Čierni baróni

Tak, ako Švandrlík zvláštnou optikou načrel do problematiky pétepákov, tak aj Sirový iba náhodným výberom zabŕdol do Švandrlíkovej predlohy. Takže o žiaden pomník, ani žiadnu pamiatku tým, čo slúžili u pomocných technických práporov určite nejde. Ani náhodou. Ide o hláškami zaplnený film, ktorý sa chvíľami rozpadá do tak nesúvisiacich epizód, že vo mne evokoval odsudzované Kameňáky. Postavy lampasákov sa Sirovému vydarili. Okrem excelujúceho Donutila sú výborní aj Landovský, Postránecký a Poloczek. Dvořák je tam navyše, jeho postava vôbec nezapadá do ladenia filmu. Vojaci hraní úspešnými, ale predsa len pristarými hercami sa príliš nevydarili. Obzvlášť vychvaľovaný Vetchý sa pohyboval na míle ďaleko od mojej knižnej predstavy Kefalína. Úspešnosti filmu sa vôbec nečudujem. Hlášok je tam požehnane a úspech nemôže obísť film, v ktorom si aj tí najjednoduchší diváci nájdu hlúpejších od seba. Jedny z najslabších troch hviezdičiek. (24.06.2011)

Je si skvělé připomenout, že na poli zábavných filmů plných dobrých a nezapomenutelných hlášek jsme jedni z nejlepších, jeden z mála žánrů, kde se můžeme považovat za mistry. Černí baroni pojednávají o tom, jak to vypadalo na vojně začátkem 50. let minulého století (ovšem s pořádným satirickým nádechem), kdy tu panoval komunismus. Trochu mě mrzí, že ne všechny narážky jsem pochopil, protože mě ta doba minula a vše mě tudíž neosloví, ale i tak to byla pořádná zábava. Landovského si budu pamatoval na hodně dlouho, jeho roli slovenského majora není možné vypustit z hlavy. Nejvíce mě samozřejmě dostával Donutil v roli Troníka, jeho proslovy a grimasy mi málem potrhaly bránici. I Schmitzer coby Hamáček zazářil. Třešničkou na dortu byla návštěva generála, která byla k popukání. Myslím, že celkově herecké obsazení je za pět, ale příběh a vše okolo je pro mě asi tak za tři. Skvělý komediální film obalený úžasným obsazením, hláškami, ale pro mě s trochu ne až tak poutavým dějem. Kdybych to sám prožil, hodnotil bych asi jinak (vůbec to ale tvůrcům nezazlívám). Hlavní ale přece je, že jsem se bavil. A někdy i královsky. Za mě dávám 78 % (01.08.2017)

Porevoluční komedie plná zlidovělých hlášek a mnoha výtečných herců (tedy, s výjimkou Landy) a s téměř ikonickou postavou majora Terazkyho. Zábava je to výborná, ale tyhle filmy natočené podle víceméně povídkových knih jsou předem odsouzené ke zkratkovitosti a absenci nějakého kontinuálního děje a plní tak funkci jakéhosi hraného hláškostroje. Navíc mě trochu mrzí, že kvůli těmto filmům si mnozí lidé myslí, jaká to byla na vojně pohodička a sranda, tím hůř v 50. letech. Chtělo by to natočit taky pár kvalitních syrovějších filmů z tohoto období, jako se s tím vypořádali už třeba Poláci. (01.07.2012)

Komedie z doby polistopadové krizy českého filmu, kde je příjemným překvapením vlastně jen ten úvodní černobílý mini-dokument o přiblížení doby, ve které se film odehrává. Ovšem jen do té doby, než se z toho vyvine moderní švejkovina plná vulgarismů. Podruhé bych už raději sáhl po Švandrlíkově knize, než po téhle oddupané šarádě za doprovodu všech těch Donutilů, Poloczků, Vydrů a Krausů, kterou ještě navíc v poslední třetině totálně zaklincoval Josef Dvořák v uniformě nadporučíka. Navíc poté, co jsem viděl o dva roky starší Tichou bolest na stejné téma v mnohem serióznějším zpracování, není moc důvodů se k Baronům vracet a oslavovat z mé strany tenhle film. Myslím, že tuhle dobovku ocení spíše lidi, kteří zažili povinnou vojenskou službu. Kromě již zmíněného úvodu jako klady vnímám i svým způsobem nezapomenutelného Landovského, dost dobrého Schmitzera, hudbu Luboše Fišera a pak pár pěkných momentů včetně závěrečné myšlenky. ,,A nebylo to všechno úplně absurdní? ... A čo vy si vlastne predstavujete pod takým slovom ABSURDNÝ?" Dojmy z filmu spíše rozporuplné. 55% (12.08.2017)

Když jsem poprvé na gymplu četl xeroxované Barony, X krát jsem se připochcal smíchy. Film už tak vtipný není, ale přesto jsou postavy trefené dobře, hlavní scény jsou zpracované věrně a celková atmosféra knihy zůstala. Určitě je to povedenější, než třeba Tankový prapor nebo adaptace Párala. Jedině ten plešoun hraje jak ze života, zupácký kokot je myslím jeho skutečná tvář (19.10.2007)