Monsieur Vincent

Svatý Vincenc z Pauly byl (jak d'Artagnan) Gaskoněc, a co si Gaskoňci umíní, to také provedou. Pokud chceme jeho, byť jen filmovou postavu, posuzovat, je třeba si uvědomit, co to je bída, a co jí bylo tenkrát. Ale nesnažme se o to, to v době rozvinuté konzumní společnosti prostě nejde. Nejenom, že nedostatek jídla, topiva aj. nemáme, nedovedeme si to ani představit, ani považovat za možné. Při dívání se na tento jasný a přehledný film mě několikrát napadlo, že bych se rád s takovým člověkem buď setkal, nebo alespoň se dozvěděl, že někde žije. Ale je tomu stejně tak jako v prvém případě (bída): co by tady dělal? kdo by ho tu chtěl? co by nám mohl ještě dát? Pozn. 1: Mluvil jsem tu o Evropě a Americe. Jak je to jinde nevím, na pozitivní zprávy odjinud je asi embargo. Pozn. 2: Samozřejmě jsme slyšeli i jeho dobrou radu. "Láska je těžké břemeno, těžší než kotlík polévky a košík chleba. Vy si však zachováte laskavost a úsměv. Nestačí dávat polévku a chleba." A tohle by mělo platit nejen pro Vincentky, ale i pro úředníky a doktory (s jinými veřejnými činiteli se nestýkám). (25.11.2016)

"Zdravý rozum a pošetilost nás vedou ke stejnému množství hříchů. Jsou to jen různé hříchy." - Film se rozbíhá pomalu, nenápadně, postupně vás ale vtáhne a "nepustí". Uvědomíte si, jak málo děláme pro druhé, pro lidi okolo a jak jsme povětšinou sobečtí a pohodlní. Přesně jak se uvádí: čím blíže je člověk Bohu, tím citlivější (a sebekritičtější) je jeho svědomí. - "Myslíte, že dělám příliš mnoho? Myslím, že nedělám dost." Kéž si tyto dvě věty opakuji co nejčastěji. (16.03.2015)

Příběh Vincenta de Paul vyprávěný s odzbrojující prostotou, jež odpovídá knězově nevědomé cestě k ztracenému ráji, ležícímu na předměstí, na periferii, mezi nejchudšími, podněcuje svým skromným apelem, vnitřním kynem, k zhodnocení vlastního díla a k novým splátkám za duši. Tíživý dluh za ni je tím, co všechny lidi spojuje, a je dokonce tím nejspolečnějším, protože se splácí jen splátkou dluhu cizího – tedy bližního. Pěkný příklad ilustrující tezi Grahama Greena, že „spojení konservatismu s katolictvím by mělo být stejně tak nemožné jako spojení katolictví s národním socialismem.“ Dílo vyzyvatelské! (10.12.2015)

Dobrý portrét sv. Vincence z Pauly, černobílý, s podobnými prvky dialogů filmů 40. let ve stylu Čápovy Babičky. Zde jde ovšem o kruté období 1/2 17. stol. s morem, bídou a válkou. Ve filmu jsou pominuty poměrně důležité pasáže Vincencova života, jako např. jeho otroctví v Tunisku, na úkor charity byly zcela vynechány jiné stránky kněžství a víry aj. Z dnešního pohledu již překonaný styl, nicméně film má stále co říci i dnes. (12.04.2014)

Výtečný film o životě sv. Vincenta de Paul. Patří vedle "Člověka pro každé počasí" (sv. Tomáš More) a "State buoni... se potete" (sv. Filip Neri) mezi nejlepší filmové hagiografie... Snímek vyniká opravdovostí v tomto žánru vzácnou. Život světce ukazuje věrohodně, bez nasládlosti a zbožného kolorování. A díky této věrohodnosti až znepokojivě volá k následování. (15.09.2008)