Réžia:
Jiří Sequens st.Scenár:
Zdeněk BláhaKamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Karel Höger, Slávka Budínová, Jana Brejchová, Martin Růžek, Zdeněk Řehoř, Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Nina Popelíková, Miriam Kantorková, Václav Lohniský (viac)Obsahy(1)
Hlavní postavou příběhu je profesor Trojan, přednosta jedné pražské kliniky, který neprožívá zrovna nejšťastnější období. Jeho kočka byla otrávena kyanidem, nepohodl se svým synem Petrem, který se odstěhoval za svou ženou, nadějnou zpěvačkou Evou do Brna a otce vyhledává, jen když potřebuje peníze, a jako by to nestačilo, někdo po něm večer vystřelí. Trojan to zpočátku považuje za omyl či klukovinu a nesdílí obavy svého okolí. Jenže pak je objeven kyanid, který jeden z pacientů sebral asistentu Dvořáčkovi, který si ho vypůjčil na nepovolený pokus. Trojan si dá kyanid dohromady s výstřelem a pomalu se v něm začne probouzet podezření, že se ho někdo pokouší zabít. Podezírá nejprve Dvořáčka, který by se mohl po jeho smrti stát přednostou, ale později, jak stále hlouběji upadá do psychózy strachu a obav, začne podezírat všechny okolo sebe. Syna, který od něj chce peníze, synovce Pavla, který ho nenávidí, protože mu odmítl pomoci, když mu hrozilo vyhození z vysoké školy a dokonce i svého přítele, soudce Šedu, který se ho snažil uklidnit vyprávěním o podobném strachu, který před lety zažíval, když byl z vězení propuštěn vězeň, který mu přísahal pomstu. Zcela nutně tak ztrácí přátele, úctu svého okolí i přízeň vlastní rodiny. Dostává se do postupné izolace a uzavírá se před celým světem. Vzpamatuje ho až druhý výstřel, to už je však možná příliš pozdě, aby zachránil vztahy, které svým strachem a bezohlednou podezíravostí zničil... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (76)
Škoda té zdlouhavosti, u mě tím film ztratil jednu hvězdičku. Jinak jsem si celou dobu říkal, jaký je ten Hégr chudák, někdo po něm vystřelí a ostatní z něj div neudělají paranoika, že jako proč by ho měl někdo zabíjet a ať neblázní. Tomu říkám vítězství iracionality nad zdravým selským rozumem. Taky mi ho bylo celkem líto, vždyť Brejchová s Abrhámem coby jeho snacha a syn ho fakt chtěli jen využívat, při každé návštěvě se ho snažili pumpnout o peníze. Ale co, na druhou stranu, jak si synáčka vychoval, takového ho má, navíc Hégr sám nebyl žádný ideál. Velmi legrační byla jeho podoba s šéfinspektorem Drejfusem, jsem s napětím čekal, kdy ukáže svůj pověstný tik, bohužel se tak nestalo... Asi i proto, že Růžek měl do komisaře kluzóa poněkud daleko. Sellers by se určitě takhle blbě zastřelit nedal. ()
To nebyla ani tak kriminálka jako spíš psychologie. Karel Höger se postupně díky počátečnímu pokusu o vraždu na svou osobu mění z normálního člověka v paranoika, který by byl schopen obvinit z pokusu o jeho vraždu snad i Bruce Willise. Ale zase to byla pěkná vyjasňovačka vztahů. Chvílma jsem si připadal jak na celonárodním srazu zmrdů. ()
„Někdo má věnec vavřínový, někdo má věnec na rakvi..“ Lehce sebestředný přednosta kliniky rozjíždí svou Grand Prix zlehčováním, aby postupně přeřadil na podezíravost, nedůvěru a paranoiu. Bambitku, která po něm vypálila žalud, mohl držet prakticky kdokoliv.. Zatímco Höger se svou vertikální rýhou přes čelo jede na okruhu stihomamu herecké bomby, Hanzlík měl zamířit do depa. Vypadalo to, že jen přenesl postavu Karlíčka z kolejí, na kterých čekal vrah.. ()
docela pošušňání,například hádka mezi Trojanem a Šedou,kdy už má přenosta kliniky hlavu celkem dost zaplácanou představama,kdo by ho vlastně mohl nenávidět...někdy mi psychologické ladění detektivek vadí,tady mi vyloženě sedlo... o bod míň jsem dala za tu příšernou písničku,bohužel film není s titulkama,abych mohla vypnout zvuk :-) ()
Psychologický snímek z detektivní zápletkou, kde tradičně předvedl svůj herecký koncert Karel Höger. I tato role dokazuje, že to byl >pan herec<. Zahrál si člověka, jehož averze ke všemu a ke každému je více než příznačná a tak se nelze divit, že jednoho dne odněkud z venku přilítne kulka ze střelné zbraně. Hledání sebe sama a snaha se na svět dívat také z jiné stránky, než jen svým přísným a téměř diktátorským pohledem. To je hlavní motto tohoto počinu. Na svou dobu standart, dnes již bohužel místy značně nudící. Přesto se jedná o dílo, které má co říct a které vynáší i jisté poselství. Být morous v životě prostě nepřináší nic dobrého. ()
Galéria (13)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Vladimír Souček
Zaujímavosti (5)
- V úvodních titulcích mezi herci je Ivo Niederle uveden jako Ivo Niedrle. (bomber7)
- Ve filmu zazní píseň „Grand prix“, na hudbu autora filmu napsal text Vladimír Sís. (sator)
- Eva (Jana Brejchová) zpívá hlasem Hany Buštíkové. (funhouse)
Reklama