Brancaleonova armáda
L'armata Brancaleone
L'Armée Brancaleone
La armada Brancaleone
For Love and Gold
Réžia:
Mario MonicelliScenár:
Agenore IncrocciKamera:
Carlo Di PalmaHudba:
Carlo RustichelliHrajú:
Vittorio Gassman, Catherine Spaak, Gian Maria Volonté, Maria Grazia Buccella, Barbara Steele, Enrico Maria Salerno, Alfio Caltabiano, Folco Lulli (viac)Obsahy(1)
Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
(ne)Rytířská satira o donquijotském hrdinném rekovi, jeho povedené svitě vychcaných zbabělců a jednom žlutém oři, který z těch všech pobral rozumu zdaleka nejvíce. Komedie mládí mnohých z nás a především film, který (podobně jako Mrazík) stojí na geniálním českém dabingu z děvětašedesátého, který sice s originálem nemá společného zhola nic (stejně jako ten Mrazík), ale ke škodě to tedy rozhodně není (stejně jako u Mrazíka). A jeden z očividných zdrojů pro budoucí Monty Pythoní Svatý grál (narozdíl od toho Mrazíka). ()
Děj filmu se na první pohled neliší od standartních obrazů středověku jak je známe z literatury i z filmů, dokonce doslova hýří dramatickým dějem.Brancaleone a jeho armáda - ve skutečnosti hrstka zubožených dobrodruhů- prožívají nová a nová dobrodružství téměř na každém kroku své strastiplné cesty do Aurokastra, kde doufají najít konečně klid a beztarostný život.Vittorio Gassman našel v postavě rytíře smutné postavy Brancaleona nepochybně jednu ze svých nejlepších rolí. ()
Branka, branka, branka - leon, leon, leon. Tuhle písničku shledávám nejsvětlejším okamžikem filmu. Občas je scénka blbější, občas je scénka lepší, ale celkově se s humorem brutálně šetřilo. Brancaleonovo putování je natáhnuto téměř do dvou hodin a ke konci se o mě pokoušel spánek. Musím se přidat k ocenitelům českého dabingu, protože jsme skutečně mívali dobré dabéry. Zmínku si zaslouží i docela pohledné prostředí a nejedna pěkná památka. 2* ať nežeru. ()
Zaujímavé ako dokáže skoro 50 ročná komédia pobaviť.Žiadné trápnosti, či fekálie dnešných mainstreamových komédii.Dabing je úplne perfektný, dá sa sosnuť.Moje najobľúbenejšie scény boli s tým bojovníkom za svätú zem na tých mostov...,,nevááhej...proč pochybuješ synu??!´´ :DDD ja som sa pri tom skoro zadusil od smiechu a do oči mi vbehli slzy..doslova.Odporúčam. ()
Monicelli je jednoznacne kralom talianskej komedie a este k tomu ked obsadi svoje esa ako Vittoria Gassmana, uspech je zaruceny. Dej filmu je zasadeny do obdobia kriziackych vyprav a morovych epidemii, a hoci je film miestami naozaj krvavy a nasilny, atmosfera je velmi odlahcena. Monicelli skratka presne vie, ako zaposobit na divaka a dat mu to, co si ziada. ()
Galéria (19)
Fotka © Fair Film, Les Films Marceau, Vertice Film
Zaujímavosti (11)
- Film se z velké části natáčel v Laziu a v lazianské Maremmě: ve Viterbu (dveře sužované vdovy jsou dveře Palazzo Chigi), v Caninu – klášter S. Francesca, kam se Matelda (Catherine Spaak) uchýlí, v Calcatě, ve Fabrice di Roma poblíž opatství Santa Maria di Falerii, v Nepi poblíž akvaduktu (úvodní scéna nájezdníků) a hradu Borgia, ve Vitorchianu (město, které vyplenili a kde se rozšířil mor), v tufovém lomu ve Valentanu – setkání se svatým mnichem Zenonem (Enrico Maria Salerno), ve Vulci (Ponte del Diavolo a hrad Abbadia), v Tuscanii (u krypty kostela San Pietro), u věže Chia (scény z tábora jezdců a smrti Abakuka), v Civita Castellana u Torre Chiavello poblíž Monte Soratte (souboj Brancaleoneho a Teofilatta dei Leonzi), v bukovém lese Monte Cimino (setkání s Mateldou), u Civita di Bagnoregio v údolí calanchi, v oblastech u sopečných jezer Vico (přistání lodi, Mateldina koupel) a Bolsena, u Capodimonte a v Toskánsku v oblasti Val d'Orcia a Crete Senesi. Scéna Aurocastro se natáčela v kalábrijské vesnici Le Castella, která se nachází poblíž Capo Rizzuto, zatímco úvodní scéna klání pod umbrijskou vesnicí Casteldilago. (classic)
- Úvodní titulky a animaci vytvořil Emanuele Luzzati. (classic)
- Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
Reklama