Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(viac)Videá (1)
Recenzie (99)
Kvalitní, Ruský Horor. Bál jsem se té délky, ale žádný zbytečný, dlouhý kecání nehrozí a po pár minutách se už nacházíme u nejhlubšího vrtu světa. Podzemní atmosféru to má fakt výbornou, najde se tu několik slušných, děsivých scén, parazitická plíseň, která postupně mutovala, až do podoby monstra, vypadalo opravdu dobře, triky povedený, herci včetně té hlavní, ženské postavy, celkem koukatelný a to finále ve výtahu, bylo skvělý. Byl bych radši, kdybych se na to podíval spíš v zimě, ale vychytal jsem alespoň studenější, deštivou noc. Slušná podívaná. ()
Klasický milostný trojúhelník - major Jasoň Specnazovič Nabušeněnko by rád pocvičil hluboké zanoření s doktorkou Fretkou Frigiděvnou Přesmrtvolochodskou, ovšem hned při prvním průjezdu tunelem chytne pýchavkovitou agresivní mykózu, ze které zase vlhne jeho vyvolená. Želbuch doktorku při pokusech o dvoření nepostihla obligátní migréna, ale záchvat svědomí a scénáristu zase předávkování lysohlávkami nad Lidskou stonožkou, pročež mé hovnocení do toho smotlachovsko bakalovského Horizontu události ve finále zahučelo rychleji, než ten výtah. ()
Původně jsem obdivoval výpravu, ale i ta postupně upadla, takže pochválím alespoň prostředí. Kolský superhluboký vrt je tak fascinující projekt, že by šel využít hned do několika slibných námětů. Arsenij Sjuchin si vyhrnul rukávy a napsal tuctové hororové béčko, vtiskl mu nulovou atmosféru a natáhl necelou hodinu děje na dvě hodiny zmateného pobíhání v podzemí. Chování postav nedává smysl, příběh nedává smysl, pointa nedává smysl a účast Mileny Radulović nedává smysl. Jestli se chce prosadit v ruské kinematogfrafii, měla by si vybírat ambicióznější role. ()
Ani moje patologická náklonnost k ruským filmům mi nedovolí hodnotit výš. Proč? Protože nemám rád, když režie ke zvýšení napětí používá pomůcky jako tmu, mlhu/kouř, blikání apod. A to se děje v druhé půli stále častěji. Kdyby se jelo ve stejném strohém a věcném vizuálním stylu jako ze začátku, tak neremcám a čtvrtím. Taky mi v tom příliš nevonělo několik nelogických nepravděpodobností, jako třeba když se Anna s gerojským majorem vrhnou po hlavě a bez jakékoliv ochrany do laborky skrz naskrz zamořené parazitickou houbou a jejími spórami. Nebo jakým stylem se Anna pohybuje v údajných 200°C. Nebo proč má Anna Fjodorovna "jugoslávský" přízvuk a ryze ruské jméno. A scénář taky mohl být malinko nápaditější a záživnější. Ale film má i spoustu plusů, jako že třeba pěkná Anna/Milena Radulović postupně odhazuje oblečení a získává zdravou vysolárkovanou barvu. A překvapilo mě, že onen Kolský vrt alias "Díra do pekla" opravdu existuje, opravdu je tak hluboký a koluje okolo něj několik zajímavých 'městských legend' (wiki). ()
Galéria (37)
Fotka © Volga
Zaujímavosti (4)
- Název filmu se objeví až se závěrečnými titulky. (pornogrind)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama