Angličan
The Limey
The Limey
The Limey
Réžia:
Steven SoderberghScenár:
Lem DobbsKamera:
Edward LachmanHudba:
Cliff MartinezHrajú:
Terence Stamp, Lesley Ann Warren, Luis Guzmán, Joe Dallesandro, Nicky Katt, Peter Fonda, Amelia Heinle, Melissa George, William Lucking, Michaela Gallo (viac)Obsahy(1)
Zkušený kriminálník Dave Wilson se po devíti letech vězení opět dostal na svobodu a odjíždí z Anglie do Los Angeles, aby vypátral, kdo má prsty ve smrti jeho dcery. Zdá se, že všechny nitky vedou k legendárnímu hudebnímu producentoviTerrymu Valentineovi, s nímž měla Jenny milostný poměr. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (44)
Terence Stamp jakožto mstitel působí uboze a mnohdy až komicky. Je to pitomá postava, pitomě napsaná i zahraná. To samé platí o Peteru Fondovi, který hrál spíš jako idiot než herec, kterému za to zaplatili. Soderberghovy netradiční filmařské postupy jsou celkem originální (proto jedna hvězdička), ale dokážou být i dost otravné. ()
ocenenia : MFF Cannes 1999 - nesúťažný výber ()
Reziser Steven Soderbergh /Sex lzi a Video, Schizopolis 1996/ natocil sice hviezdne obsadeny, ale stale podpriemerny film o ... sak nech si to filmovy diviak pozrie a zisti. Kazdopadne scenar je podpriemernej kvality, dost casto je to len spolocenska konzervacka a dejovo vyprazdneny film. Navyse utnuty a zaver bol spackany, fakt som sa nudil a bolo mi jedno ako to dopadne. Terence Stamp /Teorema 1968, Superman 1978/ bol mdly a nevyrazny, Bill Duke /Komando 1985/ bol uplne vzadu, nijak nevynikla ani Melissa George, ktora zrejme nevie hrat, no a vyborna Lesley Ann-Warren /Souboj o poklad Yankee Zephyru/ to potom uz sama nezachranila. Dalessandra /Flesh 1968, Trash 1970 a Heat 1972/ nemam rad, vzdy mal androgynni ymidz a nejednoznacnu orientaciu medzi buznou a heterakom. 30 % ()
Soderbergh pracuje s klasickým noirovým motívom pomsty na vlastnú päsť a ozvláštňuje ho o preňho typické technické hrátky so strihom (časté prelínanie časových rovín, ktoré nás udržujú v strehu inak banálneho príbehu). Režisér sa netajil, že sa v tomto inšpiroval svojim obľúbeným filmom: neo-noir klasikou Point Blank (1967). Čerešničkou tiež je, že ako flashbacky z hrdinovej minulosti šikovne použil zábery z debutu Kena Loacha Poor Cow (1967) s mladým Stampom. ()
Soderbergh často používá scény, které představují vzpomínky na minulost, potrpí si na detaily i opakování některých (i nic neříkajících) momentů. Hrdinové někdy mluví, ale záběr zrovna ukazuje, že jejich rty zůstávají pevně semknuté. Film má proto dost neobvyklý ráz, ale na druhou stranu nedokáže úplně strhnout. ()
S ostrovními geny. Necloní své DNA. Lánem nálad gangu s nástroji. Neguje dialog života. ()
Jeden z nejnudnějších filmů. Z tohoto filmu mám nejradši prvních 5 minut, něco se tam totiž děje. ()
Nebýt charismatického výkonu Terence Stampa, tak by to bylo hodně špatný. Tenhle veterán je fakt skvělý, ale zbytek filmu není nic moc, i když námět byl zajímavý. ()
Tohle nemá ani dobrou atmosféru, ani zajímavý děj a až na hlavního představitele ani zajímavé herce. Ztráta času. ()
Nic zvláštního, ale celkem v pohodě film o mstiteli. Způsob vyprávění s flashbacky mi přišel takový "originální za každou cenu". ()
Stylový revenge thriller, ve kterém – vzdor převažujícím názorům – forma nezvítězila nad obsahem, ale pozdvihla ten obsah na mnohem vyšší úroveň. Děj je sám o sobě velmi přímočarý: starý britský kriminálník přijíždí do L.A. pomstít smrt dcery. A to, že je Brit, je důležité, protože angličtí kriminálníci jsou v tomhle světě mnohem inteligentnější a drsnější než ti američtí. Terence Stamp hraje v podstatě šedesátiletého cockney Parkera, takže pokud máte rádi Starkovy romány nebo Helgelandovu Odplatu, nemůžete si ho neoblíbit. A pak je tu ta forma. Soderbergh v inspiraci z pozdně šedesátkové/raně sedmdesátkové kinematografie absolutně kašle na časovou posloupnost a anarchisticky přechází mezi současným děním, flashbacky a flashforwardy (a pak si uvědomíte, že jsou flashbacky úplně všechno a je to pozdvižení a šílenství a svět hoří a tohle není spoiler!) stejně často jako mezi různými kamerovými filtry, ale vychází mu to. Příběh je naprosto koherentní a rapidní střihy pomáhají znásobit dopad emotivnějších scén. A "emotivnějších" píšu úmyslně, protože v tradici britských protagonistů tady plný rozpuk citů úhýbá chladnému pragmatismu. Je to hodně jiný Soderbergh, než jak ho znáte z Dannyho parťáků... a přesto – kamerový styl, timing vtipů i důraz na svérázné postavy, všechno už se formuje. A já jsem moc zvědavý, na jeho adaptaci Elmora Leonarda. ()
Zklamání. Neoriginální příběh založený na zpoplatnělé cti. Nic moc. Nemusím vidět znovu. ()
"Ale komu záleží na Tobě? Ani Bohu ne..." ()
Efektně stylový příběh nedokonané pomsty, ale podivně prázdný. ()
V tom celkovém průseru mi utkvěl jen hrůzný střih. ()
Rádoby umělecká forma a řídký děj filmu moc neprospěly. Nedivím se že šlo o kasovní propadák. ()
Co pořád vymýšlet k tématu osamělého mstitele, že? Mění se jen kulisy a postavy, ale mustr příběhu je pořád dokola prakticky tentýž. Co tento film odlišuje od mnohých jiných je ale Soderberghovo režijní uchopení, prolínání časových rovin příběhu a postupné skládání jeho mozaiky včetně psychologického prokreslování hlavních postav. Nenápadně se na konci vynoří asi i stěžejní pointa, a sice, že Jenny byla zavražděna zbytečně, protože svou hrozbu telefonátu na policii vůči svému partnerovi nemyslela vážně, tak jako coby dítě nikdy neměla ve skutečnosti úmysl splnit podobnou hrozbu vůči otci, když ho chtěla odradit od jeho zločinných aktivit. Nicméně zřejmě i kvůli jeho příkladu tíhla k mužům s podobným nebezpečným charakterem, což se jí stalo nakonec osudným. Rána osudu tím ale ještě víc dopadla především na Anglána samotného. Anglán je bohužel ve filmu ztvárněn až jako moc velký superman, což nepůsobí příliš věrohodně, a také některé scény působí překvapivě naivně, jako když třeba Anglán přehodí 150kilového bodygarda bez jakékoliv námahy přes vysoké zábradlí do propasti, přičemž kaskadér zjevně skáče stylem Horine přes překážku sám jako někde na závodišti. ()
Ve srovnání s "Eastwoodovkami" lehce lepší. Mně se to líbilo. Akce před konečným zúčtováním zbytečně divoká. Celkově se dá říci, že se na to koukat dalo. Času věnovaného na sledování filmu rozhodně nelituji. ()
No, hned jako to první, co by měl člověk zmínit, je střih a s ním spojené zvláštní flashbacky, které působí jako výstřel, tak jsou kraťoučké a řízné. Tak trochu mi to připomnělo ten kultovní snímek o ztrátě krátkodobé paměti, jehož děj běží vlastně pozpátku. Stamp je zde pozitivum snímku, což platí defacto i o Guzmánovi. Oproti tomu Fonda, ten mi zde tedy vůbec nechutná. Á propós, kde on mi také nevadil, že? Nuda to není, takto by měl vlastně vypadat film, pokud film považujeme stále ještě za umění, nikoliv jen za sesbíranou realitu, vychrstnutou bez okolků na plátno. Řekl bych, že od lepšího hodnocení tento příběh "uchránil" jaksi menší náboj, jiskra či přímější tah na branku. Pro mne rozhodně lepší průměr...a navíc na ty roky? 99? Co by to mělo být, Velký Gatsby? ()
Spíš filozoficky než násilně laděná gangsterka ( i když ten konec...no dobře, krev tam teče..). Pěknej soundtrack. Nicméně žádné hlubší stopy to ve mně nezanechalo. ()