Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (452)
Kdo nezažil, možná ani neuvěří. Kdo zažil, snad se ani nezasměje. Hrůznost doby ve své ryzí nahotě. Natočit tenhle film před rokem 1989 a ještě ho protlačit do distribuce = hotový zázrak. Řada kin ho v té době nehrála, podobně jako filmy V.Chytilové ( Panelstory, Kalamita či Hra o jablko). Osobně mám nejraději...Vichr z hor. ()
Docela vážná a hořká dokumentokomedie z divadelního prostředí. Výstižně seznamuje diváka s tím, jak těžké bylo v komunismu hrát divadlo, které má jiné priority, než vychvalovat režim. Ačkoliv byl film samozřejmě okořeněn klasickým Cimrmanovským humorem, měl jsem pocit, že nedivadelní záběry byly slabší, resp. blíže průměru - od veselých historek z natáčení jsem čekal trochu více. 7/10 ()
Opět výborné, nemám co vytknout a vlastně ani nechci. Jak mi ty roky přibývají, mám je raději a raději, ať už soubor či tvůrčí dvojici Ladislav Smoljak-Zdeněk Svěrák, asi si je umím užít a vychutnat o něco víc než jako mládě. Nakouknutí do zákulisí divadla, reálných problémů, stěhování, schvalovací komise, co se nesmí smát, malá politická angažovanost, prostě a jednoduše - zlatý prciny. ()
V roce 1987 vznikla celkem hořká komedie, která se satirickým podtextem líčí peripetie malého divadelního souboru, který si říká Divadlo starých forem, a jehož ústředními protagonisty jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Přestože má divadlo úspěch u publika, má také současně neustále potíže s nadřízenými orgány tehdejšího totalitního režimu. Většinu absurdních situací, popisovaných ve filmu, tvůrci sami ve své divadelní praxi prožili. Možná v dobách totality to mohl být dobrý film, ale dnes už bohužel působí vyčpěle a výrazně ztratil na aktuálnosti. 40% ()
Bezpochyby to nejdramatičtější co se kdy objevilo ve tvorbě Smoljak a Svěrák. Přestože mám od těchto pánů radši komedie i toto mě nesmírně zaujalo. Jediné co nechápu je rok natočení snímku. Nečekal jsem, že v roce 1987 může vzniknout něco co se vysmívá státním úředníkům pro kulturu (cenzorům). Vždyť film líčí skutečné potíže, které s těmito lidmi tato autorská dvojice měla. Není poněkud paradoxní, že komunističtí pohlaváři kteří vyčítali Divadlu Járy Cimrmana malou politickou angažovanost a téměř za každým protirakouským heslem viděli heslo protibolševické, tenhle snímek nestopli nebo alespoň neupravili? Že by měli strach z celkové oblíbenosti Svěráka a Smoljak a proto se neodvážili do jejich scénáře zasahovat? Možná, ale proč teda to neustále útočení na jejích hry? Opravdu zvláštní. 85% ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (42)
- Ve hře „Vizionář“ zazní, že Uhlobaron Ptáček (Jaroslav Vozáb) má důl Terezka, pojmenovaný po své nejmilejší dceři. Důl Terezie skutečně existuje a nachází ve Slezské Ostravě. Roku 1843 důl odkoupil milionář Salomon Mayer Rothschild. Po znárodnění v roce 1948 byl přejmenován na Důl Petr Bezruč. Těžba zde byla ukončena v roce 1992. (sator)
- Byť se ve filmu Josef Vondráček (představující Františka Petišku) premiéry hry „Posla z Liptákova“ nedožije, ve skutečnosti však František Petiška v této hře do své smrti v roce 1980 hrával. Konkrétně roli Artura v „Poslu Světla“ a Syn Františka ve „Vizionáři“ (tedy stejnou roli, kterou hrál na zkouškách ve filmu). (mnaucz)
- Podle scenáristy Zdeňka Svěráka na filmu není znát, že by se točil před listopadem 1989. Leccos vysvětluje podmínka, kterou si tvůrci dali: ve filmu bude vše, co se opravdu stalo, tudíž žádné cenzurní zásahy nepřipadají v úvahu. Buď Nejistá sezóna dostane povolení v této podobě, nebo bude zakázána. Tvůrcům navíc šlo na ruku uvolňování politiky a také perestrojka pomalu vanoucí z Ruska až do Prahy. (sator)
Reklama