Nejistá sezóna

Také cimrmanovský soubor se v komunistické době potýkal s mnoha nelehkými situacemi. Političtí představitelé KSČ chtěli nejen znepříjemnit samotné fungování autorského divadla a počátky divadelní tvorby, ale především přizpůsobit obsah her kulturně-politickým požadavkům.„Když je člověk na něco krátkej, tak by si z toho měl dělat aspoň srandu. To platí o smrti i o politice.“ (30.07.2012)

Drobná poznámka pro ty mladší ;o) Samozřejmě, že se takové věci děly, dokonce se nepochybně musely stát přímo aktérům filmu, jinak by neměli potřebu takový film točit. (Kromě toho, že některé věci by člověk bez reálné zkušenosti snad ani nevymyslel. - viz onu soudružku, které se nelíbí dlouhá řada čísel atp.) Dokladem pro pravdivost filmu je koneckonců i to, že se DJC opravdu muselo třikrát nedobrovolně stěhovat. Navíc je to přecejen film natočený v roce 1987 v období pěrestrojkového tání (proto ty zmínky o satiře, která byla najednou v kurzu, protože se takové věci požadovaly z Moskvy), takže tam taky rozhodně nemohlo být všechno. Film proto koneckonců takticky spíš ukazuje hloupost jednotlivců, protože to bylo vlastně docela kosher, ale už spíše v pottextu je řečeno to, že nejen jednotlivci, ale celý systém je hloupý a nanicovatý... (17.01.2007)

Výtečný nápad postavit proti sobě humorné pasáže slavných cimrmanovských her a tížívé zákulisí plné fízlování, zákazů, příkazů, kontrol a buzerace, stejně jako napětí uvnitř divadelního souboru, je základem zdařilé hořké komedie. Která, ač je to k nevíře, vznikla v 1987! Některé situace dnes působí tak absurdně, že je těžké uvěřit, že se skutečně děly, o to víc, že jsou často odlehčeny typicky svěrákovským humorem, obohaceným občas o nějaký ten šrapnel. Je to zábava a současně z toho mrazí. Autorská dvojice Svěrák-Smoljak trochu jinak než obvykle, stále však na výbornou. (14.09.2013)

Takový líně tekoucí film, čímž však vtahuje do hlavního toku problémů té doby s netradičním divadlem a jednotlivými představeními, boji s komisemi, obhajováním se, ale i se sebou samotnými, nedochvilností, bokovkami, vztahy. Jak jde každý den našich životů za dnem, tak se zde střídá jeden divadelní večer s druhým, podle toho tedy i to pomalé plynutí. A přitom kromě určitého cynismu, rýpanců a vtipů i prvky nostalgie a zaujetí. (28.12.2014)

Opět výborné, nemám co vytknout a vlastně ani nechci. Jak mi ty roky přibývají, mám je raději a raději, ať už soubor či tvůrčí dvojici Ladislav Smoljak-Zdeněk Svěrák, asi si je umím užít a vychutnat o něco víc než jako mládě. Nakouknutí do zákulisí divadla, reálných problémů, stěhování, schvalovací komise, co se nesmí smát, malá politická angažovanost, prostě a jednoduše - zlatý prciny. (23.08.2019)