Čierni baróni

"Poslušně hlásím, že su vojín Vata z Ivančic." Tak se předpisovně hlásilo v lidově-demokratické armádě. Švandrlíkovi pétépáci zkrátka dokázali samizdatově pobavit celý národ a já jsem statečně pod peřinou řval smíchy. Filmu se tu bujarou "armádní" atmosféru podařilo celkem zachytit, ale když už "se to může" tak mě to baví o trošku míň. Přesto budu pozdravovat soudružku hraběnku, malovat Žižku minimálně s lehkým kulometem v rukou a plížit se radostně, protože terazky je tu majorom jakési zmatené individuum, jehož vepři boubelatí rozhodně nejsou pro srandu králíkům. (14.08.2016)

Když jsem poprvé na gymplu četl xeroxované Barony, X krát jsem se připochcal smíchy. Film už tak vtipný není, ale přesto jsou postavy trefené dobře, hlavní scény jsou zpracované věrně a celková atmosféra knihy zůstala. Určitě je to povedenější, než třeba Tankový prapor nebo adaptace Párala. Jedině ten plešoun hraje jak ze života, zupácký kokot je myslím jeho skutečná tvář (19.10.2007)

Dobu jsem nezažil, předlohu jsem nečetl a v historii bádám pouze jako obyčejný smrtelník. Archetypy postav však znám (ostatně, ruku na srdce, kdo ne?), situace odehrávající se ve filmu byly občas až bolestně reálné. Kromě všeho výše uvedeného, hvězdného obsazení a pár hlášek opakovaných do zblbnutí jsem na filmu nic zajímavého nenašel, abych na něj pěl ódy jako většina lidí zde. (24.03.2019)

Černý barony už jsem viděl několikrát: když jsem byl malý a většinu jsem ve filmu ani nechápal, později jsem viděl jen nějaké útržky, protože mě to tehdá nechytlo a teprve až dnes můžu říci, že jsem viděl celé Černé barony. :-) K tomuto filmu už toho zaznělo od vás všech hodně, takže já si dovolím říci jen to, že mě tenhle film baví, ikdyž některé (ne)herce bych raději vymazal z filmu. Každopádně jakákoli sranda na účet komunistů je mi potěšením, avšak vyloženě nadšený na rozdíl od mého taťky nejsem. Ten tu dobu zažil a v celých Černých baronech si velmi libuje a s úsměvem říka: "Přesně takhle to bylo, takhle to chodilo. (smích)" (28.07.2010)

Čo bolo, to bolo. Bohužel. Nevím jak je to možné, ale ještě před rokem jsem se u Baronů mohl potrhat smíchy. Když jsem se na ně díval teď, výbuchy smíchu se nějak nedostavovaly. Úsměv mi sice z obličeje nešel ještě pěkně dlouho po dokoukání, ale přesto už to nějak není ono. I tak je ale považuju za jeden z nejlepších českých filmů vůbec a označení 'legenda' na ně pasuje tak jako na málokterý jiný film. (23.02.2009)