C'mon C'mon

Ten pocit, když si uvědomíte, že až doposud jste v kině viděli jen samé akčňáky bez výrazné myšlenky, a že najednou sedíte v sále, před vámi hraje toto, a vy si ucvědomíte, že toto je skutečný film. Já to zažil ve třinácti letech (a většina mých vrstevníků to nejspíš nezažije).  Takhle si sedím v kině, koukám na přiblblé reklamy, když v tom sál potemní a ozve se hlas Joaquina Phoenixe. A pak ta hudba! Film má v sobě neuvěřitelnou emotivní sílu, která vzniká úspěšným mixem herců, hudby, kamery a klidného a milého příběhu, který je sám o sobě velice chytrý a emotivní. Budete brečet? Ano! I když... jak tam je takový skoro až podivný střih, kde se střídají scény plny smíchu se scénami, u kterých byste brečeli. Ale jak máte z minulé scény ten úsměv na tváři, tak mi brečet nějak nešlo.  Postavy filmů jsou skvěle propracované... jak napsané, tak zahrané. Ani jsem netušil, že i takhle malé dítě věku devět let dokáže hrát takhle přirozeně.     Já tomu zkrátka nemám skoro co vytknout.  9/10        Je dobře, že se stále točí takovéto filmy. Má to myšlenku, příběh, herce... důkaz, že i kvalitní filmy v sobě nemusí mít ani kapičku krve. A za to jsem velice rád.      VIDEORECENZE (25.01.2022)

Nečakane mocný film o budovaní vzťahov na úprimnosti, prežívaní emócií a o tom, že veľký príbeh života je zložený z malých, nenápadných momentov. Keď zaznie Star Child, ani jedno oko nezostane suché. Rozhovory s mladými ľuďmi vracajú nádej, že to všetko nejde do sračiek. Skvelý zážitok a neuveriteľný výkon Woodyho Normana. (07.01.2022)

Hele, tohle je vážná látka, pojďme ji natočit černobíle, jako by nám tvůrci chtěli naznačit… Respektovat a být respektován. Kompromisy a sebeovládání. O křehkém a komplikovaném vztahu mezi dítětem a dospělým bychom se mohli bavit hodiny. Láska je to furt pevná a nepodmíněná, ač potomek udělá první krůček nebo dá před společnou rodinnou aktivitou přednost kamarádům. Ovšem vztahy a to, jak dospělého potomek vnímá, se mění. (Znovu skvělý) Joaquin Phoenix je vlastně pro svého synovce cizím člověkem. Vztah jeho matky se svým bratrem, unaveným samotářským rozhlasovým novinářem, za poslední dobu ochladl, jenže ona teď přispěchá s prosbou, zda by se nemohl o kluka na nějakou dobu postarat, protože chce podpořit v léčbě svého manžela trpícího těžkými psychickými problémy. Zvídavý hoch samozřejmě brzy zbourá Phoenixovu pečlivě vybudovanou komfortní zónu. Vlastně se nic důležitého neodehraje, mnohé se děje mezi řádky, což ocení vnímavější divák. Ostatní budou asi trochu naštvaní, nicméně určitě ocení bezprostřednost a autenticitu. Mile obyčejné. I když občas na úkor zábavnosti. (08.04.2022)

C'mon C'mon je takové příjemné černobílé pohlazení, kde hraje prim Joaquin Phoenix a pěkně mu sekunduje malý Woody Norman jako jeho synovec. Všechno pak stojí a padá na jejich interakci. Já se do podobných věcí bohužel nedokážu dostatečně vcítit a tak to jde ve finále trošku mimo mě. Bohužel nevidím na C'mon C'mon nic výrazně zajímavého a trošku se nedivím, že tento  film nezabodoval na nějakých filmových cenách. Normálně se tam něco podobného roku od  roku objevuje. Nicméně doslova šeď a nuda. (05.04.2022)

Kdo měl někdy tu čest, musí uznat, jak tomu filmu se daří být stejně nesnesitelným jako libovolný "otec v domácnosti kolem čtyřicítky" (TM). Spoustu těch záběrů najdete na zdech reklamek, spoustu těch pronikavých one-linerů budou mít napsaných ve svých moleskinech lidi, co chodí do kina Přítomnost a na budoucnost se dívají optimisticky kvůli výsledkům studentských anket. Nesnesitelně gentrifikovaný film, terapeuticky pracující s ohranou premisou "řešení v jednoduchosti a bezprostřednosti dětské optiky". Inu jak to bývá, když děti píše dospělák. (26.01.2022)