中国の鳥人
The Bird People in China
Réžia:
Takaši MiikeScenár:
Masa NakamuraKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Kódži EndóObsahy(1)
V Himalájích je ukryta lámaserie Shangril-La, kde se sny stávají skutečností. Není to ovšem jediné místo, kam se civilizace ještě nedostala. Kdesi v Číně je malá vesnička, kde se mezi vrcholky zelených hor lidé stále učí létat. Režisér Takashi Miike se tímto filmem odklonil od svého tradičního krvavého stylu a natočil poetický snímek o tom, že podobná nedotčená místa na naší Zemi by se měla chránit. Jistá společnost má zájem v této oblasti o těžbu drahých kamenů. Je na hlavních hrdinech rozhodnout, zda prozradí okolnímu světu, kde se vesnice ukrývá, nebo zda si místo, kam se dá dostat pouze s želvím spřežením, nechají pro sebe. (Vishnar)
(viac)Recenzie (12)
Mladý úředník a jakuzák ve středních letech vyrážejí na čínský venkov, aby si ověřili informaci o zdejších nalezištích diamantů. Místo toho ale narazí na vesnici, jejíž obyvatelé dosud žijí tradičním způsobem života. Miikeho působivé drama vypráví o prolínání civilizace s tradicí a především o vztahu člověka a jeho kořenů. ()
Krásný poetický, jemný, vtipný i napínavý film který o důležitých věcech hovoří chytře, nečernobíle a do dané problematiky přihazuje jak naivní idealistické postoje, tak i demagogickou civilizační argumentaci, která ale ve ve své logice pokulhává. ................Ano, na toto krásné a nedotčené místo jste se sice dostali pomoci letadel a výdobytků civilizace, ale když to vezmeme kolem a kolem tak bez nich by jste nemuseli taková nedotčená místa hledat-žeano.... Miike tímto u mě definitivně dostává titul Chameleón, protože to je zase jiné než co jsem viděl posledně :D ()
Samotného mě překvapuje, jak moc jsem se nudil. Celá poetika vesnice, nefritů, řeky, zpěvu a křídel na mě vůbec nefungovala a závěrečný zvrat jedné z klíčových postav mi přišel až násilný. Režisér Miike je ale lišák, závěrečným monologem a posledním záběrem, který jsem si přál vidět, sbírá za pět minut dvanáct body, takže hodnocení se blíží spíš dvěma a půl. ()
Pomalý až poetický film o daleké cestě želvím spřežením na místo v horách, které dokáže měnit lidi. První polovina filmu, kterou jsem si pro sebe nazval na cestě, je velmi dobrá, dobrodružná s několika skvělými vtipnými momenty. Druhá polovina, na místě, kde se učí lidé létat, je až unylá a sklouzává dost hodně ke klišovitosti. Mé hodnocení je tedy silně ovlivněno výbornou první půlkou :-) ()
To, čo začína ako bláznivá jazda medzi členom jakúzy a úradníkom snažiacim sa potvrdiť úložiská nefritu sa postupne mení na meditačnú úvahu o nedotknutosti a kráse hlboko vo vnútrozemí Číny, kde ľudia veria tradíciám, veria v dobro a ich spôsob života je jednoduchý. Niečo, čo by v zásade učarovalo každému, kto má po krk mesta, hluku a debilov. Miike nerozpoznateľný v rámci témy, ale znova veľmi originálny vo forme štýlu. Mesto je rýchle - vidiek je pomalý. Vzťah medzi dvoma protagonistami je nápaditý a funkčný a celý príbeh je okorenený aj o poetiku aj o vtip. Pre mňa príjemné a koniec s náznakom presahu a mysticizmu. ()
Galéria (52)
Fotka © Artsmagic (US) Ltd.
Reklama