Atentát

Do dneška je mě tak trošku záhadou, že komoušové, kteří se rozhodně nedali považovat za fans západního odboje umožnili vznik tohoto filmu. Hodně jsem patrál po bližších faktech o natáčení Atentátu, ale nic jsem nezjistil. Škoda, ale tak hlavně že se natočil. Měl bych jen pár malých výhrad k první části. Trošku mě tam chybělo exilové váhání Benešovo zda nakonec atentát uskutečnit a na koho, protože domácí odboj až tak moc tu naci mrdku sejmout nechtěl spíše to tlačil směrem k Moravcovi. Navíc z mnoha zdrojů je známo, že paragáni neletěli z Londýna s pevně daným jménem - Reinhard Heydrich, ale to je ve finále buřt. Daleko víc ve filmu postrádám dvě velmi dramatické okolnosti. Pokurvený výsadek Operace Anthropoid, to bych měl nervy na pochodu, sledovat jak se v protektorátu přemisťuje Gabčík s Kubišem na místo určení. A pak filmu vyčítám ještě odfláklou událost těsně po atentátu, přesněji řečeno útěk paragánů z místa činu. Pět až deset minut navíc by filmu vůbec nevadilo a divák by během téhle utíkací scény, když by se dobře udělala přišel o nervy zřejmě definitivně, je totiž známo, že až tak lehce se totiž kluci do "bezpečí" bohužel nedostali. Nicméně samotný atentát je udělán špičkově a větší nervák u TV už dlouho nepamatuju. Druhá čás filmu je naprosto bezchybná a závěrečný finále v kostele sv. Cyrila a Metoděje mě emotivně natolik pohltilo, že jsem vyhrabal pistolku z kapslíkama a začal po SSácích střílet, abych klukům pomohl. Bohužel dějiny se mě ze svýho pokoje změnit nepodařilo, zato smradu z kapslíků jsem vytvořil v pokoji nějak moc. Zkrátka maximálně prožité, skvěle natočené a kvalitně zahráné filmové dílo. (25.03.2010)

Atentát na Heydricha : operácia Antropoid, kde dňa 27. mája 1942 v Prahe - Libni, uskutočnili československí výsadkári hrdinský a ušľachtilý čin, skutok, keď spáchali atentát na Reinharda Heydricha - predstaviteľ nacistických ozbrojených zložiek Waffen - SS, Ríšsky Protektor Čiech a Moravy, člen nacistickej strany NSDAP,... Valčík, Gabčík a Kubiš sa podujali na akciu, ktorej následky sa prejavili na krutom pomstení sa na nevinných ľuďoch, perzekúcia nebrala ohľad, a schytali to do tla obce - Lidice a Ležáky, popravovali zbesilo ! Gabčík mal strieľať zo samopalu Sten, ale zasekol sa, a tak duchaprítomný Kubiš hodil na auto špeciálny granát, ktorý explodoval pri aute, a tým pádom bol zasiahnutý Heydrich črepinami z výbuchu, ktoré mu skomplikovali život, upadol do kómy, a tým neskôr dňa 4. júna o 4:30 zomrel na otravu krvi v nemocnici na Bulovke. Pre úvod stručné a pravdivé fakta, ktorým sa snímok do detailov nevenuje, ale nie je to až tak na škodu veci ! Aby som nezabudol nespomenúť, ako dopadli oni a ďalší komplici, tak onedlho na to, sa po pár týždňoch, cez anonymné udanie parašutistu Čurdu, že sa skrývajú v krypte pravoslávneho chrámu Cyrila a Metoda na Resslovej ulici v Prahe, tam dorazili 18. júna ráno o 4. hodine a 15. minúte, 360 členné Gestapo a prápor SS Prag, s ktorými bojovali do posledného dychu, zabarikádovaní, až radšej v koncoch zvolili vlastnú smrť zastrelením sa do spánku ! Film má po tomto stručnom a pravdivom deji nepresností, či zavádzanie, nie je to až tak na škodu, keby to nevynahradili šikovní herci, režisér, kameraman, atmosféra ! To je dostatočná satisfakcia, ktorá ma po celý čas nechávala v nemom úžase, a ja sa pýtam sám seba, či to malo nejaký zmysel ? Určite mal pre vývoj vojny, sebavedomia, ale civilné obyvateľstvo Prahy a okolia, oni si to odniesli extrémne katastrofálne, lebo podľa nacistov je pomsta sladká, a tak smrť populárneho jednotlivca sa rovnala tisíckam nepopulárnych, obyčajných ľudí, ktorých mi je sakramensky ľúto ! (03.03.2015)

Je plusom, že Sequens sa snažil o čo najväčšiu autenticitu (podarilo sa, až na postavu Gabčíka!), napriek tomu atentát na Heydricha vtesnať so všetkými dôležitými okolnosťami do 98 minút je podľa mňa nadľudský výkon (malé mínus, hlavne pre tých, ktorý o udalosti majú čo-to "načítané"). Nutné oklieštenie príbehu sa myslím podarilo najlepšie ako sa dalo. Herci, vykreslenie doby, ako aj kulisy (najmä kostol, pohrebný sprievod) boli maximálne dôveryhodné. To čo mi ostane v pamäti snáď navždy sú posledné minúty filmu - bezvýchodiskové bránenie sa nemeckej presile v kostolnom sklepe a zároveň frenetické nemecké hlásenie do ampliónu "vylezte, nič sa vám nestane" - zimomriavky ako už dlho nie! Film, ktorý má svoju cenu nielen ako memento jednej kľúčovej udalosti, ale aj so striktne kinematografického pohľadu... (07.06.2012)

"Vzdejte se, nic se vam nestane!" "Vzdejte se, nic se vam nestane!" Kamarádi, vzdejte se, boj je marn !? Kluci to byl Karel Čurda, ta krysa! Nikdy! Tak po této odporující a obranyschopné větě jsem měl ještě dlouho po tomto filmu, který se mi mimochodem nesmazatelně vryl do mojí mysli, velice tíživé a utiskujicí pocity. Kdo neviděl, tak neví o co opravdu přichází, mrazivá atmosféra hrůzy strachu, represí a já nevím čeho všeho v tomto výborném "černobílém" dramatickém filmu z období protektorátu Čecha a Morava. Opravdu pečlivá realizace, a snaha o věrnost dobových reálií pojatá v širších politických a historických souvislostech. To byla známá operace Anthropoid. A všichni víme jak se to stalo, kde a kdy se to stalo, kdo to všechno schvaloval, co nato prezident Beneš, co Anglie a Amerika, odkud byli naši výsadkáři i jaké neblahé následky to mělo na náš národ jako takový? Pravá jména, atentátníku-výsadkářů tu tedy nenajdete jelikož byla pozměněna a uvedena pod jakýmsi mi krycími jmény,které jim byli určeny už už ve VB a na něž jim byly vystaveny jejich osobní doklady nutné k přežití v protektorátu Čechy a Morava. Takže žádného Kubiše, Gabčík nebo Valčíka tu nenajdete. Místo těchto jmen se nám tu představí nadporučík Král, rotmistr Strnad zvaný Ota, rotmistr Vyskočil zvaný Zdeněk, nadporučík Sedlák, a rotný Karel Vrbas (Čurda). Velice dobrý film (povedená rekonstrukce), s období Heydrichiády podobně jako třeba Vyšší princip a asi nejlepší v celé Sequensovi režijní filmografii, který byl ve své době navíc ověnčený hned několika významnými cenami. Určitě za 4*, a to nejen za silnou scénu odporu v podobě jedinečného hrdinství a vlastenectví v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. (03.03.2007)

Po Anthropoidu v kině jsem usoudila, že si nutně musím zopakovat Atentát, který jsem naposledy viděla ve věku, kdy pro mě Heydrich byl "ten zlý Němec, kterého měli zastřelit", boj v kostele jsem si pamatovala jen jako fragmenty, kdy tu stál chlapík se zbraní na balkóně a tu se jiní chlapíci brodili v jakémsi sklepě vodou a celé to "pro ty hodné" skončilo špatně. Anthropoid ukazuje postavy, zejména postavy dvou hlavních atentátníků, víc zblízka přes jejich obyčejně lidskou stránku - milostná vzplanutí, stres při plánování jednotlivých kroků, Atentát nám zas dává nahlédnout do jejich přípravy v Anglii, ukáže vazby mezi všemi, kdo se nakonec sešli v kryptě, a věrohodně nám ve strohém neukecaném vyprávění naservíruje syrovou atmosféru Protektorátu. Obojí přístup má něco do sebe. Dokumentární strohost Atentátu je působivá, velmi silně vyznívá závěr - čtyři výstřely s postavami mimo záběr a pak už jenom Osudová, Anthropoid zas dává větší prostor hrdinům všedního dne, členům domácího odboje, rodině Moravcových, učiteli Zelenkovi-Hajskému, kaplanu Petřekovi a dalším, kteří vědomě svou pomocí parašutistům riskovali životy nejen svoje ale i svých rodin. O tom, kolik lidí zaplatilo za atentát na toho zlého Němce cenu nejvyšší, vypovídá pamětní deska u kostela Sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Každý rodič, nebo aspoň rodič hrdý na to, že je Čech, by měl někdy při návštěvě Prahy (v případě Pražanů při víkendové vycházce městem) vzít dítko do krypty a ukázat mu dodnes zachované známky posledního boje parašutistů. Jednou vidět je působivější, než pětkrát slyšet. (19.10.2016)