Réžia:
John BoormanScenár:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrajú:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (viac)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (455)
Nejdokonalejší a nejúžasnější fantasy legenda, jakou kdy natočili. Není to pohádka ani se tam nevkradla infantilnost, nejsou tam žádné trapné hlášky, žádné zbytečné odlehčení, žádná akce pro akci. Je to fantasy drama, jeden z nejlepších zástupců svého druhu a to i mezi literaturou (a nepočítám ty novodobý sračky, který u nás neustále vychází). Inspirace Malloryho dílem je jasně patrná, i když on popisoval finální bitvu trošku jinak. Rytíři čekali na úbočích dvou kopců proti sobě a měli vyrazit jenom na znamení. Zatímco dole hodnostáři a král a Mordred, který byl v té době regentem Británie (Artuš odjel na kontinent do boje a byl považován za mrtvého), dohadovali mír a rozdělení království. Při zasedání na jednoho z nich zaůtočil had. Když jich několik zvedlo meč, aby ho zabili, rytíři na kopcích to z té dálky považovali za znamení a zaútočili. Následnou bitvu nemohl už nikdo zastavit a tak se vymlátili navzájem. Dokonale to popisuje Mary Stewart, jedna z mála žen-spisovatelek, na kterou nedám doopravdy dopustit, ve svém trojdílném cyklu o Kouzelníku Merlinovi s volně navazující čtvrtou částí právě o Mordredovi. Každý, komu se líbí Artušovské legendy, měl by to brát jako studijní literaturu. Ale k filmu. Přestože plátové brnění a obouruční těžký meč je v pátém století po Kristu opravdu velkým logickým kopancem, nedokážu si Artuše představit bez nich. Od středověku je zažitý jako král v brnění, se vším leskem a slávou. Postavy, které jsou trochu víc na očích jsou dobře zahrány i vykresleny a i když si nemyslím, že by Uthera ostatní králové Británie zavrhli jenom kvůli tomu, že jinýmu sebral manželku, bylo by na příliš dlouhý a nudný lokte popisovat, co se stalo s královstvím za jeho následné upadající vlády. Je škoda, že Morgianu sloučili s postavou Nimue, skutečné osudové lásky kouzelníka Merlina a že z Mordreda udělali takovýho vejlupka, protože myslím takový nebyl. A teď se dostávám k nejdůležitějšímu. Merlin. Kouzelník, jehož představiteli tu sílu a vědomosti a energii uvěříte, není to žádný vetchý stařec, slepý měšec, žádný polosenilní dědek, ale chlap v nejlepších letech, energický a s jiskrou v oku. Excalibur není bez chyby, ale ve výsledném efektu jsou všechny chyby zanedbatelné. Plus bezvadný český dabing, bájo. ()
Příliš zmatečné. Neorienotoval jsem ani v postavách ani v rytířských soubojích. Nasadit všechny do zářivých brnění a nechat je mydlit , jednou do konce v mlze je sice úchvatný, ale určit kdo je kdo mám asi jak ? Že bych zkusil padesát na padesát nebo jsem měl snad volat přítele na telefenu ? Na druhou stranu jsem se od filmu nedokázal odtrhnout a za tu užásnou atmosféru a až pohádkovou sílu moudrosti nemohu Excalibur úplně sestřelit. ()
Klasická fantasy toho nejtěžšího možnýho ražení. V dnešní době možná trošku úsměvná, ale v tý době to muselo bejt dobrý maso. Hlavně ty válečný scény, ty prostě nemaj chybu. Pravda, že v dětství to na mě působilo jinak než dnes, ale i dneska si myslím, že na poli fantasy Excalibur nemá moc konkurenci. ()
Fantasy jak má být. Pokud byste mocí mermo trvali na historické autenticitě, pak Excalibur můžete označit za bohapustou fikci, ve které není dobově věrné absolutně nic, ale Boorman učinil z legendy atmosferický špektákl, který si s tím hlavu neláme. Tenhle fantazijní rozlet se asi už jen těžko podaří překonat, byť je v některých chvílích docela směšný (soulož v brnění patří do zlatého fondu filmové erotiky :o))). Orffův hudební podkres je mocný, vizuální stylizace působivá, herecké výkony velice dobré a ten příběh... ten se asi nikdy neoposlouchá a neokouká. ()
Špičková fantasy, JASNĚ nejlepší zpracování artušovské legendy (vlastně zapomínám na Pythony :-D), přičemž její nejbližší konkurenti - napadá mě První rytíř či Merlin (o takové ptákovině jako Král Artuš nemluvě a neuvažujíc umělecké excesy typu Bressonova Lancelota z jezera) jsou za ní co do kvality v nedohlednu... Tady bych se na chvilku zastavil a posteskl si, že za dlouhých pětadvacet let si k tomuhle tématu nesedl žádný pořádný, talentem obdařený scénárista a talentem a slušným kapitálem vybavený režisér (pokud možno nějaký Brit, mající úctu k legendě, a který by z toho neudělal na realismus hrající si sráč, jak je teď v júesej v módě) ...vždyť ten námět je pořád trhák, je tam všechno, stačí po něm jen sáhnout...snad teď po úspěchu Pána prstenů??? No zpět k filmu samotnému - jen pár věcí: bombastické kostýmy,opravdu kvalitní scénář, psycho schizofrení Merlin, krásný Excalibur (mám fetiš na meče ;-)) nevysvětlitelně hutná atmosféra a několik střevatrhajících scén, z nichž bych vyzdvihl jízdu smrti rytířů kulatého stolu proti Mordredovi... Král Artuš vede své muže do poslední bitvy, rytíři ve stříbřitých zbrojích, praporce plápolají, třešňové kvítí padá ze stromů aleje, kterou projíždějí a do toho třeští Carmina burana...ještě teď mám husí kůži! 90% ()
Reklama