Rozpustený a vypustený

Nechápu, že jsem Rozpuštěného napoprvé odsoudil jako jednoznačně nejslabší věc, co kdy můj oblíbenec Zdeněk Svěrák ze svého pera vyplodil. Asi jsem se pořádně nemohl přenést přes to, že hlavního inspektora hraje nepříliš komediálně pružný Jiří Zahajský. Napodruhé už jsem si ale pochvaloval, jak je celá parodie chytrá a proložená kouzelnými vedlejšími rolemi v čele s Pecháčkem Jaroslava Weigela. Kvůli Zahajskému je to sice pořád jenom na čtyřhvězdu, ale pomyšlení, že jsem docenil další chytrou svěrákovinu, velmi příjemně zahřálo. (15.03.2007)

Tohle byl asi nejslabší Smoljak / Svěrák. Film má sice originální zápletku a skvělého pana Hrušínského a pana Čepka, ale to je vše. Cimrmanovi jsem ještě plné hodnocení nedal a neudělám to ani v tomto případě. Naopak, já ještě hodnocení snížím. Naprosto otřesný Marek Brodský a celkem monotónní výkon pana Zahajského, to mi zkazilo celý film. Zasmál jsem se asi dvakrát (kde mám koberec? kde mám stůl?) a to je na komedii (i když s přízviskem krimi) málo. Cimrmanovi však dám ještě šanci. (27.12.2007)

Inspektor Trachta a jeho nezvyklé vyšetřovací metody musí oslovit každého milovníka detektivek. Parodie na žánr detektivních příběhů je velmi povedená a promakaná, klobouk dolů. Zasazení děje do počátku dvacátého století byl taktéž geniální nápad, který se navíc podařilo výborně realizovat. V českém prostředí má časové období kolem počátku století zvláštní příchuť. Rozhodně má silný tematický potenciál, který zůstává z velké části nevyužit. Tedy kromě diskursu Járy Cimrmana. (21.12.2008)

Přemíra absurdního humoru má na svědomí jistou rozpuštěnost a vypuštěnost tohoto filmu. Když by se ubralo na absurdním pojetí a více se pracovalo se serioznějším pohledem na vyšetřovací metody pánů kriminalistů Trachty a Hlaváčka, nebylo by co řešit. Film na to v mnoha ohledech měl zaděláno. Skvělá výprava, kamera, režijní přístup a v neposlední řadě maximální Zahajský s mladým Brodským, to vše se postaralo o dokonalé vykreslení doby v půvabném stylu Hříšní lidé města pražského. Jenže nedílnou součástí filmu je také scénář, a tam už bych viděl přepálenost největšího kalibru. Film se totiž chtěl přiblížit současnému divákovi a potřeboval se s ním skrze specifický Svěrákův a Smoljakův humor konfrontovat. Nevychází to úplně podle mých představ. Dějová linie se prodírá absurdnem a ad absurdum je jeho vyvrcholením. Humorně absurdní pojetí převládá, ale stejně tak z toho mohl být skvělý detektivní film. Nevyšlo z toho ani jedno. Tedy ne tak, aby byl s výsledkem max spokojený. Vzájemně si totiž ve filmu obojí překáží. Zvláště, když jen 80. minutový film se vlivem natahovaných humorných scének jeví o hodně delší, a to zajímavější je odsunuto do pozadí. Rozpuštěný a vypuštěný však své místo v české kinematografii má, ale pro mě až v druhé linii. 60% (28.06.2012)

Ladislav Smoljak stvořil dílo, které není dokonalé ani úchvatné, ale dokáže velmi příjemně a s nadhledem pobavit naprosto každého. Přes výborné obsazení, kterému vládne duo Zahajský-Brodský, především praktikant mě nutil k neskutečným záchvatům smíchu a jeho postavu si nejlépe ze všech z filmu pamatuj, až po krásné stylizování do doby kolem první republiky. Těžko se něco vytýká, protože tvůrci splnili vše, co jsem si přála humor zde nabírá příjemný směr, kterým mě dvojice Smoljak-Svěrák velmi okouzlila. Což nejde říct u všech jejich společných filmů nebo her, které jsou na tom u mě někdy poněkud hůře. (09.08.2008)