Sex, lži a video

Soderberghova celovečerná prvotina a hneď veľká spokojnosť. Odprostil sa tu od zbytočnej filmovej umeleckosti, vsadil na kartu civilnej, inscenačnej a čo možno najreálnejšej obrazovej formy, vďaka čomu dosiahol veľmi blízke priblíženie jednotlivých charakterov divákovi, priam až na intímnu úroveň. Pavučina rozhovorov o sexe, živote a klamstvách sa tak na konci utká do zaujímavého obrazu. Terapia videom tak u mňa zaúčinkovala výborne. 80/100 (07.10.2015)

S důvěrou ke kameře. Voyerský zájem, medikament intimity. Otevřený záznam řečí o tělesném ráji v soukromém pekle. Společném chtíči v niterní křeči. Veřejně přerušený polibek, exkluzivní osobní příběh. O milování. Bez fyzického doteku. Člověk hledající v prázdném životním monologu smysluplný lidský dialog. Spřízněný duševní krok. Lepší druhý díl. S jiným jinde souznít, v milostném osamění. (08.07.2018)

Originální snímek,který mi po zpraseném Solaris vrátil víru v režiséra Stevena Soderbergha.Prakticky žádná sympatická postava(alespoň pro mě),zato špičkoví herci(Andie MacDowell válí) a super scénář.Teď ještě aby byl Traffic opravdu taková bomba jak všude slýchám a Sodherberg ve mě získá fanouška.Na debut až neslušně dobré.80 % (19.01.2010)

Pochválil bych určitě dost výstižný název celého díla, protože na sex, lži a video opravdu dojde. Musím konstatovat, že se mi líbila snad pouze společnost, kterou jsem u filmu měl. Z filmu samotného bylo sledovatelných několik rozhovorů na kameru. Zbytek byla bída. Hnusná byla struktura vyprávění, hnusní byli herci a hnusné bylo i samotné téma. Z mého pohledu opravdu krajně nezajímavý film, pro který je škoda nadbytečných slov. Dost výstižně jej zmapoval oficiální text distributora. Tedy až na jednu drobnost. Distributor zapomněl dodat, že je tento film hrozná sračka. (23.06.2016)

„Nemůžu řešit své problémy. Připadá mi to trapné, když vím, že v Africe umírají děti hladem“ Ani ne tak sexu samotného, jako spíše vztahů s ním spojených, si Steven Soderbergh všímá opravdu pečlivě. Herecký kvartet plní své úlohy jako by celou záležitost právě prožíval a kameru Walta Lloyda vůbec nevnímal. Zlatý glóbus, který si Soderberg za svůj scénář odnesl, je v tomto případě naprosto zasloužený, jelikož drobnokresba prozkoumávající mentalitu lidí, jež se snaží vymanit/ustálit/vykoupit v kolotoči nevěry, lží a terapeutického videa rozhovorů na téma sex, je skvělá a díky použité formě statické kamery, pečlivě zvoleného střihu, jednoduchých interiérů a neokázalých kostýmů, taktéž příjemně civilní, čímž se hranice mezi filmem a realitou všedních dnů ztenčuje na minimum a pokud některý z hrdinů pronese větu, u které zažijete pocit déja vu z vlastního života, je citový dopad snímku ještě přímější. (20.08.2006)