Réžia:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrajú:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Starožitník Kohout není zlý člověk. Má však ideál: Být doma neomezeným pánem. Nevidí proto přání své ženy, ani to, že dcera Helena si našla ženicha, že druhá dcera se zamilovala, a že syn je vášnivý plavec. Chtěl by řídit jejich život podle svých staromódních představ. Zdenčin nápadník inženýr Bečvář však léčkou pronikne do Kohoutovy přízně (prý chce o jeho výchovných metodách napsat knihu). Starožitník mu dokonce sám nabídne Zdenčinu ruku. Do děje navíc vstupuje Kohoutův bratr, lesník, který přijíždí do Prahy na návštěvu. Shodou okolností si oba bratři vymění role a tak rodina považuje otce za milého strýčka a stěžuje si mu na jeho chování. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Keby Slavínsky dal svojmu filmu priliehavejší názov - Tatínek, mal by mladý Svěrák o pár desiatok rokov neskôr problém. Poslední mohykán je prvorepublikovejší, ako prvá republika. Ku cti mu neslúži, že som ho už videl a názov mi nič nehovoril. Ale už prvé zábery po úvodných titulkoch ma zorientovali. Marvan si film prisvojil a vytvoril nereálnu, ale dobre zapamätateľnú postavu. ()
Autor divadelní předlohy Poslední muž (už jednou zfilmované s Hugem Haasem) F.X.Svoboda už v té době nežil, ale údajně si vždycky přál, aby pana Kohouta ve filmu hrál Jaroslav Marvan. Hrál tu roli s mimořádným úspěchem v divadle a filmovou verzi si nenechalo ujít skoro pět milionů diváků (!) Tady někde už připravení komunisté vytušili, že národem milovaný herec jim může v dalších letech prokázat velkou službu... Jinak pro mě osobně jedna z nejpřijatelnějších komedií Vladimíra Slavínského, všechna lacinost potlačena na minimum. 70% ()
Trošku upravený remake předválečného filmu s Hugo Haasem Poslední muž. Upřímně, ten Haasův despota se mi líbil scénáristicky i režijně víc, přestože i Mohykán je velmi dobrou podívanou. Na rozdíl od paňáci u Haase zde Marvan vytvořil klasickou dvojroli dvojčat, jejichž antagonistická povaha působí až příliš neuvěřitelně. Vstup Bořivoje do lví klece se ovšem stal filmovou klasikou, ačkoliv v tomto gagu moc realismu nevidím. Zvláště některé rodinné scény i samotný výkon despotického otce vyznívá mi u Posledního muže lépe. ()
„Mamino, ve mně je teď malá dušička!“ - „Možná, že ho nezastřelí…třeba ho jen něčím praští.“ Ach, to bývaly doby, kdy špatně parkující hned, bez reptání zaplatil strážníkovi a ještě mu nabídl cigaretu…Poslední mohykán je zdařilou hereckou exhibicí Jaroslava Marvana. Jeho dvojrole samolibého, cholerického tyrana stejně jako smích trousícího, oblíbeného člověka z lidu se moc povedla, v obou se vyřádil. Ať už zraňuje celou rodinu při zatloukání hřebíku, leze do klece se lvy, šije rukáv fraku pro prince či se kope pod stolem s budoucím zetěm. Jen škoda, že ostatní herci spíš přicmrndávají. Původního Posledního muže jsem neviděl, časem možná napravím (už kvůli srovnání Haase a Marvana), tuhle verzi hodnotím solidními 4*. „Ženich, kterého jsem ti vybral, není sice žádný krasavec, no ale to u muže není nutné. Je trochu menší než ty, ale o málo, jen tak asi o hlavu. Má trochu bříško, ale zato má velkou hlavu, chytrou, no! Den svatby určím do měsíce, souhlasíš?“ - „Ne, tatínku!“ - „No tak je to v pořádku.“ ()
Jaroslav Marvan byl excelentní herec a filmy v nichž hrál, mám opravdu docela rád. Tento, v němž si střihl rovnou dvojroli, jsem však dnes viděl teprve poprvé. A ani v tomto případě nezklamal. Přísný otec, jehož výchova nebyla vskutku vzorová – nýbrž účelová ovšem nakonec přinesla kýžené ovoce, díky čemuž si mohla jeho manželka i děti konečně oddechnout. Byla tu celá řada vtipných situací, velmi slušné herecké výkony od většiny zúčastněných – takže já rozhodně nelituji, že jsem tomuto filmu věnoval svůj čas. A určitě jsem jej neviděl naposledy!!! ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (4)
- Jaroslav Marvan (Bořivoj Kohout) rád vzpomínal na uvedení filmu na festivalu v Karlových Varech: "I tady se setkal s bouřlivým přijetím. Jiří Voldán potom v Právu lidu napsal, že několik tisíc diváků tady aplaudovalo 'nad veselohrou Poslední mohykán, jejíž osou je Jaroslav Marvan.' Vyzdvihl zejména můj 'elán, rozkošné detaily a všechno, co nás nutí říci, že Marvan skutečně řádí.' Ještě teď, po letech, si se zalíbením ty články pročítám nahlas a vůbec mi nevadí, že moje žena si myslí, že jsem starý ješita." (NIRO)
- Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
- Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)
Reklama