Ballet mécanique
Obsahy(1)
Podnět ke vzniku Mechanického baletu dal americký filmový výtvarník Dudley Murphy, který chtěl ve dvacátých letech vytvořit sérii "vizuálních symfonií". Oproti tradičnímu vyprávění postavili Dudley a Léger sérii dynamických obrazů lidí i strojů, přerušovanou nesouvisejícími titulky a abstraktní animací geometrických tvarů. Přesto se v Mechanickém baletu objevují návratné motivy, z nichž nejznámější je kubistická podobizna Charlese Chaplina, která snímek uvádí, i zakončuje. Film experimentuje s celou škálou filmových postupů, které nebyly ve své době běžné (rytmické vracení téhož záběru, krouživé pohyby kamery, apod.) (Hwaelos)
(viac)Recenzie (28)
Ten "rozbor" mi docela nadzved. A nebylo to kocovinou. Poznámky: Klouzačky, kolotoče, hrnce, poklice, vidíte tu podobnost? (Vařečky a hrnce). A pozor, všiměme si že nula je kulatá! Samozřejmě všichni interpretujou, jen pan starosta neoformalisticky anállízuje. Nebo to bylo jinak? absurdní, absurdní jako Gambini! ()
Keď sa povie "kubizmus", väčšina ľudí si spomenie na Pabla Picassa a jeho obrazy. Áno, kubizmus, ako umelecký smer v maliarstve, zmysel má - povesiť si na stenu obraz síce nie je ničím praktickým, ale ako investícia alebo skrášlenie interiéru sú (kubistické) obrazy vhodné dostatočne. Ale aký význam má, preboha, kubistický film? Jeho zmysel pochopíte sami len po niekoľkých hodinách / dňoch úmorného premýšľania, na stenu si ho nepovesíte, nenastavíte si ho ani do nekonečnej slučky na svojom DVD prehrávači (to by bolo dobrovoľné zbláznenie sa) a jediné, čo z neho kedy môžete mať je epileptický záchvat. Nonsens, nuda, nezáujem. ()
Rytmizovaná vizuálna báseň v strhujúcom rytme bez akéhokoľvek deja, ktorej dominuje pohyb. Pohyb vecí živých i neživých. Mechanický balet predmety pohybom uvoľňuje k bezbrehej kinetike. Geometrické tvary, časti strojov, taniere, fragmenty tváre, nápisy, opakujúce sa reálne zábery, či nuly divo pulzujú v rytme klavírneho sprievodu. Prestriedané zábermi nejasne uchopiteľných konštrukčných častí. Výklady dejovo neuchopiteľného dávajú priestor divákovej predstavivosti. Opakovanie a rytmus navodzujú predstavu večného kolobehu, kedy v šialenom rytme behu života sa vlastne pohybujeme celý čas v zajatí rovnakej melódie, rovnako ako šialene bežiaca myška v rotujúcom drevenom valčeku. ()
Abstraktní studie odrazů světel a zrcadel, pohybů lidí i věcí a spousta zajímavých záběrů z toho plynoucích, přičemž jsem u některých moc nechápal, proč tam jsou, když se v nich jen stejná scéna opakuje několikrát dokola, ale celkově pro mě zajímavé záběry převažovaly nad těmi, které mě neoslovily, tudíž tomu dávám odpovídající hodnocení. Byť to teda ne úplně dokáže obhájit svou stopáž, ale o tu tady vůbec nejde. A taky mi to připomnělo, že bych si měl zase udělat menší maraton krátkých experimentálních filmů, který už jsem opravdu dlouho nedělal... Slabé 4* ()
Kubistický malíř Fernand Léger neodolal svodům filmového světa (stejně jako Man Ray či Marcel Duchamp) a experimentálně abstraktním Mechanickým baletem vzdal hold pohybu. Dynamičnost, pulzující obraz až jakási vizuální hektičnost vytvářejí působivý kontrast reálných záběrů s různými rotujícími tvary. Režisér nesmíná obraz klasickým způsobem, ale v duchu němé francouzské avantgardy ho deformuje, trikovými postupy formuje uhrančivé optické iluze. Bohužel se mi do rukou dostala neozvučená kopie, tudíž výsledek nebyl až natolik působivý. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (2)
- Pôvodná Antheilova skladba mala kvôli nedorozumeniu 30 minút. K prvému zladeniu hudby s obrazom došlo až v roku 2001, dovtedy sa film uvádzal ako nemý. (ČSFD)
- Úvod a záver s podobizňou Charlieho Chaplina pochádza z Légerovho prvého filmového pokusu Kubistický Chaplin z roku 1921, ktorý však nedokončil. (ČSFD)
Reklama