Ballet mécanique
Obsahy(1)
Podnět ke vzniku Mechanického baletu dal americký filmový výtvarník Dudley Murphy, který chtěl ve dvacátých letech vytvořit sérii "vizuálních symfonií". Oproti tradičnímu vyprávění postavili Dudley a Léger sérii dynamických obrazů lidí i strojů, přerušovanou nesouvisejícími titulky a abstraktní animací geometrických tvarů. Přesto se v Mechanickém baletu objevují návratné motivy, z nichž nejznámější je kubistická podobizna Charlese Chaplina, která snímek uvádí, i zakončuje. Film experimentuje s celou škálou filmových postupů, které nebyly ve své době běžné (rytmické vracení téhož záběru, krouživé pohyby kamery, apod.) (Hwaelos)
(viac)Recenzie (27)
Obrazová hra a vizuálna pestrosť ktorou je táto avant-gardná snímka obdarená ma nesmierne zaujala. Na rok 1924 to je prevratná filmová extáza v ktorej sa miesia inovatívne prvky zaznamenávania obrazu spolu s kubistickou výzvou smerovania umeleckého filmu. Francúzi holt vedeli ako sa takéto veci majú nakrúcať. Obrazy preskakujú s jedného motívu do druhého, v abstraktnej rýchlosti mechanických strojov sa s ničoho nič objaví avant gardná herečka Kiki. Veľmi sa mi páčil aj hudobný doprovod ktorý zremastrovali v roku 2001. ()
Velice inspirativní film! Zajímavá práce s detaily, která jistě inspirovala mnohé filmaře.. Převratné dílo, které ukázalo nové možnosti filmu. Montáž kolečko-trojúhelník je naprosto podivná a má něco do sebe! Sám to nechápu.. Velký zen - surrealistická smyslnost! V tomto snímku je více těžce pochopitelných sekvencí s hlubším smyslem.. Nuly vyjadřující nepřeberné množství.. Přitom jsou sami o sobě zcela prázdné.. Nic.. Paradox nuly.. ()
Presne takto má vyzerať poctivý experimentálny film. Neviete, kde vám hlava stojí, občas nestíhate sledovať všetok ten mechanický balet, keď tu ho vám zrazu preruší žena, voňajúca ku kvetine na záhrade. Aby ste si uvedomili, že aj takýto film môže mať silnú myšlienku a nemusíte sa sústrediť čisto na formálnu stránku veci. Prenikanie do šialeného rytma tohoto filmu a jeho podstaty ma bavilo viac, ako napríklad pri Andalúzskom psovi. Asi aj preto, že Mechanický balet je menej známy. Je to film ako výtvarné, hudobné, tanečné a rytmické dielo. Len ma trochu miatlo veľa kuchynských náradí, režiséri boli asi veľkí kulinári. ()
+2* dnešní artový podvečer zakončuji tímto starším snímkem, kterému nejde rozhodně vytknout originalita a v době vzniku byl určitě průkopnický. Já ho však sleduju dnešníma očima a to už asi dokáže zaujmout jen zarputilé avantgardní umělecké vyznavače. Pokud mezi ně patříte a máte náladu, tak si balet přehrajte sami. Mě to však jednou a ještě z přetáčením stačilo ;-) [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Kubistický malíř Fernand Léger neodolal svodům filmového světa (stejně jako Man Ray či Marcel Duchamp) a experimentálně abstraktním Mechanickým baletem vzdal hold pohybu. Dynamičnost, pulzující obraz až jakási vizuální hektičnost vytvářejí působivý kontrast reálných záběrů s různými rotujícími tvary. Režisér nesmíná obraz klasickým způsobem, ale v duchu němé francouzské avantgardy ho deformuje, trikovými postupy formuje uhrančivé optické iluze. Bohužel se mi do rukou dostala neozvučená kopie, tudíž výsledek nebyl až natolik působivý. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (2)
- Pôvodná Antheilova skladba mala kvôli nedorozumeniu 30 minút. K prvému zladeniu hudby s obrazom došlo až v roku 2001, dovtedy sa film uvádzal ako nemý. (ČSFD)
- Úvod a záver s podobizňou Charlieho Chaplina pochádza z Légerovho prvého filmového pokusu Kubistický Chaplin z roku 1921, ktorý však nedokončil. (ČSFD)
Reklama