Reklama

Reklama

Mechanický balet

  • Francúzsko Ballet mécanique
Krátkometrážny / Experimentálny
Francúzsko, 1924, 16 min

Obsahy(1)

Podnět ke vzniku Mechanického baletu dal americký filmový výtvarník Dudley Murphy, který chtěl ve dvacátých letech vytvořit sérii "vizuálních symfonií". Oproti tradičnímu vyprávění postavili Dudley a Léger sérii dynamických obrazů lidí i strojů, přerušovanou nesouvisejícími titulky a abstraktní animací geometrických tvarů. Přesto se v Mechanickém baletu objevují návratné motivy, z nichž nejznámější je kubistická podobizna Charlese Chaplina, která snímek uvádí, i zakončuje. Film experimentuje s celou škálou filmových postupů, které nebyly ve své době běžné (rytmické vracení téhož záběru, krouživé pohyby kamery, apod.) (Hwaelos)

(viac)

Recenzie (27)

faced 

všetky recenzie používateľa

Mechanický balet vznikl v proudu francouzské avantgardy 20. let nazývané Cinéma pur (francouzsky Čistý film - tedy chápáno jako abstraktní nebo absolutní), jehož tvůrci se zřekli nejen filmu hraného, kde převažoval příběh, ale i dokumentárního zachycení skutečnosti. Snažili se vyjít z fotografických kvalit filmového obrazu a z možností, které montáž poskytuje pro vytváření rytmu, aby vytvářeli díla, hledající podstatu filmu v čisté, osamostatněné dynamice forem, blížící se principům výstavby a působení hudebních skladeb. Fernard Léger rozhýbal všemožné předměty a mechanické strojky včetně jemu blízkých geometrických objektů i v kombinaci s pohybem lidí a jejich grimas do baletu mnoha tanců, které na plátně ještě znásobil použitím zrcadel, kaleidoskopů a zrcadlících koulí. Uvidíte v jednom rytmu kombinace záběrů ženy stoupající po schodech, animovaný rozklad kubistické kresby Chaplina a tanec nádobí. Film bývá doprovázen hudbou ve stylu třetího proudu té doby, jíž tvořily různé úpravy Ballet Mécanique George Antheila. ()

easaque 

všetky recenzie používateľa

+2* dnešní artový podvečer zakončuji tímto starším snímkem, kterému nejde rozhodně vytknout originalita a v době vzniku byl určitě průkopnický. Já ho však sleduju dnešníma očima a to už asi dokáže zaujmout jen zarputilé avantgardní umělecké vyznavače. Pokud mezi ně patříte a máte náladu, tak si balet přehrajte sami. Mě to však jednou a ještě z přetáčením stačilo ;-) [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()

Reklama

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Abstraktní studie odrazů světel a zrcadel, pohybů lidí i věcí a spousta zajímavých záběrů z toho plynoucích, přičemž jsem u některých moc nechápal, proč tam jsou, když se v nich jen stejná scéna opakuje několikrát dokola, ale celkově pro mě zajímavé záběry převažovaly nad těmi, které mě neoslovily, tudíž tomu dávám odpovídající hodnocení. Byť to teda ne úplně dokáže obhájit svou stopáž, ale o tu tady vůbec nejde. A taky mi to připomnělo, že bych si měl zase udělat menší maraton krátkých experimentálních filmů, který už jsem opravdu dlouho nedělal... Slabé 4* ()

dwi 

všetky recenzie používateľa

Kubistický malíř Fernand Léger neodolal svodům filmového světa (stejně jako Man Ray či Marcel Duchamp) a experimentálně abstraktním Mechanickým baletem vzdal hold pohybu. Dynamičnost, pulzující obraz až jakási vizuální hektičnost vytvářejí působivý kontrast reálných záběrů s různými rotujícími tvary. Režisér nesmíná obraz klasickým způsobem, ale v duchu němé francouzské avantgardy ho deformuje, trikovými postupy formuje uhrančivé optické iluze. Bohužel se mi do rukou dostala neozvučená kopie, tudíž výsledek nebyl až natolik působivý. ()

kristianzen 

všetky recenzie používateľa

Velice inspirativní film! Zajímavá práce s detaily, která jistě inspirovala mnohé filmaře.. Převratné dílo, které ukázalo nové možnosti filmu. Montáž kolečko-trojúhelník je naprosto podivná a má něco do sebe! Sám to nechápu.. Velký zen - surrealistická smyslnost! V tomto snímku je více těžce pochopitelných sekvencí s hlubším smyslem.. Nuly vyjadřující nepřeberné množství.. Přitom jsou sami o sobě zcela prázdné.. Nic.. Paradox nuly.. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (2)

  • Úvod a záver s podobizňou Charlieho Chaplina pochádza z Légerovho prvého filmového pokusu Kubistický Chaplin z roku 1921, ktorý však nedokončil. (ČSFD)
  • Pôvodná Antheilova skladba mala kvôli nedorozumeniu 30 minút. K prvému zladeniu hudby s obrazom došlo až v roku 2001, dovtedy sa film uvádzal ako nemý. (ČSFD)

Reklama

Reklama