Drsná Planina

Film je spíš takovou mozaikou ze života pohraničníků, od formování jednotky těsně po válce až někam do padesátých let, přičemž je vše nasvíceno "správnou" režimní optikou. Lze ocenit snahu o plastické zobrazení nesnadných podmínek v pohraničí, humorných i tragických stránek při ostraze hranic, které se neustále střídají. Na druhou stranu jde jen o poměrně povrchní zachycení postav a drobných příběhů, aniž by si divák vytvořil k nějaké postavě hlubší emoční vztah.  Ideologický nátěr filmu není nějak přehnaný a je ve své době vcelku pochopitelný. Dnes se tato doba zobrazuje opačnou optikou, ovšem také s příslušným ideologickým nátěrem - každému jak libo. (30.10.2022)

Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. (26.03.2010)

Se sledováním tohoto filmu mám spjatou morbidní vzpomínku. Sledoval jsem tenhle film jako dítě, moc si od něho nesliboval, snad jen, že mě třeba rozptýlí, a že se budu moci s někým ve filmu identifikovat, že to nebudou jen pro mě nepřijatelní "hrdinové". A náhle břink a ještě jednou břink, první a pak druhé přerušení proudu a pak tma, byli jsme bez elektřiny, ale asi za deset minut zase naskočila. Tehdy jsem nevěděl, že to právě jeden dospívající si vzal život díky elektrickým drátům, na které skočil a přerušil nám vysílání. Byl to spolužák mého bratrance na učebním oboru s maturitou, zanechal po sobě dopis, že si vzal život z nešťastné lásky, a že si přeje ještě více zpopelnit, než je a pak aby byl jeho popel rozmetán do éteru. Jeden kluk, tehdy starší než já, tak řekl pohrdlivě: "No to už chce trochu moc, ne?!"***Samotný film mi tehdy přišel nudný, příliš si na divákovi vynucující aby hrdiny litoval - ale - tůdle! Takže pro mě nuda. (15.09.2010)

Príbeh o pohraničníkoch z povojnového obdobia sa dosť ťažkopádne dopracovával k rozuzleniu. Kolísavý rytmus atmosféry i nálad počas filmu tomu tiež nepomáhal. Vtipný úvod s Lábusovým kuchárskym umením pobaví, neskôr je tu humor skôr výnimočne. Rovnako hudba je tu raz veselá , potom temná a to trochu narúša celkové uchopenie filmu. Škoda toho, pretože niektoré scény napr. tá so zajatcami, ktorým sa podarí ujsť má správne grády. Celkovo priemerný, ale pozerateľný film. 60%. (08.10.2013)

Až překvapivě dobrý snímek, vezmeme-li v potaz, že jeho režisérem je jeden z nejkontroverznějších českých režisérů. Silným, a vlastně jediným negativem je samozřejmě doba jeho vzniku a povinná propagandistická složka filmu. Když si ovšem coby poučený divák otočím rastr a ty ,,zlé" postavy přecházející státní hranici vnímám jako ty ,,dobré", Drsná Planina nabízí mnohé, napínavou zábavu, charismatické herce i zajímavou sondu do příliš neprobádané epizody československé historie, o kráse panenské šumavské krajiny nemluvě... (19.05.2012)