Pěnička a Paraplíčko

Jiří Sequens byl velmi slušný řemeslník, který v mnoha filmech nabízí značně rutinované výkony. Občas se ovšem zableskne... Zřejmě ve chvíli, kdy se dané téma režiséra nějak osobně dotklo, bylo mu blízké, přitahovalo jej. Sequensovo výborně zvládnuté řemeslo pak přinese skutečně nevšední výkon. To platí především o seriálu "Hříšní lidé města pražského" a navazujících filmech a také o "Atentátu". "Pěnička a Paraplíčko" není klasická detektivka, je to spíše detektivní film s mnoha dobrými hereckými výkony, dobře zvládnutou kamerou, výborně vybranými a připravenými lokacemi a záměrně pomalým rytmem vyprávění. Širokoúhlý formát tomuto pomalému, vizuálně bohatému způsobu vyprávění mimořádně svědčí. Škoda několika zjevných režijních škobrtnutí, při kterých se najednou žánr změní v muzikál či bláznivou komedii, tj. především v zásadě zcela zbytečné "hudební vstupy", i když hned ten první je zajímavý alespoň prudkou změnou nálady po zahlédnutí mrtvoly v kalných vltavských vodách a pak příjezd hasičů v poslední části filmu. Bez těchto "rekvizit" by byl film rozhodně celistvější. (11.03.2008)

Seriál bol holt seriál, mal väčšiu šťavu ako jednotlivé filmy. Príbeh je až príliš priamočiary, zápletka jednoduchá a vrah odhalený hneď zo začiatku. Je však zaujímavé sledovať, ako sa dynamiku a napätie podarilo udržať až do samotného konca. Záverečná scéna na pôjde je parádna, pekná pripomienka starej Prahy s celým komparzom domovníka, policajtov, či hasičov. Zároveň krásne priblíženie 'pražskej galérky', ktorá donúti diváka si čo-to o nej pogúgliť. Podarila sa aj hudba, tá znie v ušiach ešte stále. (12.12.2020)

Slabé tři hvězdy. Nikdy jsem nepochopil, proč by Brzobohatý měl mít oči zrovna pro takovou nánu, jakou je zde Bohdalová, a proč by kvůli ní riskoval. Film se však aspoň nesnaží jako u Partie krásného dragouna o bžunda styl, naopak je zamyšlenější, s velmi zajímavou a dobře vykreslenou dobovou atmosférou, a Sequens využil všech možných zákoutí Prahy, která tu dobu připomínala, ale dnes již povětšinou neexistují. (04.04.2019)

Tak jako jsem nikdy nepochopil oblibu Bohdalky u národa českého, tak jsem nepochopil Pěničkovu lásku k Ance Kulaté. A tak, i když je závěrečné střetnutí Vacátka a Pěničkou na půdě nezapomenutelnou a neskutečně silnou scénou, mě tahle balada o jedné nešťastné kasařské lásce zabalená do zdařilé exkurze mezi prvorepublikovou galérku, nikdy moc nebrala. (18.11.2011)

Řeknu to asi takhle: Ty kratší seriálové příběhy s Hříšných lidí se mi přeci jenom líbili o něco více. Nebylo to tak rozvleklé a mělo to spád. Tento celovečerní kousek nám totiž kromě zajímavého úvodu a pěkné hospodské bitky, toho moc nenabídne. Nechci se nějak dotknout Bohdalové, ale viděl jsem jí už hrát mnohem lépe. Navíc ta finální přestřelka v baráku byla až trapná. Brzobohatý i mordparta odvedli slušný kus práce, ale tentokrát to vidím na obyčejný průměr. Bohužel. (05.12.2019)