Atlas vtákov

Někdo věří prodejcům hrnců za desetitisíce, někdo věří Babišovi, někdo sňatkovým podvodníkům, někdo rodině a prachům. Posledně jmenovaní jsou v tomto případě nejvíc a vlastně jediní "legit", takový autoritativní manažer v podání Miroslava Donutila je pak krásně zahraným archetypem. Film je i přes slabé hodnocení bezesporu dobře natočen, s estetickou kamerou a dobře a pomalu dávkovaným napětím. Jediné, čemu moc nerozumím, jsou poetické ptačí vložky s rolí vypravěče případně s hlásáním podivných klišé podobajícím se asijským moudrostem či trapným motivačním citátům, které zaznívají ve chvílích, které řeší spíše cosi materiálního a přízemního: peníze a seznam "okřídlených" žen. (16.01.2023)

Krásný, moc se mi to líbilo. Nepokazily mi to ani ty ptačí vložky, byť mi nikdo nevymluví, že byly nadbytečný a zbytečný- fungovalo by to i bez nich. A zatímco předchozí film Olma Omerzu končil v Adamově, tentokrát jsme se posunuli jen o pár kilometrů směrem na západ do Kuřimi (https://brnensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/milovala-jsem-ho-vypovedela-zena-snatkovy-podvodnik-na-ni-vylakal-110-milionu-20161207.html). Scéna s dětskými chůvičkami mohla být pro změnu inspirována tzv. kuřimskou kauzou (https://www.denik.cz/z_domova/kauza_kurim20080625.html), ve které figuroval i herec Viktor Skála, který si v Atlasu ptáků střihl roli státního zástupce. Olmo Omerzu je hračička. (24.06.2023)

Na české poměry dobrý film se zajímavým námětem novodobých "sňatkových podvodníků". Miroslav Donutil nemá vůbec žádné náznaky komediální role, což někoho může zaskočit - mě to ale přišlo naprosto normální. Vmísení opakujícího se motivu různých druhů ptáků, kteří situaci různě komentují, byla originální myšlenka - avšak nic extra revolučního, co by mi fouklo do obličeje. Často by se ale jejich slova daly použít jako nějaké citáty. S tímto filmem můžu vyjádřit spokojenost. Nejedná se ale o nic, co by se mi nějak víc vepsalo do paměti nebo co bych chtěl vidět znovu. I tak ale díky. (30.03.2022)

Vlastně už klasický Omerzu. Na české poměry nadstandardní drama, které si bere na paškál seriózní problém v podobě odcizení identity a její následné zneužití, které je ovšem takové chladné a nedopřeje divákovi aby se do postav vžil a soucítil s nimi. Divák se nedozví prakticky nic nejen o firmě ze které zmizely peníze (ono to není úplně podstatné, nicméně evidentně jim ty nemalé peníze docela dlouho nechyběly) ale ani o postavách včetně té která je pro trochu lásky schopna udělat nejspíš úplně cokoliv. Korunu tomu pak nasadí otitulkované ptačí vsuvky, které asi nějak měly orámovat celý příběh, ale ve skutečnosti jsou spíš jen takovými plochými a nicneříkajícími facebookovými moudry...60% (04.06.2023)

Olmo Omerzu se toho nikdy nebál. Je jiný, je zajímavý. Očekávání od něj už budou pokaždé vysoká. Jeho sociální drama vypráví o tom, kterak se v úspěšné rodinné firmě zatoulal pořádný ranec peněz. Účetní Alena Mihulová mezitím vyráží za svým vysněným americkým přítelem, autoritativní šéf podniku Miroslav Donutil s nalomeným zdravím se ze zprávy rovnou skácí k zemi. A jeho syn a jeho zeť se hlavně snaží zůstat u koryta. Prachy v jakémkoliv množství jsou téměř vždy rozbuškou konfliktů, ani tady tomu není jinak, a to ještě vše z dály jízlivě komentují nejrůznější opeřenci. Krize v podniku samozřejmě odhalí i další (hlubší) problémy zejména v ústřední rodině, tvůrci se otírají i o frustraci z citového nenaplnění. Celkově ovšem schází opravdová síla, obsahově je to nakonec mělké. Rozehrané, nedohrané. Herecky fajn, ale těch hereckých nominací je za mě krapet moc. Ve výsledku nic, k čemu bych se chtěl někdy vrátit. (29.01.2022)