Margrete - kráľovná severu

Což o to, že film na počátku přiznává, že se jedná pouze o fikci založenou na skutečnosti. Který film to tak nemá? Ono vlastně kdybychom se v tom chtěli hrabat, tak do podobné kategorie spadá i Svatá hora. Margrete se nakonec navzdory onomu úvodním varování od historické skutečnosti nijak velkolepě neodchyluje. K případu "Falešného Olafa" skutečně došlo, akorát ten, když přijal Margretino pozvání na dvůr, odhalil, že neumí ani slovo dánsky a frnk, šel rovnou na hranici. Vyřešeno. Žádný Sofiino dilema. Pro někoho snad nedostatečný dramatický oblouk, pro mě velmi zábavná představa montypythonovského závěru dramatického historického příběhu. Ale dobrá, přijímám tady svoji okrajovou pozici. Vraťme se zpátky na začátek. Je pochopitelné, že historické filmy musí skutečnosti upravovat pro účely dramatizace, poetizace, glajchšaltace, bagatelizace té obrazové informace, ale jak mám pak pochopit, že se tak činí proto, aby výsledkem byl snad nejnudnější film, co jsem kdy viděl. Bože můj jak já se nudil! Nero se tak nenudil, Oblomov se tak nenudil jako já během tohohle filmu. Celé to vypadá jak takový ty laciný hraný dokumenty a být to hůř nasvícené, čekal bych, že zpoza rohu každou chvíli vyleze Marek Eben. Z iluze doby neustále vytrhává lacinost kulis, databanková hudba (medieval_north_theme_drama.flac), vytváření z protagonostiky moderní progresivní hrdinku i instantní "dynamické scény", které jsou zjevně natočeny pro trailer, protože ve filmu vůbec nemusely být a vypadají většinou hrozně. Když se film potřicátý vrátil do té samé místnosti nasnímané z těch samých třech úhlů, zažil jsem dlouho nepocítěný strach z toho podívat se na to kolik stopáže ještě zbývá a popátý jsem se jal aplikovat kapky do očí, abych to ustál do konce. Milost! Některým lidem fakt musí stačit k satisfakci akorát to, když lidi chodí ve filmu v kožence. (10.05.2022)

Přitroublá fantasy historka ze života audiovizuálně krajně nesympatické nordické báby, tahající tehdy, jakožto přesilná mužena a vzor středověké emancipace pro ty dnešní tolik utiskované slepice, za nitky všech skandinávských zkurvených šovinistů, co jakože nepozná vlastního fuckana, jehož vlatnolopatně pohřbila v klásteře v Soro. Exteriéry to místy sice má jako z porna pro masturbanty nad Nešnl Džeografic, ovšem co na tom, když je to na hovnech postavená narkoleptická nuda k posrání s dramatizací i dějem libovolné Troškovy homopohádky, účelový vibrátor a napařovačka žehliček všech pohlavně strádajících feministek, angažovaně a hystericky meloucích emancipantem ze svých maskulinním sponzorem zakoupených luxusních kuchyní, udržovaných služkou. (13.03.2022)

Príjemné temné historické prekvapenie ako napríklad Scottov Posledný súboj. Dokonca v mojom osobnom rebríčku za minulý rok sa dostalo ešte vyššie. Ponúka postavy, ktorých dilemy pôsobia ako od Shakespeara, dokonca by sa slávny dramatik mohol ešte pred tvorcami s úctou pokloniť. Ambivalentné postavy, ktoré sa musia rozhodovať predovšetkým rozumom navzdory hlasu srdca, pretože taká je doba a práve na týchto "malých" rozhodnutiach nestojí nič menšie, ako napríklad budúcnosť celého národa. Dokonalá atmosféra historivkého severu, presvedčivé herecké výkony a v mojom prípade aj sledovanie jedného páriku, ktorý po pol hodine odišiel z kina. Asi žijeme v dobe, ktoré charakterizuje predovšetkým zatemnenie myslí. (20.02.2022)

Kráľovná Margrete bola bezpochybne významná osobnosť dejín severských štátov a podarilo sa jej spojiť celú Škandináviu do jedného geopolitického celku. Očakával som, že práve o tomto bude film, ale na moje prekvapenie, dejový rámec bol celý zameraný na príbeh o návrate "strateného syna", ktorý by bol potenciálnym korunným princom. Napriek tomu, že som mal iné očakávania, tak aj tento príbeh ma celkom chytil. K priaznivému celkovému dojmu však dopomohol aj kvalitný vizuál a mňa osobne potešilo aj to, že to bola historická dráma bez prehnaných akčných scén (tie zvyknú väčšinou pokaziť môj finálny dojem). Takže za mňa veľmi dobré. 4* (jedna hviezda dole za príliš úzky dejový rámec, kvôli ktorému išla do úzadia potenciálne zaujímavá historická dejová línia). (16.04.2024)

„Pánové. Před pěti lety jsme společně vytvořili unii. Dokázali jsme se přenést přes naše odvěké nepřátelství. A mysleli na náš lid. Dokážeme to znovu. Společně!“ Anebo se naopak rozdělí a všichni skončí špatně…Nebudu tady řešit, jak moc je tato fikce inspirovaná skutečnými událostmi. Bavilo mě to dost. Nejvíc asi dobovou atmosférou (na které má lví podíl i prostředí). Nejistotou, podezříváním, dějem plným lstí a intrik. Každé zaváhání respektované královny má za následek oslabení životnosti unie. A po objevení potencionálního následníka trůnu, všemi již dávno pohřbeného, dojde k velkému oslabení. A z pohledu diváka to pak není jednoduché ani s královnou matkou, protože ta začne jednat na základně zjitřených pocitů a dávných mateřských pudů. Publikum chápe její zmatenost, nerozhodnost, zároveň ale vidí, že tím ohrožuje vše, co tak dlouho a pracně budovala. Herecký výkon výborné Dyrholm to ještě podtrhuje. Některá rozhodnutí jsou pak opravdu těžká…a atmosférický konec tomu ještě dodá. Celkově hodnotím solidními 4*. (29.03.2024)