Cyklo

Popravdě řečeno byl jsem připraven tenhle film rozcupovat na kousky v komentáři, ale naštěstí jsem se vydržel dívat do konce a můj negativní dojem zmizel. Je to jednoduchý příběh. Mladému chlapci ukradnou v Saigonu let. 90tých rikšu a je nucen pracovat pro svoji šéfku jako člen gangu. Není to práce pro lidi se slabým žaludkem. Hlavní hrdina pracuje seč mu síly stačí, jeho sestra se nechá dobrovolně zneužívat pasákem, prasákem a morálně rozvrácenou osobností, kterou hraje Tony Leung, jinak šéf sekce prostituce/násilí v gangu. I když se o něm nedá napsat nic dobrého, ke konci ukáže pokud ne svědomí, tak minimálně znechucení svou osobou a to co dělal. Mladík, který přesedlal do gangu, má čím dál těžší úkoly a jeho osud je propleten se šéfkou gangu. Příběh je vylíčen velmi syrově a realisticky, prostředí Saigonu tehdejší a tamější chudoby na Vás doslova dýchá. Hudba se vyskytuje jen v pár scénách přednost má přirozený provozní hluk prostředí. Nicméně, na rozdíl od Kim Ki Dukových filmů, tento snímek ukazuje nejen problémy, bolest, špínu a rány světa, ale nabízí i určitou katarzi. Poetické momenty jako v prvotině režiséra tu moc nehledejte, šel zde za něčím jiným. Chtěl ukázat jak se lidé dají zneužívat, akorát si nejsem jistý zda chtěl ukázat, že za to může prostředí, určitá doba, nebo jsou k tomu chování hrdinové neodvratně předurčeni svou povahou. Poznámka na závěr: Jak rozdílně Saigon vypadal a vypadá teď, to mě ke konci dost šokovalo. (11.08.2009)

Pokiaľ ste videli v Spároch Manily, mohli by ste tušiť, do čoho idete. Samozrejme oba filmy majú svoje odchylky, pre Európana ale asi nie až tak zrejme viditeľné. Anh Hung Tran mal pred sebou látku, na ktorej si mohol vyskúšať všetky formulky gangsteriek a zavŕšiť dej napríklad prestrelkou v uliciach mesta. Lenže film v konvenčnom ponímaní negraduje, ale skôr sa začína postupom času viac ponárať do myslí a pocitov postáv a snaží sa ich vyjadriť najmä obrazom. Atmosféra tohto veľkomesta je prenesená na plátno tak, ako len bolo možné, vrátane záverečnej kamerovej "odbočky" do bohatej štvrte, i keď možno trochu lacnejšej. Spočiatku si myslíte, že príbeh má jedného hlavného hrdinu, potom začnete podrobnejšie vnímať aj chlapcovu sestru a nakoniec budete rovnako premýšľať aj o Básnikovi. (02.08.2019)

Pokud jdete do filmu s očekáváním přímé, dějově jasné kriminálky nebo dojemné sociální pohádky, tak se vám to zcela určitě líbit nebude. Cyclo je film velmi pomalý, ve kterém se moc nemluví a i z toho mála jsou polovina verše, na bezútěšné osudy svých postav pohlíží s nezúčastněným odstupem, je nacpaný metaforami v takové míře, že jsem si musela spoustu věcí domýšlet a jehož celkovou atmosféru tvoří vedle nenápadné hudby, především všudypřítomný hluk ulice a přilehlé špinavé městské brlohy. Ale je také obrazově nádherný, bída a brutalita se tu snoubí s lyrikou a na konci jsem zjistila, že mě i přes ten odosobněný přístup zasáhl bolestněji, než bych si pomyslela. Stejně tak pocit, že jsem právě zhlédla něco výjimečného. Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (28.04.2015)

Chudoba a snaha o jej prekonanie je jeden zo základných elementov tohto filmu. Hrdinovia potrebujú peniaze aby živili svoju rodinu a aj seba. Jeden z nich je člen gangu, ďalší vlastní cyclo- taxi a potom je tu jeho sestra ktorá sa zase snaží ukojiť rôzne perverzné fetiše za peniaze. Táto trojica sa preplieta ulicami Saigonu a snaží sa nájsť nejaký oporný bod. Je samozrejme jasné že ho nenájdu, pretože spôsob akým sa snažia prísť k peniazom nie je práve najistejší a nesie zo sebou veľa nebezpečenstiev - dievča je znásilnené, vodcu gangu vyženie otec a on sám zabije človeka, čo ho doženie k tomu aby sa za živa upálil a čo sa týka vodiča cyklo taxíku, ten sa pomstí a z pocitu viny sa pokúsi o samovraždu. Anh Hung Tran opustil striedmy priestor panského domu a vybral sa do ulíc Saigonu. Vizuálne úchvatné zábery, ktoré sú veľmi zručne zostrihané sa striedajú s tými, ktoré rovnako ako v prípade Vône zelenej papáje plynú priestorom a umocňujú v jednozáberovkách výpovednú silu danej scény - napríklad vražda násilníka na streche domu. Film nie je ľahko uchopiteľný a je dôležité neustále sledovať čo sa na plátne deje. Len tak dokáže film vyvolať potrebný emocionálny presah. Vyhýba sa žánrovým klišé a od úvodu po záver si ide svojou vlastnou cestou. Rozhodne zaujímavý film, ktorý sa oplatí vidieť. (16.04.2011)

Film Rikša se topí v krvi a sexuální zvrhlosti. Vyznačuje se naturalistickým přístupem a semtam si ulítne na uměleckých makro záberech, které pro mě představují jeden z mála světlých okamžiků. Film Rikša vás zavádí do světa chudoby, symbolických dozvuků války, zmrzačených těl, prostituce a gangů. Lyrika, kterou mám na východních filmech tolik ráda, do filmu vstupuje pouze v podobě písní, ale ty stejně jako uvolněné pojídání papáji jsou pro mě chabým pokusem, jak vyvážit všudypřítomné násilí snoubící se s úchylností, dekadencí a autodestruktivními sklony. Je toho tolik, že to zavání prvoplánovostí. Film možná chce zobrazit hledání cesty ze sociálního vyloučení ustícího do totálního morálního rozkladu, možná chce navodit filozofické otázky, zda jsme strůjci či oběti, pro mě je však film Rikša stoka, do níž se vás autor snaží víc a víc vtáhnout a tím míň se mu to u mě daří. Naštěstí. Už jsem si jen přála, aby to skončilo, odejít totiž od toho moc nejde... (30.06.2015)