Réžia:
Thomas KailKamera:
Declan QuinnHudba:
Lin-Manuel MirandaHrajú:
Lin-Manuel Miranda, Jonathan Groff, Renée Elise Goldsberry, Daveed Diggs, Emmy Raver-Lampman, Leslie Odom Jr., Anthony Ramos, Chris Jackson (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Hamilton je příběh neobvyklého Otce zakladatele, který je odhodlaný zapsat se do historie svého nového národa, který je stejně hladový a ambiciózní jako on. Od osiřelého bastarda po pravicového muže, od rebela k válečnému hrdinovi, milujícímu manželovi chycenému v prvním sexuálním skandálu v zemi, až k hlavě státní pokladny, která donutila nedůvěřivý svět uvěřit americké ekonomice. To je život Alexandera Hamiltona (Lin-Manuel Miranda). (C0r0ner)
(viac)Videá (1)
Recenzie (64)
přesto,že nemám rád muzikály,ve chvíli kdy byla možnost se mrknout na Hamiltona,využil jsem toho abych zjistil,zda onen věhlas,který tenhle muzikál provází je oprávněný.A Lin Manuel Miranda mi vyrazil dech a já nebyl schopen víc jak 2,5 hodiny odtrhnout oči od obrazovky.Je hodně muzikálů,které mají jedno-dvě silnější čísla a zbytek je jen omáčka,ale to tady nehrozí a jedno výborné číslo střídá jiné,které je mnohdy ještě lepší.Navíc je to místy vtipné,zábavné,poučné,moderní a ve druhé polovině silné i po stránce emocí.Lin Manuel Miranda je zkrátka génius a je na místě se mu alespoň takhle omluvit,že jsem ho do teď měl za druhořadého přicmrndávače...90% ()
„Hamilton,” Alexander, o ktorom bohužiaľ vznikol tento extrémne (z)idealizovaný, broadwayský a hip-hopový muzikál z divadla Richarda Rogersa, v júni 2016, v New Yorku, vypovedajúci o politickej osobnosti, ktorého (všetci) považujú za jedného z »Otcov zakladateľov Spojených štátov amerických« + stal sa vôbec prvým ministrom financií počas úradovania prezidenta Georgea Washingtona, ináč syn bohatého otrokára, ktorý svoje rozsiahle pozemky ukradol indiánom, pričom jeho potomok kupčil s pôdou a otrokmi, ktorých dokonca i za taký obyčajný rum vymieňal. A to že taký Manhattan « odkúpil » farár Peter Minnewit za smiešnych 60 guldenov, čo sa rovná 24. dolárom, totižto, práve o týchto súvislostiach sa nikto nikdy absolútne nezmienil, pretože divadelní herci boli tak neuveriteľne zažratí iba sami do seba, že úplne zabúdali na svoje skutočné dejiny, ktoré ani zďaleka nie sú také (z)romantizované, ako sa snažil do úmoru prezentovať Lin-Manuel Miranda a jeho spolok, za čo mu ešte natešené publikum poriadne (za)tlieskalo ! A čo bolo na tom najhoršie je to, že som sa musel tomu prizerať 2 a pol hodiny, čo nikomu, ani tomu najhoršiemu nepriateľovi, neprajem, a ak by teraz niekto namietal, že som to mal skrátka hneď po dvadsiatich minútach vypnúť, to by sa mi vonkoncom nerátalo, veď akoby som mohol potom napísať takúto »priaznivú« recenziu, však ? Odporúčam každému, kto chce byť (o)klamaný... ?! PS: Ani vskutku prepracovaná choreografia ma nemôže nijako obmäkčiť, alebo zapálený Miranda, tiež ! ()
Rap ako trash kultúra priamo na doskách divadla? Áno, umenie sa posúva. Len či tým dobrým smerom. Na moje prekvapenie to šlo, pesničky výborné, tance a choreografia skvelé, dejovo sa to dobre vinie, herci na úrovni. Len jedno mi nejde do hlavy. Prečo hrá Thomasa Jeffersona, LaFayetta, Hamiltona atď. černoch a Washingtona Hispánec? Aha, politická korektnosť non plus ultra! Všetko by malo mať svoje mantinely, pretože toto zachádza tak ďaleko, že jedným z najvyhľadávanejším slovným spojením na google je etnicita Hamiltona, pretože diváci sú proste zmätení. Niektorí sa dokonca začínajú domnievať, že samotný Jefferson bol Afroameričan. Takýmto spôsobom kriviť históriu je neodpustiteľné a aj preto z v podstate 5-hviezdičkového diela nemôžem dať viac než tri šterny. Som zvedavý, kedy sa natočí muzikál, kde bude Martina Luthera Kinga hrať ryšavý, pehavý redneck, v najlepšom prípade aj inak orientovaný. ()
I'm never satisfied. Miranda je čiročirý génius; možná není až takový zpěvák (natožpak tanečník; tam to stojí na jiných), ale nápaditá a dotažená modernizace skrze (nejen) hip-hop, echt sofistikované libreto, kde v podstatě není plonkový či jen náznakem "na první dobrou" verš (a to se jede nonstop dvě a půl hodiny; motivy se proplétají a vrací v nových významech a konotacích), k tomu je i autorem hudby... Všechna čest. Obdobně zdařilá modernizace tu nebyla od první série Moffatova Sherlocka. Má to šmrnc, dotažené nápady (v podstatě v každém songu je nějaký podvratný originální prvek), nebývalý (zvláště s ohledem na žánr a stopáž) tah na branku, dokáže to odvyprávět strhující dobře známý příběh s gustem i svěžím pohledem (a ne, nespočívá to v onom kontroverzním obsazení rolí "na just" proti barvě pleti), kde je duo Burr/Hamilton stylizováno do shodné dynamiky jako Salieri/Mozart ve Shafferově Amadeovi. A to vše s nadhledem, aktuálně, dramaticky i emocionálně. A obejde se to přitom bez muzikálově přepálených emocí o "velké lásce/velké tragédii". Hamilton je důkazem, že i "až otravný nadměrný hype z největších" se může jednou za tucet uherských roků ukázat jako zcela nedostatečný a nevystihující. ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (1)
- Film měl mít premiéru v kinech 21. října 2021, ale kvůli pandemii koronaviru se premiéra přesunula na streamovací službu Disney+, kde film vyšel 3. července 2020. (SONY_)
Moje předchozí setkání s LMM bylo jak z okna kolemjedoucího rychlíku (semtam nějaké to cameo v seriálu nebo filmu). Pak přišla Moana - to bylo celkem ok, ale s výjimkou jedné písně (Where You Are) nic, co bych zařadil do pravidelné poslouchací rotace. Pak ale přišel Hamilton. Říkal jsem si - ten hype musí být přemrštěný, nic nemůže být tak dokonalé. Ó, jak jsem se zmýlil. Audiozáznamu originálu i parodiím jsem se vyhýbal (nebo mě spíše míjely), takže jsem šel k záznamu z Broadwaye od Disney+ s téměř čistou hlavou. Ne úplně, přeci jen mám za sebou kompletní, mnou oblíbené Epic Rap Battles of History, kde se mihly minimálně dvě postavy z Hamiltona - Thomas Jefferson a George Washington. Muzikál samotný nelze výstižně popsat. Často omílané "hip-hop muzikál o politice" mi přijde příliš omezené a zjednodušené - muzikál tohle všechno v sobě sice má, ale vyobrazuje to pohledem lidských příběhů. O to jsou výsledné písně emočně silnější (přitom emocí je tam celé spektrum, od smíchu a radosti, přes hněvu a lhostejnost až po smutek). Rozhodně se nedá říct, že by se jednalo o monotónní hodinu dějepisu (což je také znát na některých odklonech od skutečných událostí, čehož si je vědom i sám muzikál) s občasnou přestávkou na rap. Koneckonců - tohle období v dějinách USA mě nikdy nebavilo. Doteď. Co se týče audiovizuální prezentace, tak (1-2-3-4-5-6-7-8-9) zde je deset věcí, které byste měli vědět: 1) Text se rýmuje všemi směry (včetně bohatého užití vnitřního rýmu), nezní prvoplánově, přesto vždy vše dává smysl. 2) Hudební motivy jsou zde dovedené k dokonalosti - takřka každá melodie je využitá na maximum i v jiných písních, díky čemuž se ihned vryje do paměti. I díky tomu muzikál téměř neobsahuje mluvené slovo a počet písní se zastavil kolem úctyhodného čísla 46 (bez písní v titulcích), přitom technicky by jich tam mělo být tak 5. 3) Lyrické motivy nezaostávají za těmi hudebními. Četl jsem literární "klasiky", které na tom v tomto ohledu byly hůř. 4) Reprises/opakované písně pak pravidelně zcela mění svůj kontext, čímž dostávají nový rozměr. 5) Opakování věcí obecně je pak dohnáno k absurdní dokonalosti při bližším zkoumání choreografie dvojice písní Helpless a Satisfied. 6) Zvukově to není čistý záznam mikrofonů herců, hereček a hudebníků. Je slyšet občasný smích i jásání diváků. Kamerově je to mix záběrů z publika a záběrů z pódia. Za to ale vděčíme faktu, že byla nahrána nejen živá představení, ale i představení čistě pro kamery. 7) Není to záznam obyčejného představení kdesi z Kotěhůlek v hlavní roli s Vojtou Kotkem - je to Broadway, takže tam není nekvalitního hlasu nebo herce/herečky. A je tam i Lin-Manuel Miranda! 8) Stage design hraje svou roli také, zcela mi učarovala točící se podlaha, která je dramaticky využita na jedničku. Ochozy a zvedací schody po stranách jsou standardní záležitost. 9) Muzikál má i meta momenty, zejména v případě Elizy v druhém dějství. Přecijen se muzikál jmenuje Hamilton, což byla i Eliza. 10) Muzikál se nebojí diskutovat i o rasismu a sexismu. Dle slov LMM: "Naše herecké osazenstvo vypadá jako současná Amerika a to byl rozhodně úmysl. Je to způsob, kterým vás můžeme vtáhnout do děje a dovolit vám u dveří odhodit veškeré kulturní předsudky o otcích zakladatelích, které máte. Vyprávíme příběh dávno minulých, mrtvých bílých mužů, ale používáme herce a herečky jiných ras, což dělá příběh bezprostřednějším a přístupnějším současnému publiku." Takovým polovičatým československým ekvivalentem by mohl být třeba Alois Rašín, první ministr financí Československa. Letmý přejezd po stránce na Wikipedii značí, že příběh by to byl zajímavý se stejně náhlým koncem. Alexandru Hamiltonovi (a tím pádem i muzikálu) však hrají do karet fakty, že svou moc a slávu vybudoval coby přistěhovalec "z ničeho" (a.k.a. americký sen v praxi), že se mu to vše povedlo v mladých letech, že byl výřečný a že měl dramatické vztahy se ženami. Co se týče Lina-Manuela Mirandy, tam mě napadá pouze ekvivalent zahraniční, a to Bo Burnham. () (menej) (viac)