Ballet mécanique
Obsahy(1)
Podnět ke vzniku Mechanického baletu dal americký filmový výtvarník Dudley Murphy, který chtěl ve dvacátých letech vytvořit sérii "vizuálních symfonií". Oproti tradičnímu vyprávění postavili Dudley a Léger sérii dynamických obrazů lidí i strojů, přerušovanou nesouvisejícími titulky a abstraktní animací geometrických tvarů. Přesto se v Mechanickém baletu objevují návratné motivy, z nichž nejznámější je kubistická podobizna Charlese Chaplina, která snímek uvádí, i zakončuje. Film experimentuje s celou škálou filmových postupů, které nebyly ve své době běžné (rytmické vracení téhož záběru, krouživé pohyby kamery, apod.) (Hwaelos)
(viac)Recenzie (28)
Presne takto má vyzerať poctivý experimentálny film. Neviete, kde vám hlava stojí, občas nestíhate sledovať všetok ten mechanický balet, keď tu ho vám zrazu preruší žena, voňajúca ku kvetine na záhrade. Aby ste si uvedomili, že aj takýto film môže mať silnú myšlienku a nemusíte sa sústrediť čisto na formálnu stránku veci. Prenikanie do šialeného rytma tohoto filmu a jeho podstaty ma bavilo viac, ako napríklad pri Andalúzskom psovi. Asi aj preto, že Mechanický balet je menej známy. Je to film ako výtvarné, hudobné, tanečné a rytmické dielo. Len ma trochu miatlo veľa kuchynských náradí, režiséri boli asi veľkí kulinári. ()
+2* dnešní artový podvečer zakončuji tímto starším snímkem, kterému nejde rozhodně vytknout originalita a v době vzniku byl určitě průkopnický. Já ho však sleduju dnešníma očima a to už asi dokáže zaujmout jen zarputilé avantgardní umělecké vyznavače. Pokud mezi ně patříte a máte náladu, tak si balet přehrajte sami. Mě to však jednou a ještě z přetáčením stačilo ;-) [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Abstraktní studie odrazů světel a zrcadel, pohybů lidí i věcí a spousta zajímavých záběrů z toho plynoucích, přičemž jsem u některých moc nechápal, proč tam jsou, když se v nich jen stejná scéna opakuje několikrát dokola, ale celkově pro mě zajímavé záběry převažovaly nad těmi, které mě neoslovily, tudíž tomu dávám odpovídající hodnocení. Byť to teda ne úplně dokáže obhájit svou stopáž, ale o tu tady vůbec nejde. A taky mi to připomnělo, že bych si měl zase udělat menší maraton krátkých experimentálních filmů, který už jsem opravdu dlouho nedělal... Slabé 4* ()
Keď sa povie "kubizmus", väčšina ľudí si spomenie na Pabla Picassa a jeho obrazy. Áno, kubizmus, ako umelecký smer v maliarstve, zmysel má - povesiť si na stenu obraz síce nie je ničím praktickým, ale ako investícia alebo skrášlenie interiéru sú (kubistické) obrazy vhodné dostatočne. Ale aký význam má, preboha, kubistický film? Jeho zmysel pochopíte sami len po niekoľkých hodinách / dňoch úmorného premýšľania, na stenu si ho nepovesíte, nenastavíte si ho ani do nekonečnej slučky na svojom DVD prehrávači (to by bolo dobrovoľné zbláznenie sa) a jediné, čo z neho kedy môžete mať je epileptický záchvat. Nonsens, nuda, nezáujem. ()
Obrazová hra a vizuálna pestrosť ktorou je táto avant-gardná snímka obdarená ma nesmierne zaujala. Na rok 1924 to je prevratná filmová extáza v ktorej sa miesia inovatívne prvky zaznamenávania obrazu spolu s kubistickou výzvou smerovania umeleckého filmu. Francúzi holt vedeli ako sa takéto veci majú nakrúcať. Obrazy preskakujú s jedného motívu do druhého, v abstraktnej rýchlosti mechanických strojov sa s ničoho nič objaví avant gardná herečka Kiki. Veľmi sa mi páčil aj hudobný doprovod ktorý zremastrovali v roku 2001. ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (2)
- Úvod a záver s podobizňou Charlieho Chaplina pochádza z Légerovho prvého filmového pokusu Kubistický Chaplin z roku 1921, ktorý však nedokončil. (ČSFD)
- Pôvodná Antheilova skladba mala kvôli nedorozumeniu 30 minút. K prvému zladeniu hudby s obrazom došlo až v roku 2001, dovtedy sa film uvádzal ako nemý. (ČSFD)
Reklama