Star Trek: Neznáme svety

V tomto díle si herci místo normálního scénáře zahráli larp. Dokonce jsem v jejich jednotlivých larpových stylech ke svému pobavení i hrůze rozeznávala styly některých svých kamarádů z larpu. Je vidět, že herci (a očividně i kostyméři) si natáčení tohoto dílu náramně užili, což je milý. Ale myslím, že stejně jako u larpu, tady je mnohem zábavnější a cool se toho účastnit, zatímco pasivně to sledovat je bohužel spíš cringe. A teda aby postavu, co sehrává příběh z knížky, kterou zná nazpaměť, překvapil zvrat, který se stane přesně jako v té knížce, mi nepřijde komické (jakkoli se to lampshadne stylem "haha, to jsem mohl tušit, to jsem ale trouba, že, haha") nýbrž velmi blbé. Rozuzlení strašně zrychlené, umělé a postrádající emoční hloubku, bylo mi z něj trapně. (11.07.2022)

Sorry, ale napíšu komentář jen kvůli dvěma věcem, které mě na tomhle dílu strašně naštvaly a asi i ilustrují to, co mě obecně vadí na scénáři SNW i v jiných dílech (byť tady se toho sešlo hodně a vadilo to víc).  1) Silná scéna týpka odcházejícího zemřít do zimy je zabitá tím, že týpek musí naprosto stupidně a nerealisticky nahlas pronést to, co každej pozornej divák ví, že si právě říká v duchu (že mu to tam připomíná domovskou planetu a ergo je šťastnej, že může umřít zrovna tam), protože to bylo až dosud vyprávěný dobře a fungovalo to!... ale ne, divák je dement a musí se mu to zopakovat jako blbečkovi co neudrží půl hodiny pozornost, a emocionální scéna je zničená. Ugh. 2) Jsem jediná komu přijde pitomý a možná i trochu nevkusný zavést postavu, která je takový klišé, že je od první chvíle jasný že zařve, nechat ji zařvat a pak jí nevěnovat ani jedno slovo v dlouhé závěrečné pohřební scéně? Jako pardon? Emotivní oplakávání postavy, co zná divák a ani nevzdechnutí nad postavama vedlejšíma je ve filmu celkem běžné a nepopouzelo by mě... ale v kombinaci s tou přípravou "nj, tenhle týpek, no jasně, to je náš týpek, toho máme rádi" a pak umře a ticho po pěšině je to úchylný a do očí bijící. (11.07.2022)