Obsahy(1)
Podnět ke vzniku Mechanického baletu dal americký filmový výtvarník Dudley Murphy, který chtěl ve dvacátých letech vytvořit sérii "vizuálních symfonií". Oproti tradičnímu vyprávění postavili Dudley a Léger sérii dynamických obrazů lidí i strojů, přerušovanou nesouvisejícími titulky a abstraktní animací geometrických tvarů. Přesto se v Mechanickém baletu objevují návratné motivy, z nichž nejznámější je kubistická podobizna Charlese Chaplina, která snímek uvádí, i zakončuje. Film experimentuje s celou škálou filmových postupů, které nebyly ve své době běžné (rytmické vracení téhož záběru, krouživé pohyby kamery, apod.) (Hwaelos)
(viac)Recenzie (27)
Velice inspirativní film! Zajímavá práce s detaily, která jistě inspirovala mnohé filmaře.. Převratné dílo, které ukázalo nové možnosti filmu. Montáž kolečko-trojúhelník je naprosto podivná a má něco do sebe! Sám to nechápu.. Velký zen - surrealistická smyslnost! V tomto snímku je více těžce pochopitelných sekvencí s hlubším smyslem.. Nuly vyjadřující nepřeberné množství.. Přitom jsou sami o sobě zcela prázdné.. Nic.. Paradox nuly.. ()
Ten "rozbor" mi docela nadzved. A nebylo to kocovinou. Poznámky: Klouzačky, kolotoče, hrnce, poklice, vidíte tu podobnost? (Vařečky a hrnce). A pozor, všiměme si že nula je kulatá! Samozřejmě všichni interpretujou, jen pan starosta neoformalisticky anállízuje. Nebo to bylo jinak? absurdní, absurdní jako Gambini! ()
+2* dnešní artový podvečer zakončuji tímto starším snímkem, kterému nejde rozhodně vytknout originalita a v době vzniku byl určitě průkopnický. Já ho však sleduju dnešníma očima a to už asi dokáže zaujmout jen zarputilé avantgardní umělecké vyznavače. Pokud mezi ně patříte a máte náladu, tak si balet přehrajte sami. Mě to však jednou a ještě z přetáčením stačilo ;-) [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Mechanický balet vznikl v proudu francouzské avantgardy 20. let nazývané Cinéma pur (francouzsky Čistý film - tedy chápáno jako abstraktní nebo absolutní), jehož tvůrci se zřekli nejen filmu hraného, kde převažoval příběh, ale i dokumentárního zachycení skutečnosti. Snažili se vyjít z fotografických kvalit filmového obrazu a z možností, které montáž poskytuje pro vytváření rytmu, aby vytvářeli díla, hledající podstatu filmu v čisté, osamostatněné dynamice forem, blížící se principům výstavby a působení hudebních skladeb. Fernard Léger rozhýbal všemožné předměty a mechanické strojky včetně jemu blízkých geometrických objektů i v kombinaci s pohybem lidí a jejich grimas do baletu mnoha tanců, které na plátně ještě znásobil použitím zrcadel, kaleidoskopů a zrcadlících koulí. Uvidíte v jednom rytmu kombinace záběrů ženy stoupající po schodech, animovaný rozklad kubistické kresby Chaplina a tanec nádobí. Film bývá doprovázen hudbou ve stylu třetího proudu té doby, jíž tvořily různé úpravy Ballet Mécanique George Antheila. ()
Rytmizovaná vizuálna báseň v strhujúcom rytme bez akéhokoľvek deja, ktorej dominuje pohyb. Pohyb vecí živých i neživých. Mechanický balet predmety pohybom uvoľňuje k bezbrehej kinetike. Geometrické tvary, časti strojov, taniere, fragmenty tváre, nápisy, opakujúce sa reálne zábery, či nuly divo pulzujú v rytme klavírneho sprievodu. Prestriedané zábermi nejasne uchopiteľných konštrukčných častí. Výklady dejovo neuchopiteľného dávajú priestor divákovej predstavivosti. Opakovanie a rytmus navodzujú predstavu večného kolobehu, kedy v šialenom rytme behu života sa vlastne pohybujeme celý čas v zajatí rovnakej melódie, rovnako ako šialene bežiaca myška v rotujúcom drevenom valčeku. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (2)
- Pôvodná Antheilova skladba mala kvôli nedorozumeniu 30 minút. K prvému zladeniu hudby s obrazom došlo až v roku 2001, dovtedy sa film uvádzal ako nemý. (ČSFD)
- Úvod a záver s podobizňou Charlieho Chaplina pochádza z Légerovho prvého filmového pokusu Kubistický Chaplin z roku 1921, ktorý však nedokončil. (ČSFD)
Reklama