Roztržka

Pokud je Hitchcock "Mister of Suspension", potom je Chabrol "Mister of Disconcertion", v znepokojování, vyvádění z rovnováhy, přivádění do rozpaků. A v tomto filmu je to značně hutné, a otázka "proč?" stále visí ve vzduchu. Proč se dobře situovaní lidé ve své bohorovnosti neustále pokouší ovlivňovat svou mocí a penězi životy druhých pro svůj, mnohdy jen zdánlivý, prospěch? Rozehraná partie zlého úmyslu končí nakonec patem, protože zlo není jedinou silou působící v tomto světě. I když zlo jedná plánovitě a dobro impulzivně, je tu zřejmě nějaká prozřetelná síla – třeba jí jsou ony tři nestárnoucí ženy (bohyně osudu čili parky, se jmény Nona, Decima a Morta), podle nichž nazvala Charlotte Armstrongové svůj román "Le Jour des Parques - Den parek" (viz též závěrečná "parkovní" scéna), o který se Chabrol opíral. (04.10.2015)

Moralizující Chabrol není dle mého gusta, jsou mi bližší jeho filmy, v nichž nic nepředstírá a točí čistokrevné thrillery. Snaha přiblížit se svému velkému vzoru Hitchcockovi opět vyšla naprázdno. Film je místy usmoleně utahaný, úvodní scéna "otec pod vlivem drog útočí na dítě" patří do kategorie parodií (on je vůbec synáček-feťák taková podivně a hlavně nevěrohodně napsaná postava), herecké výkony jsou takový zdařilý průměr a film sám lavíruje někde na pomezí zábavy a odvaru z makovic. (05.09.2012)

Stéphane Audranová pomerne dosť často stelesňovala postavy menom "Hélène", a to najmä vtedy, keď vystupovala v tituloch svojho manžela Claudea Chabrola, ako práve i teraz, kedy tentoraz bude jej priezvisko znieť ako RÉGNIERová, pričom by som rovnako tiež podotkol, že i postavu Paula Thomasa, som už niekde predtým započul, a to konkrétne v predchádzajúcom titule Les Biches, kde ju medziiným stelesnil J-L Trintignant, akože zamilovaný až po uši v akomsi „milostnom ▲”, no akurát je tomu ale celkom inak, keďže tento charakter v podaní Jeana-Pierreho Cassela, je stelesnením akéhosi, mimoriadne ambiciózneho, „kariérneho intrigána”, ktorý sa absolútne nezastaví pre nikým, ani pred ničím, aby povedzme zdiskreditoval určitú postavu, ale zároveň ešte pridávam i malú poznámočku asi v takom zmysle, že túto »domácu úlohu« , mu nezadal snáď nikto iný, ako zrovna starý Régnier (Hélènin svokor) v podaní klasického majstra záporných úloh, Michela Bouqueta, čím sa konečne vari dostávam i k jadru samotnej veci, spočívajúcej skrátka v tom, že starého syn, to jest nadrogovaný Charles, dostal na začiatok poriadny výprask panvicou po hlave, a to na základe jeho predchádzajúceho konania, ktorým ohrozil na živote ich spoločného syna, a sakra, opäť ďalšieho Michela, to je jednoducho opakujúci sa cyklus, na ktorý som si už medzitým zvykol. • Pointa spočíva iba v tom, že manželia Régnierovci sa od seba oddelia, odkedy v podstate následne nastáva neustály kolotoč intrigánskych situácií zo strany aktuálneho Paula Thomasa, až sa vďaka tomu miestami zachádzalo do totálneho extrému, aspoň tak sa mi zdalo, že to režisér s niektorými explicitnými pasážami trochu preháňal: išlo o to, aby starostlivosť o dieťa bola zverená nie žene, ale majetným rodičom Charlesa, a tak tým pádom sa musí na ňu i niečo náležitého nájsť, aby sa daná podstata veci do poslednej bodky naplnila... • Do tohto diania sa postupne pridávali i ďalšie postavy, čím sa vlastne rozohrala nepredvídateľná hra s možným, trpkým koncom. • Väčšinou som bol vskutku z tohto deja veľmi znepokojeným, nakoľko by som povedal, že včuľ bola "audranka" zväčša odsunutou na vedľajšiu koľaj, nie úplne doslova, samozrejme že bola stopercentne neoddeliteľným článkom samotného príbehu, no nebyť priamej účasti „veľkého sympaťáka” v podaní J-P Cassela, vďaka ktorému má titul taký strhujúci rytmus, tak sotva by sa dostavil až takto hodnotný výsledok, udržujúci si svoje tempo až po záverečné titulky, tak to je pre mňa vždy niečo naprosto nevídané. (02.08.2023)

Vynikající film s atmosféricky hutnou podkreslující hudbou. Stéphane Audran je ve své roli skvělá, i když mi připadá, že v je v každé roli tak nějak stejná, ale vždycky to zkrátka sedí a je to milé a přesvědčivé. Michel Bouquet je tady jako vždy v roli nesympatického, trochu psychopaticky maličko šáhlého tchána, manžela, policajta... takže zde sebestředného a o své pravdě jistojistě přesvědčeného tchána dokonale nedostižný. Film je to dlouhý, ale vůbec ne nudný a naprosto nezapomenutelný. A Hélène Régnier má můj obdiv. (20.08.2012)

Zoufalá snaha usvědčit hlavní hrdinku, že je závislá na drogách. Přitom to spíš vypadá, že na něčem jedou všichni ostatní. Včetně těch za kamerou, páč by mě zajímalo, kdo měl ten ujetej nápad přilípnout Michelu Bouquetovi blonďatou kštici, která mu dost ubírá na démoničnosti.Naopak Stéphane Audran je dokonalá a i ve stresových situacích neustále velmi krásná. Příběh vyžaduje dost trpělivosti a soustředění, a když už v závěru konečně přichází spád a gradace, zároveň se to kombinuje s totální magořinou a najednou jsou titulky. Prokousat se Chabrolem je zkrátka dost náročný. Neříkám, že by mě to úplně bavilo, ale nezapomenutelnej zážitek určitě, takže musím dát 4*. (18.02.2016)