Reklama

Reklama

Natočeno podle neuvěřitelně skutečného příběhu, film osvětluje i ta nejtemnější místa. Po záchraně mladého chlapce před nelítostnými obchodníky s dětmi se federální agent dozví, že chlapcova sestra je stále v zajetí, a rozhodne se vydat na nebezpečnou misi, aby ji zachránil. Když se mu krátí čas, dává v práci výpověď a vydává se hluboko do kolumbijské džungle, nasazuje svůj život, aby ji osvobodil od osudu horšího než smrt. (bianci)

(viac)

Videá (3)

Trailer 1

Recenzie (97)

Chrustyn 

všetky recenzie používateľa

Film, který pracuje s velice ožehavým a citlivým tématem, ale který úplně nefunguje sám o sobě. Sound of Freedom vzbudil nemalé rozpaky, ale pod obří kontroverzí se skrývá průměrný film, který v první třetině tlačí na city, ale rozbrečet dokáže maximálně ženy v domácnosti případně ty diváky, pro které je filmovým vrcholem drama z Hallmarku. Jako thriller film nepřináší dostatečné napětí a jako životopisný film je zase šíleně zkratkovitý a zjednodušený. Co vše pozvedává z ubuleného TV snímku je kamera, která se sice na sílu snaží o wallpaperové momenty, ale je skutečně tím jediným, co připomene film, který si zaslouží promítání v kině. I přes veškerou kritiku se nejedná o vyloženě špatný film, ale jeho důležitost je pouze v tématu a ne ve zpracování. 50% ()

dr.horrible 

všetky recenzie používateľa

Tak predovšetkým nechápem tú kontroverziu. Úmyselne som si o filme nič nezisťoval, poznám akurát jeho povesť, ale čakal som minimálne quanonovú konšpiráciu o prepojení Epsteina na Demokratickú stranu. Lenže v tom filme nič také nie je. Celá kontroverzia tkvie v jeho propagácii (nutno podotknúť, že veľmi debilnej). A keď dáme preč idológie, čo nám zostane? Technické zúfalstvo. Kamera, v snahe o čo najväčšiu intimitu, sníma takmer samé detaily, čím paradoxne len upozorňuje na lacnú výpravu. Prvoplánovosť, keď aj neberem v úvahu ústrednú myšlienku (Caviezelov policajt v zameraní sa na konkrétnu obeť mohol mať dôvod, akurát ho film neukáže), je tam za prvých 45 minút 7 dojímacích a slzopudných scén, z ktorých myslím dve zahŕňajú Boha. A hlavne je to strašne naivné. V úvode chce hlavný hrdina zobrať z väzby pedofila, čo mu jeho nadriadený povolí po prvej prosbe, pri druhej mu dovolí ísť do Cartageny, pretože sa rozplače. Prvý, koho tam stretne mu okamžite zoženie kontakt na človeka, ktorého hľadá (Kolumbia je tak malá); neskôr sa vydávajú za milionárov či zdravotníkov (tiež úplne nelogicky). Pri oslavovaní s priekupníkmi detí na opustenom ostrove tancujú v kruhu jak v reklame na Študentskú pečať.  Dobrí vyzerajú ako dobrí, zlí vyzerajú ako zlí. Celé je to infantilné. Za zmienku stojí fungujúca hudba, či už pôvodná alebo pesničky (s výnimkou Sound of Freedom scén). Finále ako tak.  Caviezel dostane zlatú malinu. Objektívne 35%. ()

Reklama

castor 

všetky recenzie používateľa

Balíček nějaké drogy prodají jen jednou. Ale dítě můžou prodávat i třeba pětkrát denně. Klidně po dobu deseti let. Den co den. Obchodování s dětmi je brutální byznys. Obecně je v otroctví v současnosti uvězněno víc lidí než kdykoliv v minulosti, dokonce i v éře, kdy bylo otroctví legální. Zhruba takové je sdělení filmu, o kterém se hodně psalo (provázanost s jistým kontroverzním hnutím či konspiračními teoriemi) a který si nevídaně vedl v amerických kinech. Přitom byl absolutně nechtěný – vznikl už v roce 2018, ale dočkal se dlouhých odkladů. Každopádně je to důležitý film, ale docela jalově uchopený. A vlastně celou problematiku poměrně zjednodušuje, respektive příliš věrohodně nepůsobí kupříkladu to, když James Caviezel prakticky hned natrefí na hlavní naháněčku dětiček z Hondurasu a dalších středoamerických končin, ona i její pohůnci mu obratem uvěří, a když to s malou Rocíou přesto nevyjde, nakráčí do divočiny mezi ozbrojené magory a se svým „úlovkem“ hrdě odkráčí zpět do civilizace. A to nechám stranou vynaložení obrovských finančních i lidských prostředků... Film je přitom inspirovaný skutečným příběhem Tima Ballarda a jeho organizace, která se zabývá osvobozováním dětí z otroctví. Všechna čest. Nicméně tohle místy povrchní uchopení udusává i jinak vcelku povedenou filmařinu. Hodně zkratkovité, plné kostelních zpěvů, zdlouhavých scén i slz stékajících po tvářích. ()

M.i.k.e 

všetky recenzie používateľa

silné téma, které je zbytečně shazováno sterilním zpracováním, žvatláním o Bohu a herectvím Jima Caviezela. Já ho mám celkem rád a tady měl nejspíš působit zničeně ze všech těch hrůz které vyšetřoval, ale místo toho působil jako když se mu celé dobu chce na velkou a nejde mu to. Celá ta (celkem zbytečná) kontroverze kolem je tak bohužel zajímavější než samotný film. Celkem si dovedu představit kousek, který takhle závažné téma zpracuje tak, že z něj divák nebude tři dny spát. Tenhle to ale bohužel není...60% ()

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Byl jsem připaven nechat se snímkem Sound of Dezolé urazit jakožto agresivně hloupou QAnon propagandou, byl jsem připraven vzít jej na milost jakožto solidně odsýpající thriller, ale nebyl jsem připraven na to, že to bude tak ukrutná nuda. Absolutně nevzrušivé ve všech ohledech, "thriller pro důchodce". Dění okolo řádově zajímavější. ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (10)

  • James Caviezel (Tim) uvedl, že když mu Eduardo Verastegui ukázal poprvé scénář, hned mu zároveň oznámil, že nikdo, komu roli nabídl, předtím nechtěl být s timto filmem nikterak spojovaný. James si tímto možným otřesem kariéry prošel už při účasti na kontroverzním projektu Umučení Krista (2004) s Melem Gibsonem, kde se na filmu podilel dle svých slov pro Boha, ve kterého sám hluboce věří, a proto pro něj není těžké vyslyšet žádné jeho volání. (Cooller)
  • Tim Ballard (James Caviezel) uvedl, že Ernst Oshinsky (Kris Avedisian) měl více než 2 miliony kusů obskurního materiálu přímo ve svém domě v době zatčení, a to převážně fotografie a pásky znásilnění dětí. Tim popsal, že osobně viděl pásky, kde se dětské tělo doslova zlomilo pod náporem tlaku násilníka. Viděl na tisíce hodin takových záznamů. Ve filmu však tyto záběry nejsou znázorněné, protože nechtěl, aby diváci byli vyděšeni a utekli znechucením a hrůzou ze sálu. Uvedl, že sám vidí obličeje svých dětí na tvářích obětí na páscích a nechtěl, aby tímto museli projít i diváci. (Cooller)

Reklama

Reklama