Čierni baróni

Obtížně zfilmovatelné stěžejní Švandrlíkovo dílo bylo pro zesnulého režiséra Zdenka Sirového velkou výzvou, a on se jí chopil se ctí, i když snímek přes všechny svoje kvality zůstává ve stínu své slavné knižní předlohy. Největším úskalím pro film bylo herecké obsazení, a zde to funguje tak napůl, protože literární postavy měly svou specifickou životnost, která je ve filmové podobě hodně znásilněna, ale vybraní herci nehrají špatně, i když slovenština Pavla Landovského není zrovna vždy přesvědčivá a Kefalín Ondřeje Vetchého má něco do sebe. Herci ve vedlejších rolích však byli překvapivě životnějšího charakteru, a takový Hamáček Jiřího Schmitzera má punc opravdovosti, stejně jako generál Václava Postráneckého. Konec filmu však vyznívá zbytečně lacině a Josef Dvořák svou roli neustál a nehodil se sem, stejně jako tragický konec, který se vůbec neslučuje s celkovým pojetím filmu. Ale ta odvaha, pustit se do zfilmování tohoto díla, se musí ocenit. (22.01.2009)

Možno je to tým, že nepatrím do tej generácie, možno tým, že môj humor nie je úplne takýto, možno je to celkovou atmosférou, no tento film nepovažujem za niečo skvelé. Chápem, že po páde socializmu, teda možno skôr boľševizmu, sa tu ľudia chceli slobodne do tejto témy pustiť, so všetkým, čo ich žralo, no miestami to skôr vyznieva ako pomsta. Záver ma teda nepobavil, ba naopak. Sem tam som sa zabavil na hláškach typu, že veliteľ mal na vojne teplotu 27°C, no tá partička okolo Kefalína so svojím akože "vychcaným" správaním bola pre mňa tak akurát k úškrnu. Možno keby spojili to najlepšie z filmov Tichá bolesť, Tankový prápor a tento film, tak by to bol kultový film ohľadom vojakov v socializme podobne ako je kultový film Pelíšky pre udalosti okolo roku 1968. Vojenčina svojho času nebola nič zábavného. Keby o tom chceli natočiť dramatický film, scenár by musel byť veľmi dlhý, to by bolo priam na seriál, no niekedy sa treba aj pobaviť aj na zveličených absurdnostiach. (09.09.2013)

Nesmrtelná záležitost plná skvělého humoru, který však jako zrcadlo neúprosně ukazuje obraz tehdejší debility některých zelených mozků infikovaných navíc komunismem..... A že některé zelené gumy umí být debilní samy o sobě, to ví leckdo kdo byl na vojně nebo s nimi přišel do styku! Padesátá léta byla strašná. Popravovalo se, zavíralo, výkvět národa hnil v žalářích či na nucených pracích. A tak se stávalo, že v těchto jednotkách, nebo jednotkách z politických vězňů se našlo mezi zloději a vrahy i mnoho farářů, hrdinů západního odboje či statečných občanů, kteří novému režimu řekli jasné ne. PTP coby neopovrhovanější složka armády tak leckdy byly elitním klubem slušných a morálně čistých lidí. Musím vysoce ocenit výkony všech zúčastněných a zejména landovského, který tu byl ve skvělé formě a nechci říkat, že tohle byla jeho životní role (protože v šedesátých jich měl také dost) ale jedna z nich určitě. Tohle je komedie, kterou možná místy už zvládnete i citovat, ale která když běží vždy ji dáte znova a znova... 5 dávek ze samopalu vzor 24! * * * * (31.03.2016)

Švandrlíkovi "Černí baroni" jsou něco jako Haškův "Švejk", nechci se rozepisovat ale určité souvislosti a pár paralel se tam najít dají. Švandrlíka jsem měl rád, na knihu to mít pochopitelně nidky nemůže a vy co si myslíte že to takhle v padesátých letech u oddílů PTP jednotek chodilo, tak jste opravdu na velmi velkém omylu. Jedna hvězda za skvělého gumáckého Lanďáka, druhá za perfektní Donutilovu karikatůru a třetí za pár opravdu pamětihodných hlášek:-) (10.05.2006)

Tomu říkám poctivá, elitní, herecká sebranka:) Jedno z nejlepších hereckých seskupení, jaké jsem kdy v českých komediích mohla vidět. Komedie z prostředí, kde se chodí v uniformách, mají své kouzlo. Ztvárnění všech postav bylo nadmíru dokonalé, zvláště pak Vetchý, Donutil, Schmitzer a Landa, který je prostě pravý a nefalšovaný "voják". Mistrovských hlášek zde bylo požehnaně, takže já jsem moc ráda, že jsem konečně měla možnost zhlédnout toto dílo. (17.11.2008)