý filmeček o vztahu bezdětného, pozdního čtyřicátníka s jeho odcizeným synovcem. Hlavně reputace předchází a kritici chválí, musím jenom upozornit, že film má svou vlastní atmosféru, trochu přesahu a velmi, velmi pomalý děj. Přesto nečekejte nějaký přehnaný herecký koncert, Phoenix jede tak trochu na půl plynu (což bohatě stačí k tomu být na vrcholu letošních hereckých výkonů). Pár festivalových cen si film pobere, a za rok, dva si na tento černobílý malý klenůtek málokdo vzpomene. 75 % (07.02.2022)

| A24 | Meditatívna jednohubka, ktorá dokazuje, že niekedy málo je veľa. Vzťah tých dvoh je tu pekne hmatateľný, hravý a jednoducho transparentný. Takú hoďku som sa musel prispôsobovať tempu a absencie výraznejších momentov, no na konci som bol roztopený. Krásna kamera amerických miest, čiernobiely obraz trocha nepochopený, Joaquin ako vždy super. Pekné, veľmi pekné, no nečakajte prepracovanú štúdiu detskej psychiky. Skôr si to pustite na odreagovanie, na popremýšlanie o živote meditatívnou formou a budete spokojný. Viac TU. | Hodnotenie: 7/10 | (29.12.2021)