Atlas vtákov

Olmo Omerzu si pro svůj film vybral zajímavou i docela aktuální zápletku (kterou jsem odhalila po pár minutách, ještě předtím, než se objevily první záběry z Afghánistánu - plácám se po ramenou, jsem dobrá:D), která ale ve výsledku vlastně není tou hlavní. Máme ji tu jako jakýsi startovač důležitějšího tématu, kterým jsou narušené rodinné/mezilidské vztahy hlavních protagonistů, problémy v komunikaci, v rozložení rodinných či pracovních rolí a nedorozumění a problémy s tím spojené. Situace se nám postupně vyjasňuje, rozplétá. Sledujeme dobré herecké výkony (vyniká Donutil, ale třeba i Alena Mihulová svou roli zvládá přesně tak, jako si to vyžaduje), některé trefné (tragi)komické dialogy. I ta symbolika s ptáky má něco do sebe. Potenciál filmu ale dle mého není naplno využit. Pocitově má snímek tak tři hodiny, přitom ale postavy, jejich charaktery jsou v řadě případů pouze naťuknuté, nedostává se nám pořádného rozpletení, uzavření. Asi bych potřebovala, aby to mělo celé trochu větší spád a šlo více do hloubky. Na druhou stranu tenhle snímek ale podle mě rozhodně není tak špatný, jako by se mohlo zdát ze zdejšího hodnocení. Lepší tři hvězdy a 60 %. (04.06.2023)

Někdo věří prodejcům hrnců za desetitisíce, někdo věří Babišovi, někdo sňatkovým podvodníkům, někdo rodině a prachům. Posledně jmenovaní jsou v tomto případě nejvíc a vlastně jediní "legit", takový autoritativní manažer v podání Miroslava Donutila je pak krásně zahraným archetypem. Film je i přes slabé hodnocení bezesporu dobře natočen, s estetickou kamerou a dobře a pomalu dávkovaným napětím. Jediné, čemu moc nerozumím, jsou poetické ptačí vložky s rolí vypravěče případně s hlásáním podivných klišé podobajícím se asijským moudrostem či trapným motivačním citátům, které zaznívají ve chvílích, které řeší spíše cosi materiálního a přízemního: peníze a seznam "okřídlených" žen. (16.01.2023)

Tak českým filmom roku pre mňa nakoniec nie sú Chyby, ale Atlas vtákov. Možno za to môže moja slabosť pre hrubosrstých jazvečíkov, či herecký perfekcionizmus Miroslava Donutila. Každopádne, máme tu do činenia s produkciou, ktorá spĺňa svetové parametre a baví napriek tomu, že sprenevera financií je v podstate prízemná a triviálna téma. (23.01.2022)

Sorry not sorry, ale je totální provar. Veškeré řemeslo ok, herci ok, ale to co z toho vzešlo je hrůza. Násilně nastavována povídka z bakalářů, která má potenciál, ale jakoby se tvůrce vší silou bránil ho naplnit a v tom si připíše nebetyčný úspěch. Omerzova tvorba se mi líbí, trailer mě lákal a o to jsem asi nasranejsi. Možná jsem to ale nepochopil, nebo jsem nezachytil důležité vysvětlení z ptačích titulků... (02.05.2022)

Vlastně už klasický Omerzu. Na české poměry nadstandardní drama, které si bere na paškál seriózní problém v podobě odcizení identity a její následné zneužití, které je ovšem takové chladné a nedopřeje divákovi aby se do postav vžil a soucítil s nimi. Divák se nedozví prakticky nic nejen o firmě ze které zmizely peníze (ono to není úplně podstatné, nicméně evidentně jim ty nemalé peníze docela dlouho nechyběly) ale ani o postavách včetně té která je pro trochu lásky schopna udělat nejspíš úplně cokoliv. Korunu tomu pak nasadí otitulkované ptačí vsuvky, které asi nějak měly orámovat celý příběh, ale ve skutečnosti jsou spíš jen takovými plochými a nicneříkajícími facebookovými moudry...60% (04.06.2023)